Geologie naší vlasti je velmi pestrá. O zajímavá místa můžeme zakopnout doslova na každém našem kroku a o mnohá překvapení zde není nouze. Pojďme se v dalším pokračování série KGW (Koumesův EC GeoWandr) vypravit do Lázní Kynžvart, kde se blíže seznámíme se zdejšími minerálními prameny. Jedná se o pohodovou krátkou procházku se dvěma stagemi, kterou bez problémů zvládne kačer v každém věku, rodiče s kočárkem i vozíčkáři. Pro zdárné vyřešení úkolů však bude potřeba zapojit důvtip, pozorně číst listing i sledovat indicie na obou stagích.
Lázně Kynžvart se nacházejí na okraji Slavkovského lesa uprostřed trojúhelníku lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. U zrodu lázní stál rod Metternichů. Na základě příznivých analýz a posudků nechal kníže Metternich již v roce 1822 v centru oblasti zachytit a připravit pro odběr 6 pramenů. Tyto prameny se již od samotného začátku využívaly pro léčebné účely. Centrum města tvoří náměstí s historickou budovou radnice a kostelem svaté Markéty. Hlavní dominantou je klasicistní zámek s rozlehlým anglickým parkem, který je veřejnosti přístupný. Nás však budou zajímat zdejší lázně a zejména pak léčivé minerální prameny. Lázně sloužily až do poloviny minulého století sloužily výhradně dospělým pacientům. V dnešní době se však specializují především na léčbu dětí s nemocemi horních cest dýchacích a kožními nemocemi.
Léčivé zdroje zdejších lázní
Lázně Kynžvart patří mezi výjimečné lokality v České republice s unikátními klimatickými podmínkami. Jedná se o podhorskou oblast s nadmořskou výškou přes 700 m, nad hranicí přízemních mlh. Blízkosti smíšených lesů skýtá čisté ovzduší se stálou vlhkostí.
Kynžvartské minerální prameny jsou součástí zdejší zřídelní soustavy kyselek nacházející se uvnitř širší mariánskolázeňské zřídelní oblasti. Společný však mají pouze hlubinný zdroj oxidu uhličitého CO2. V současnosti se jímají 4 prameny - Helena, Viktor, Marie a Richard. Vývěry sledují mariánskolázeňský hlubinný zlom, který odděluje Slavkovský les od Podčeskoleské pahorkatiny. Formují se v puklinovém systému v hloubkách okolo 80-100m. Voda vyvěrá z území tvořené granitem (žulou), amfibolitem, pararulou a fylitem.
Z pohledu chemického složení se zdejší lázeňské kyselky rozlišují na dvě samostatné zřídelní struktury:
- Skupina pramenů zachycených v hlubinných vrtech (Helena, Viktor, Marie). Zde se jedná o studené kyselky železnato-hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, vápníku a sodíku, se silnou mineralizací, která čerpá své minerální složky v pásmu puklinového prostředí basických hornin v hloubkách okolo 60 m pod povrchem. Prameny Helena a Viktor je možné čerpat ve společném pitném vývěru. Pramen Helena je využíván k výplachům horních cest dýchacích a kloktání. Pramen Marie je jímán pouze do studny a je veřejnosti nepřístupný.
- Pramen Richard čerpá z pásma mělkých oběhů podzemní vody ve zvětralinovém plášti. Jedná se taktéž o studenou kyselku hydrogenuhličitano-sírano-vápenato-hořečnatého typu, nicméně její mineralizace je slabá. Jedná se o minerální vodu příjemné a osvěžující chuti. Její vývěr je zachycen ve studni hluboké 9,3 m a je možné ji čerpat v pitném pavilonu uprostřed lázeňského parku. Na přelomu 19. a 20. století byla plněna minerální voda Richard do skleněných lahví a exportována do celého světa. Plnění bylo ukončeno v roce 1946. nyní je pramen je využíván k zajištění pitného režimu pacientů. V pavilonu se nachází automat na mince a karty, nicméně menší množství (0,2l) lze načerpat bezplatně.
Jakým způsobem zdejší minerální vody vznikly?
