Dřevec leží 2 km jižně od Kožlan a 4 km jihovýchodně od Kralovic v rovinatém terénu.
Ves je poprvé uváděna roku 1250 jako majetek plaského kláštera. Na počátku husitských válek roku 1419 zastavil plaský opat Gotfrýd ves kde bylo v té době 15 statků doživotně Hanuši z Kolovrat, 5 usedlostí bylo během válek zničeno. Po smrti Hanuše roku 1450 se Dřevec vrátil do majetku kláštera.V letech 1450-1550 ves několikrát změnila majitele. Víme, že kolem roku 1465 byl zapsán Fridrichovi Ojířovi z Očelovic a jeho manželce Kateřině z Janovic v 1000 kopách. Ti to dali dobrou vůlí Janovi z Gutštejna z Nečtin. Po jeho smrti roku 1521 byla obec vrácena plaskému klášteru, aniž víme jakým právem. Roku 1554 zastavil opat Bohuslav ves Floriánu Gryspekovi a tím se stala součást kaceřovskáho panství. V roce 1558 bylo ve vsi 10 usedlostí. Po bitvě na Bílé hoře se roku 1623, po konfiskaci majetku Gryspeků, ves vrátila zpět do majetku kláštera. Během třicetileté války bylo vypáleno dalších 5 statků a k roku 1651 žilo ve Dřevci jen 20 obyvatel. V roce 1680 vedl místní rychtář Jiří Radim selské povstání proti klášterní vrchnosti. Ves byla v majetku kláštera až do jeho zrušení roku 1785.
Dnes je typickou zemědělskou obcí severního Plzeňska, v níž žije kolem 110 stálých obyvatel. Ve východní části obce jsou tři bytovky, kulturní dům, zemědělské družstvo a rybník. Po obvodu úzké protáhlé návsi jsou menší i větší usedlosti, z nichž vynikají čp.13 fasádou se secesními motivy, v čp.26 je klenutá brána, na domku čp.18 je pamětní deska na rychtáře Jiřího Radima odhalena 9.září 1928 a pomník padlým vojákům 1. světové války postavený roku 1924. Na návsi stojí zděná kaple z 19.století s trojbokým závěrem a zděnou zvoničkou. Fasáda je členěna pilastry a zubořezem. Na západním okraji obce, na rozcestí silnice a polní cesty, stojí kamenná sloupková boží muka svatého Vavřince. Za vsí u silnice směrem na Kralovice stojí zděná kaplička P. Marie z roku 1914.