Zaniklá obec Trubce
Trocha informací o historii místa...
V místě dnešní ruiny starodávné usedlosti, kdysi stávala obec, první zmínka o ní pochází již z roku 1237. V té době šlo o poměrně velkou obec, neboť je zde v té době popisováno na 26 rolnických usedlostí. Z roku 1362 se pak k osadě váže listinný údaj o tom, že je majetkem rodiny Strojmírových. Od druhé poloviny 15. století pak nese obec dnešní název Trubce, a to je dáváno do souvislosti s tím, že obec přešla do majetku Trubeckých z Tisové. Po roce 1513 je obec s tvrzí zmiňována již jako pustá.
Z roku 1546 existuje zápis, který eviduje část bývalé obce v majetku Čečovic a zbylá část pozemků v roce 1552 připadne Horšovskému Týnu. V druhé polovině 16. století se na místě původní obce nachází dvůr s ovčínem. Zřejmě od roku 1623 je tatáž usedlost v majetku hraběte Maximiliana Trauttmansdorffa a v majetku této rodiny nakonec zůstane až do roku 1928. Toho roku se majiteli usedlosti stávají manželé F. a M. Hájkovi z Horšovského Týna. Manželům Hájkovým se narodí dcera Zdena a syn Josef a právě díky paní Zdeně rozené Hájkové, provdané Kavříkové, známe další podrobnosti z osudu usedlosti Trubce.
Obrázek: Historická fotografie usedlosti Trubce z roku 1930.
Na jaře roku 1938 fungovala na statku ubytovna, bydleli tu stavební dělníci, kteří pracovali na výstavbě opevnění, konkrétně na nedaleko probíhající linii opevnění v úseku mezi Holýšovem a Hradišťany. Po obsazení Sudet v říjnu 1938 vedla hranice Sudet a zbytku Československa nedaleko statku, usedlost jako taková však zůstala na území Československa. Ihned po obsazení Sudet se také u statku objevily hlídky říšské finanční stráže, v nedaleké rokli u statku vznikla v té době zkušební střelnice. Tuhle napjatou dobu změnila okupace Československa a vznik Protektorátu Böhmen und Mähren v březnu 1939. Ve válečných letech i v poválečném období rodina Hájkových hospodařila na svých pozemcích v Trubcích. Když na počátku 50. let 20. století vzniklo v nedaleké Neuměři Jednotné zemědělské družstvo, vstoupil do něj nakonec i pan Hájek. Dlouho v družstvu ale nevydržel a opět se vrátil k soukromému hospodaření. Kolektivizace však byla v plném proudu a jednání pana Hájka šlo přesně proti kolektivnímu smýšlení občanů, proto bylo nařízeno v říjnu 1959 celý majetek usedlosti převést s konečnou platností do JZD Neuměř. A tím vlastně začíná i úpadek zdejší usedlosti. Netrvalo dlouho a JZD Neuměř většinu pozemků s usedlostí bezplatně převádí na nedaleký vojenský útvar VÚ 8013, a tak se usedlost stává součástí tankodromu a oblast v okolí je dále využívána už jen pro vojenské výcvikové účely. Pro prastarý grunt se zajímavou historií je to definitivní konec.
Obrázek: Trubce na fotografii z roku 1938.
Dnes na místě najdeme pouze zbytky zdí a zajímavě stočenou silničku s křižovatkou cest, která svědčí o tom, že tu byla kdysi vesnice.
Jak ke keši?
Autem, pěšky či na kole? Místo je velmi dobře přístupné po panelové cestě od silnice č. 26 Plzeň – Domažlice. Provoz zde je minimální, byť silnička vede do průmyslové zóny. Proto určitě nebude vadit zaparkovat na kraji vozovky popřípadě v některém z rozšířených míst cesty, nejvhodnější místo k parkování je označené waypointem. Keš najdete jistě snadno a rychle. Do ruiny usedlosti prosím nevstupujte, hrozí zde zřícení kleneb případně pád do sklepení.
Zdroj informací: informační tabule č.5 naučné stezky a internet.