Svým složením se jedná se o kyselky, které jsou nejzrozšířenějším typem minerálních vod na našem území. Ty vznikají v místech kde poruchy v zemské kůře dosahují až do zemského pláště, tedy do hloubek 25 km až 30 km, kde se vyskytuje oxid uhličitý CO2. V místech, kde se potkávají poruchy zemské kůry, však plyn najde cestu v puklinách a stoupá k zemskému povrchu. V momentě kdy narazí na podzemní vodu, začne se v ní rozpouštět. Voda s rozpuštěným oxidem uhličitým, tedy kyselina uhličitá, rozpouští okolní horniny více než obyčejná voda a to zvláště v horninách obsahující vápník (tj. např. vápenec či dolomit). Právě na západě naší Republiky se tyto poruchy zemské kůry vyskytují velmi hojně a toto území je z geologického hlediska velmi dynamické což se projevuje seismickou aktivitou, která je doprovázena občasným zemětřesením. Tato seismicita je dozvukem neogenního vulkanismu a většinou má charakter rojů (vice malých otřesů najednou) s magnitudem do 5 stupňů richterovy škály. Tyto otřesy mají vliv na úroveň hladiny podzemních vod, změny propustnosti hornin v podloží i změny teploty, což má vliv na složení a proplynění minerálních vod. Tyto změny mají většinou dočasný charakter, nicméně jejich perioda se může oscilovat v řádu hodin až let. Všechny tyto procesy se tedy odehrávají hluboko od zemským povrchem a jejich výsledný produkt, tedy vývěr, můžeme na zemském povrchu najít ve formě pramenů, které člověk různým způsobem upravuje či zvelebuje.
Jak vznikly minerální vody na území ČR?
Minerální vody na našem území vznikly různými způsoby. Menší skupina minerálních vod vzniká díky schopnosti vody rozpouštět určité látky, a tedy i součásti hornin v podzemních hlubinách. Tento proces probíhá při velmi pomalém proudění vody, které někdy trvá i tisíce let... V jiných případech může docházet ke vzniku minerálních vod nehluboko pod povrchem (třeba deseti i méně metrů). V těchto případech se procesy urychlí na několik dní či týdnů (jako např. u Šaratice na Brněnsku). V těchto případech se obvykle rozpouštějí síranové složky a vznikají tak za přítomnosti vápenatých, hořečnatých i sodných příměsí. Další minerální vody vznikaly jako přeměněné mořské vody, které se uchovaly v písečných sedimentech, když byly po miliony let uloženy pod povrchem země (tzv. fosilní vody), překryté nepropustnými vrstvami jílovitých hornin (např. na Hodonínsku). Tyto vody jsou typické tím, že obsahují vysoký počet chloridů a jodidů. A budeme doufat, že se během tohoto období nezkazily a neproženou nás podobně jako Šaratice J.
Nejzrozšířenějším typem našich minerálních vod jsou kyselky. Ty vznikají pouze v těch polohách v polohách, kde poruchy v zemské kůře dosahují až do zemského pláště, tedy do hloubek 25 km až 30 km, kde se vyskytuje oxid uhličitý CO2. V místech, kde se potkávají poruchy zemské kůry, však plyn najde cestu v puklinách a stoupá k zemskému povrchu. V momentě kdy narazí na vodu, začne se v ní rozpouštět. Voda s rozpuštěným oxidem uhličitým, tedy kyselina uhličitá, rozpouští okolní horniny více než obyčejná voda a to zvláště v obsahující vápník (tj. např. vápenec či dolomit). V některých případech vzniká kyselka i z vod kdysi mořských a má pak zvýšené obsahy chloridů a jodidů (jako např. v Luhačovicích). Některé z kyselek nepronikly na povrch a byly nalezeny až při vrtní činnosti jako např. v roce 1905 při hledání pitné vody v Poděbradech. Stejným způsobem (tedy vrtní činností) byly často objeveny i termální vody, jejichž vznik je vázán na stejné podmínky jako kyselky. Vystupují po hlubokých zlomech jako např. v lázních v Teplicích. V případě že dojde ke kombinaci obou faktorů, tedy výstupu termální vody z velkých hloubek a současně hlubiných vývěrů oxidu uhličitého – vznikne termální (tedy teplá) kyselka. Nejznámější takový příklad najdeme v Karlových Varech. Na tyto hlubinné zlomy a jejich křížení jsou vázány i výstupy sopečných materiálů a vznik sopek.
Dalším typem u nás běžného typu minerální vody se označuje za sulfanový, zvaný též sirovodíkový. Tato voda má unikátní původ vzniku. Oproti všem jiným typům minerálních vod vyžadují sulfanové vody zcela zvláštní podmínky. Především vhodné utváření vrstev, poruch a podmínek pro proudění vod. Přítomnost rozpuštěných síranů ve vodě uložené hluboko pod povrchem a především přítomnost organických látek. Tyto organické látky se rozpouštějí v dešťové vodě, která prosakuje hluboko pod povrch. Tato voda také obsahuje aerobní (okysličené) bakterie. V hloubce pak tyto bakterie oxidují organickou látku a díky tomu se rozmnožují. V momentě, kdy se zásoba kyslíku spotřebuje, aerobní bakterie začnou odumírat. V této fázi pak vzniká H2S, tedy vysoce výbušný a nechutně zapáchající sirovodík. Vody z hlubin s obsahem síranů se dostanou do styku s vodou, která přitekla od povrchu a obsahuje odumřelé aerobní bakterie a díky tomu vznikne sulfanová voda. Takovou vodu můžete ochutnat například ve východočeském Hronově. Její zlidovělý název „Prdlavka“ hovoří ze vše J.
