MOTTO:
„Ten, kdo nemiluje knihu, nemiluje moudrost. Ten, kdo nemiluje moudrost, stává se hlupákem.“ J.A.Komenský
„Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“
Oskar Wilde
„Musíme přečíst hodně knih, abychom zjistili, o čem je život, a musíme hodně zažít, abychom přišli na to, že buď špatně žijeme, nebo jsme četli špatné knihy.“
Zdeňka Ortová
KNÍŽKOVNÍK
Jsou pro Vás knihy nezbytnou relaxací po náročném dni? Rádi si večer před spaním přečtete alespoň pár stran z knihy od oblíbeného autora? Pak by Vás mohla potěšit další keš z mé nově vznikající série. Keš jsem umístila do blízkosti Lužního lesa, ve kterém je určitě mnoho míst, kde si třeba nějakou pěknou knihu lze přečíst. Keš se nachází v blízkosti soukromého pozemku, majitel pozemku o keši ví, tak se prosím při nálezu chovejte ohleduplně a slušně. Odlov určitě vyžaduje geopomůcku / žebřík/, aby se neničil objekt, na kterém je keš umístěna. Pro první tři nálezce zde čekají 1-FTF, 2-STF, 3-TTF GEOCOINY. V keši najdete vyrobený KNÍŽKOVNÍK, který je součástí keše, tak jej prosím neodnášejte.
Co je to vlasně kniha?
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem. Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha (e-kniha) nebo e-book. Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny. Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil.
Něco málo z historie…
Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po zavedení písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky, ostraka, papyrus (Alexandrie, Byblos) nebo pergamenové svitky (Pergamon). V té době se objevují první knihovny (bibliotéky) pro jejich skladování (např. Alexandrijská knihovna). Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století v Evropě nahrazen lacinějším papírem původem z Číny. Před objevem knihtisku (v Číně) a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně (rukopis). To je také činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a často bývaly připevněny řetězy k polici nebo ke stolu proti odcizení. V polovině 15. století začaly být knihy v západní Evropě vyráběny blokovým tiskem (technika byla na východě známá už staletí předtím). Při blokovém tisku byl obrysový obraz celé stránky vyřezán ze dřeva. Matrice mohla být mnohokrát natřena inkoustem a použita na reprodukci kopií dané stránky. Výroba celé knihy byl ale stále náročný proces, vyžadující ručně řezanou desku pro každou stránku. Dřevěné desky také nebyly velmi trvanlivé a snadno se opotřebovaly nebo poškodily. Nejstarší datovaný exemplář kopie pořízené blokovým tiskem uchovává Britská knihovna. Desku nalezl v roce 1907 archeolog Marc Aurel Stein v ohrazené jeskyni u Tun-chuangu v severozápadní Číně. Tiráž na konci obsahuje: Uctivě vyrobil pro obecnou volnou distribuci Wang Jie ve prospěch svých dvou rodičů třináctého dne čtvrtého měsíce devátého roku Xiantongu (tedy 11. května 868).Čínský vynálezce Pi Šeng kolem roku 1045 vyrobil pohyblivé litery z kameniny (žádné příklady jeho tisku se ale nezachovaly). Znaky a zarovnávací výplně vkládal do mělké přihrádky a zaléval je horkým voskem. Po ztuhnutí vosku šla přihrádka s písmeny používat na tisk celých stránek. Když Johann Gutenberg v 15. století zavedl knihtisk s kovovými pohyblivými literami, knihy začaly být levnější a široce dostupné. Odhaduje se, že před objevem tiskařského lisu bylo v Evropě vytvořeno ročně jen asi 1000 různých knih. Knihtisk představoval radikální změnu, kdy jedné knihy mohly být najednou vytištěny statisíce exemplářů. Např. jen dílna Hanse Luffta, tiskaře ve Wittenbergu, vytiskla mezi lety 1534 a 1574 více než 100 000 výtisků Lutherovy bible. Další staletí znamenaly zlepšení tiskařského lisu i současně i podmínek pro svobodu tisku postupným uvolňováním přísných zákonů cenzury. V polovině 20. století knižní produkce v Evropě byla přes 200 000 titulů ročně. S rozvojem počítačové sazby a především digitálního tisku na konci 20. století se vydávání knih pro autory i nakladatele stává dostupnějším. Vzniká také zcela specifický obor vydávání přizpůsobených knih, tzv. osobní knihy. Na přelomu druhého tisíciletí byl dostupný internet a rozširuje se elektronická kniha.
Mou snahou je vytvořit spolu s Vámi takový výběr oblíbených knih, který by kačery motivoval k tomu, že by na knihy neměli určitě zapomínat. Rozsah KNÍŽKOVNÍKU bude ovlivněn tím, jak moc se na jeho tvorbě budete chtít podílet. Udělá mi radost, než opustíte toto místo, abyste do logbooku v keši či ke svému logu zde zanechali Váš TIP na „dobré čtení“ pro dospěláky či děti. Můžete zde zmínit Vaší nejoblíbenější knihu/ název knihy + autor/, se kterou Vám bylo opravdu dobře.Napsat můžete do logbooku na místě či do logu zde.
Zdroj informací : internet, Wikipedie
Vámi udělené body oblíbenosti jsou pro mě inspirací pro vytvoření dalších nových kešek v okolí a děkuji za ně.
Krabička je velikosti střední a slouží k výměně TB,GC, CWG…nevkládejte prosím věci z kinder vajíček. Doporučenou geopomůcku nepodceňujte!