|
Drahé kačerstvo, přijměte pozvání na takovou zajímavou procházku naší polabskou krajinou. Přizpůsobte své oblečení a vybavení skutečnosti, že se budete procházet přírodou, která i v našem mírném kraji umí způsobit slušnej vopruz. Les, kořeny, polomy, klošové, hustník. Louka s travou po prsa, v létě se stovkami klíšťat. V zimě třeba zas rozbahněné pole. Zůstane nakonec jen na vás, jak dlouhá tahle štreka bude.
Keška sice ve svém názvu evokuje kategorii „multina“, přesto na vás z geomapy mrká potměšilý modrý otazníček, který tak nenávidíte. Ne, ještě na tom nejsem tak psychicky zle, abych to popletl. Dovolte malé vysvětlení:
Multina je štrapáce
od zastávky k zastávce.
Když víš dobře, která bije
sejmeš jasné indicie.
Dosadíš je do vzorce
a můžeš bejt za borce...
Tady to tak jasné není
co je aušus, co se cení
Prvních pár stejdží máš daný
co s tím, poznáš uondaný
u finální krabice
vždyť jsi chytrá palice!
Luštit neznáš? Má to cenu?
Nerad bych byl za kreténa!
Musíš vyjít do terénu
dál už ticho jsem jak pěna...
Inspirací pro tuto kešku, a co já vím, možná i pro několik dalších, mi je osobnost doktora Gustáva Setěra, zapomenutého nymburského učence, vynálezce, filosofa, podivína a lva salónů s jazykem ostrým jak břitva. Onen muž, velký svou moudrostí a originalitou, se mi stal vzorem v mnoha oblastech mého, doposud nevyrovnaného a neukotveného života. Dokázal mi, že i člověk s osobností mírně řečeno akcentovanou smí dobýt ve společnosti velkého věhlasu a respektu.
Osoby JUDr. Gustáva Setěra (1884-1959) jsem se již letmo dotknul ve svém letterboxu „Nymburk bizarní až pitoreskní: Od Alláha ke Kristu“. I vy můžete poznat uličku, ve které náš krajan, nymburský rodák, nadšený vlastenec a misantrop, echm, pardon, filantrop, dlouhá léta přežíval. (Myslím, že je to výstižnější pojem, než že „žil“.)
Nepochybuji, že vás jímá sžíravá zvědavost dozvědět se o životě tohoto, nebojím se říci „polabského Cimrmana“, jak se lidově říká, více. Mohl bych zde shrnout létavičnou dráhu jeho života v mnoha stranách nadšeného líčení, ale neučiním tak.
Jednak bych si vystřílel všechen prach na možné další keše, jednak bych se třeba ztrapnil: co já vím, je možné, že vám tenhle člověk vůbec sympatický nebude...
To vy ovšem v pravý čas poznáte. Nebo nepoznáte.
Prozradím jen jediné. V době svých studentských let na právnické fakultě vysokého učení Karlova trávil tehdy třiadvacetiletý Gustáv zkoušková období právě tady, u líných a výrazně hnojem aromatických břehů Vejrovky.
Obklopen hutnou přírodou, povzbuzován ve svém břitkém intelektu bučením krav, pištěním komárů a smradem uhynulých plotic, právě zde položil základ ke své literární prvotině.
Ona knížka tehdy rozvířila stojaté vody rakouskouherského měšťáctví tak, že mladý Setěr tak tak dostudoval. Začínající učenec na jejích stránkách pokládal sobě i společnosti prazvláštní morální a etická dilemata, aby postavil zkostnatělé buršácké morálce alternativu, a jak říkali o mnoho let později soudruzi komunisté, „nastavil společnosti kritické zrcadlo“.
Sám nevím, jakou hláškou by tyhle kecy Gustáv Setěr smetl ze stolu! Buď jak buď, jeho kontroverzní a značně diskutabilní prvotina (A)moralia, kterou čtu často s čelovkou na hlavě, když nemohu k ránu už spát, stála za vznikem nápadu, s jehož důsledky se nyní budete bohužel nuceni potýkat.
Tak hodně štěstí a harmonickou mysl vinšuju!
Za prvotní, byť nechtěný impuls ke vzniku této keše děkuji drahé kolegyni polmari.
Betatest spáchal pod pohrůžkou smrti BruceWayne84.
PUBLIKOVÁNO S BETATESTEM – PUBLIKOVÁNO ZODPOVĚDNĚ!
PODĚKOVÁNÍ ROVNĚŽ RICO REVIEWEROVI ZA PUBLIKACI!
|