Až na konci města - takový jsem měla pocit když jsem tu byla poprvé.
Zkusme trochu zapátrat jak názvy jednotlivých čtvrtí asi mohly vzniknout.
Ďáblice - nezavání vám jejich název čertovinou? A přitom je docela nevinný. Čtvrť se dříve nazývala Davlice, což pravděpodobně souviselo s osobním jménem Davel. Šlo o ves Davliců čili lidí Davlových. Měcholupy jsou pojmenovány po lupičích měchů. Krč se zase ve staročeštině říkalo pařezu. V Hlubočepích nejspíše lidé museli čerpat vodu z velké hloubky. To Hloubětín nemá s hloubkou nic společného. Až do počátku 20. století se tato část Prahy 9 nazývala Hloupětín, což vycházelo ze staročeského jména Hlúpata a označovalo Hlúpatův dvůr. Místním se to ale příliš nelíbilo, a tak vznikl Hloubětín.
V Bubenči se nebubnovalo. Původně se toto místo nazývalo Ovenec, což byla zdrobnělina staročeského slova oven - beran. Takže Bubeneč je vlastně Beránkov. Název Kobylisy má ke kobylám daleko. Možná vychází z jakési přezdívky původních obyvatel této lokality, ale jazykovědci také zvažují možnost, že zdejší lidé měli rádi krkavce, ve staročeštině koby. A to až tak, že se k nim lísali. Břevnov nese jméno podle břeven, tedy trámů, které se používaly na stavbách. Původně šlo o pojmenování lesa. S lesem souvisí i jméno Prosek, které ve staročeštině znělo Prósek, dnešní průsek. Zjevně tudy vedla cesta, kterou si lidé byli nuceni prosekat lesním porostem.
Lhotka - její pojmenování vychází ze staročeského podstatného jména lhóta, které evokuje lhůtu. Šlo o nově založenou osadu, jejíž obyvatelé byli po určitou dobu osvobozeni od poddanských povinností. Název Braníka pochází z přídavného jména branný, což znamenalo ohrazený. Původně byl Braník opevněný vrch. Jméno Záběhlice kdysi označovalo ves lidí zaběhlých, tedy komunity, která se skryla v údolí Botiče. Dolní Chabry mohou být na sebe hrdé, jejich název zněl původně Chrabři podle místních chrabrých obyvatel. Název Strašnice označoval ves lidí Strašnových, jméno vychází z osobního jména Strašen. Strašidla jsou v tom tedy nevinně.
