Něco málo z historie
První písemná zpráva o mlýně v Řečkovicích pochází z roku 1464. Později se zmiňují mlýny dva – Horní a Dolní. Budova Horního mlýna vznikla v roce 1780 pravděpodobně v místech původního mlýna. Mlýn byl zařízen na dvě složení a šrotování sladu. Ve mlýně byla světnice, komora, kuchyně a v přízemí předsíň, mlýnice a menší kuchyňka. Voda byla přiváděna dřevěným korytem z rybníka, který se rozkládal nad úrovní mlýna v místech dnešního fotbalového hřiště. Původní rybník byl, jak je patrné z indikačních skic, mnohem větší, rozléval se po celé ploše areálu bývalé Lachemy. Část rybníka s ostrůvkem a staletým dubem se zachovala až do padesátých let uplynulého století, kdy rybník ustoupil výstavbě nové železniční trati.
Majitelem mlýna bývala řečkovická vrchnost, naposledy kníže Alois Schönburg-Hartenstein, který řečkovické panství koupil za 730 000 korun v roce 1905 od Antonína Oskara Schindlera. Mlynáři byli pouze nájemci. Rod Pařízků, pocházející ze Žabovřesk, provozoval mlynářskou živnost na Horním mlýně po tři generace. Před ním se na mlýně uvádějí mlynáři Josef Říkovský a Jan Čížek z Rožné.
Za druhé světové války se mlýn stal útočištěm dvěma parašutistům, Janu Zemkovi a Vladimíru Škachovi, jejichž osudy popsal v knize SILVER B neodpovídá autor Jan Břečka.
Po osvobození v roce 1945 přešel mlýn do správy Podniku bytového hospodářství ONV Brno V. Když v roce 1971 zemřel poslední mlynář Jindřich Pařízek, byla budova mlýna určena Státním územním plánem města Brna na dožití. Ještě nějakou dobu ve mlýně bydlela vdova po Jindřichu Pařízkovi, Emilie Pařízková. Posledním nájemcem bytu ve mlýně byl Emil Kocourek, malíř–amatér, jehož obrazy mlýna s rybníkem jsou k vidění dodnes v několika řečkovických domácnostech. V roce 1983 koupil mlýn podnik Lachema, s jehož objekty mlýn sousedil. I přes protesty památkářů, kteří navrhovali mlýn a okolí upravit pro společenské a kulturní využití, nechalo ředitelství Lachemy budovu natolik zchátrat, že byla na základě povolení ONV Brno V na jaře roku 1988 zbourána.
Perfektně zpracovanou historii mlýnů v Řečkovicích jsme převzali z článku v Řeči. Autorce Ludmile Ulrichové tímto děkujeme!
Řečkovické mlýny na mapách 3. vojenského mapování 1872 - 1953
Pařízkův mlýn v roce 1969
Klenba náhonu v roce 2020
Pohled od kešky
Zdroj informací:
http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/1022-parizkuv-horni-mlyn
https://ags.cuzk.cz/archiv/
http://www.reckovice.info/
Jak na keš
Krabičku PET najdete u cesty nad mlýnem přibližně v místě, odkud byla pořízena předchozí fotka. Poblíž lze vidět dochovaný náhon a kdo nemá strach, že se propadne do hlubin, může prozkoumat jeho klenuté zbytky. Keška tam ale není. Nepřeceňujte své síly a schopnosti, nepouštějte se do průzkumu sami bez doprovodu, opravdu to hrozí propadnutím se!
Nezapomeňte si zapsat bonusové číslo, které využijete k odlovu Mlýny na Ponávce - bonus
Další keše série:
Mlýny na Ponávce #1 - mlýn v Lelekovicích
Mlýny na Ponávce #2 - Slavíčkův, Peclův mlýn
Mlýny na Ponávce #3 - Vránův mlýn
Mlýny na Ponávce #5 - Čertův, Dolní mlýn
Mlýny na Ponávce - bonus