Kde všude můžeme minerální vody na našem území nalézt?
Pro vznik a vývěry minerálních vod jsou tedy nutné specifické podmínky. Z tohoto důvodu, při pohledu na mapu pramenů minerálních vod na našem území zjistíme, že se u nás nalézají místa s hojným výskytem zřídel i oblasti bez jediného zdroje. Největší „bílé“ místo pro výskyt těchto pramenů se nachází v jižních Čechách a jihozápadní Moravě. Důvodem je fakt, že zde mocnost zemské kůry přesahuje 30 km a poruchy v zemské kůře nejsou schopny propustit na povrch výstup oxidu uhličitého. Naopak území obepínající střed naší republiky od západního výběžku Čech k jihovýchodu až do Slezska či na Moravu, kde jsou pohoří geologicky mladší a kde jsou četné otevřené poruchy, skýtá početné vývěry kyselek a někde i termálních vod. Najčastější počet vývěrů kyselek se nachází v západních Čechách na Chebském území a území Sokolovské pánve a Karlovarské vrchoviny. Vývěry kyselek jsou tedy vázány na síť poruch v zemské kůře, které jsou u nás velmi hojné. Vertikální pohyby drobných bloků zemské kůry zde také způsobují výskyt drobných zemětřesení, které prezentují dvě nejmladší sopky na našem území – Komorní hůrka v jihozápadním okolí Františkových lázní a Železná hůrka na jih od Chebu.
Zdroje a odkazy:
http://www.medispa.cz/index.php/cs/lazenska-mesta-medispa/lazne-kynzvart.html
https://www.lazne-kynzvart.cz/cs/lazenska-pece/prirodni-lecive-zdroje
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/mineralni-voda
https://www.lazne-kynzvart.cz/cs/o-nas/kyselka-richard
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miner%C3%A1ln%C3%AD_pramen_Richard
https://www.marianskelazne.cz/vyznamna-mista/kynzvartske-kyselky/
https://www.nase-voda.cz/jak-vznikly-mineralni-vody-na-uzemi-nasi-zeme/
A nyní již konec nudné teorie a vzhůru na úkoly:
1) Porovnejte obsah CO2 a mineralizace v jednotlivých pramenech a seřaďte je od nejnižšího k nejvyššímu.
2) Porovnejte údaje o chemickém složení Richard na kovové tabulce přímo u pramene a na infotabuli umístěné cca 20m od pramene (případně s dalšími zdroji na internetu). Zamyslete se nad tím, proč se údaje tyto údaje značně liší?
3) Okolí vývěru pramenů Viktor a Helena má charakteristickou barvu. Napište jakou a který chemický prvek toto zbarvení způsobuje. Zjistěte, zda je podobným způsobem zbarveno i okolí pramene Richard a zdůvodněte proč tomu tak je či není?
4) Pramen Helena má schopnosti vázat na sebe v lidském organismu hliník. Tato schopnost je nejvyšší ze všech západočeských kyselek. Napište, která složka tuto schopnost způsobuje?
5) V jaké hloubce pod povrchem mají zdejší minerální vody původ a jaké faktory mají vliv na její chemické složení a tudíž i jejich chuť a vůni/zápach?
6) Ochutnejte vodu ze všech pramenů. Viktor a Helena vyvěrají volně, u Richarda lze využít bezplatný program na automatu. Porovnejte rozdíly v chuti, vůni/zápachu a teplotě. Uveďte, který pramen vám chutnal nejvíce a proč? PS: Takže Richard už bezplatný prý není, hodnoťte tedy ty chutě, které jsou volně dostupné :)
7) Vyfotografujte sebe nebo vaši GPS u některého z pramenů a fotku přiložte k logu. Nespoilujte prosím focením detailů infotabulí.
Použijte údaje z kovových informačních tabulek přímo u pramenů, které se od údajů na internetu značně odlišují!
Odpovědi zasílejte přes centrum zpráv na můj profil. Logujte rovnou, pokud bude něco špatně, ozvu se. Pokud zasíláte odpovědi i za někoho jiného, uveďte to přímo do logu. Stejně tak uveďte do logu pokud zasílá odpovědi někdo za vás. Předejdete tím případným nedorozuměním při uznávání logu. Díky :)