Velké, širé, rodné lány
Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!
(...)
J. V. Sládek. Selské písně a České znělky (1889)
* * *
Úvod
Smyslem této poslední keše je pouze ukázat, že
- ještě umím udělat tradičku
- výjimečně dovedu vybrat pro keš místo s pěkným rozhledem
- to jde i bez odmocňování
Pokud snad ještě vůbec někdo čte listingy, tak zde má možnost:
Dvoupolní (přílohová) soustava hospodaření
V našich přírodních podmínkách bylo nejstarším hospodářským systémem obnovy půdní úrodnosti tzv. přílohové zemědělství. Přílohové cyklické zemědělství je po sběrném hospodaření nejstarší a nejjednodušší způsob zemědělství objevující se v neolitu. Pole se v pravěku obdělávala bez pluhů za pomocí jednoduchých nástrojů, jako jsou rýče a motyky. Jeho základem byly 2 – 3 roky po sobě jdoucí orané a osévané plochy (ager) a plochy příložené (campus), ponechávané 3 – 10 let ladem. Na přílohu se úrodnost půdy regenerovala v průběhu sukcese (osidlování a vývoje) rostlinných společenstev a sukcese společenstev půdních organizmů. Prvý rok příložení se např. v Rusku a na Ukrajině nazýval padaliční podle tzv. padalice, tj. podle osení, které ještě vzrůstalo z obilek vypadaných při poslední sklizni. Druhý rok příložení byl rokem divizny, třetí rokem pelyňku, čtvrtý a pátý rokem stepních pcháčů a bodláků a šestý nebo většinou až sedmý rokem travin, které příloh opanovávaly. Od tohoto okamžiku byl využíván k pastvě, nebo byl kosen do doby, než se na něj navrátil pluh.V humidnějších (vlhčích) přímořských nebo výše položených oblastech, kde se příloh dříve zatravňoval, přecházelo přílohové hospodaření v tzv. trávopolní systém. Při něm se po dvou až třech letech pěstování obilovin na téže ploše půda ponechávala 3 – 7 let přirozenému zatravnění. O poměrně výkonné přílohové zemědělství se opírala obilnářská produkce starých Slovanů (slovanské stěhovavé zemědělství). Bez něho by byla nemyslitelná jejich značně vyspělá hmotná kultura, vznik rozsáhlých sídelních útvarů a politicko-správních jednotek.
Trojpolní soustava hospodaření
V podmínkách přílohového zemědělství byla na našem území za slušný výnos považována sklizeň obilovin pohybující se kolem 400 kg/ha (vysévá se cca 200 kg/ha). Proto už jeden neúrodný rok vyvolával řadu existenčních obtíží a dva neúrodné roky po sobě měly za následek hladomor. Víceleté neúrody vyúsťovaly v hospodářské katastrofy celých oblastí a zemí. Tak např. v 9. století prožila Evropa čtyři období několikaletého všeobecného hladomoru a 64krát v Evropě propukl hladomor lokální. Zásadní změny zemědělské výroby, které nastaly ve 12. a 13. století, měly za následek docilování sklizní rovnajících se trojnásobku až čtyřnásobku výsevu. Proto jsou v moderní historiografii plným právem zahrnovány pod označení agrární revoluce. Hlavním systémovým znakem agrární revoluce byla nová organizace hospodaření s půdou. Agrotechnicky podmíněným zkracováním nutné doby příložení obvyklé členění orné půdy „ager – campus“ (dvoupolí) přešlo na úhorové systémy hospodaření, v čele s trojpolím. Pro rozvinutý trojpolní systém bylo příznačné, že pole, která vydala dvojí úrodu, byla třetím rokem obhospodařována jako úhor. Úhor byl využíván k pastvě dobytka, byl hnojen a zpravidla třikrát orán.
Agrární revoluce byla spojena s používáním dokonalejšího zemědělského nářadí, jako jsou pluhy, brány, žací nářadí aj., samozřejmé bylo používání potahů a zlepšoval se stav doposud zanedbávaného dobytkářství. Získávala se nová půda, zakládaly se nové osady a dosidlovala neobydlená nebo řídce obydlená území. V pozadí změn stálo relativní uklidnění evropských poměrů (ustaly kořistnické vpády Maďarů, Normanů, Saracénů). Jednotlivé středověké státy se vnitropoliticky ustálily, ustalovaly se i mocensko-politické vztahy mezi nimi. Značný význam měl mimořádně narůstající demografický tlak (kolem r. 1050 v Evropě žilo 46 milionů obyvatel, r. 1200 již kolem 61 milionů) a v neposlední řadě příznivě působily i příhodné podnební podmínky kulminujícího tzv. malého klimatického optima.
Trojpolní systém hospodaření zaznamenal na našem území prvý vrchol své výkonnosti v druhé polovině 16. a na počátku 17. století. Výsledky, jichž v této době zemědělství u nás dosahovalo, nebyly potom překonány téměř po dvě následující století. V této době bylo již získáváno tzv. páté zrno (pětinásobek výsevu), zcela mimořádnému rozkvětu se těšilo české rybníkářství a ovčáctví, na dobré úrovni byl i chov skotu a ovocnářství. V tomto tzv. zlatém věku českého zemědělství lze již zaznamenat určité přechodové prvky k zemědělství střídavému, které se však u nás v důsledku pobělohorských událostí nemohly dále rozvíjet.
Zemědělskotechnická revoluce
Po třicetileté válce poklesl v Čechách počet obyvatelstva na stav, jaký tu byl koncem 12. století. Tím byl na dlouhou dobu ze hry vyřazen významný faktor podporující rozvoj zemědělské výroby – populační tlak. Problémy, jak zajistit výživu obyvatelstva, vyvstaly teprve ve druhé polovině 18. století. Mezitím se v Anglii, která byla zemědělsky i průmyslově nejvyspělejší zemí tehdejšího světa, začal v hrabství Norfolk používat první průkopnický osevní postup střídavého hospodaření v historii, dodnes označovaný podle místa svého vzniku. Norfolkský osevní postup umožňoval, aby při poměrně malém počtu honů bylo možno pěstovat všechny nejdůležitější zemědělské plodiny, a to již bez zařazování úhoru. Půda se již nenechávala ležet ladem, aby regenerovala, ale účelně se střídalo pěstování zemědělských plodin, z nichž některé (pícniny, hlavně jeteloviny) obohacovaly půdu o dusíkaté látky. V klasickém norfolckém osevním postupu se střídá jetel, ozim, okopanina a jař s podsevem jetele, později jsou zapojovány i průmyslové plodiny. Norfolkský postup představoval v zemědělské výrobě obrovský revoluční zvrat – vymanění z „tisíciletých“ úhorových systémů hospodaření. Jeho modifikace jsou základem všech uplatňovaných střídání plodin na orné půdě, jimiž se racionálně využívá úrodnost.
V českých zemích se na některých pokrokových velkostatcích začalo střídavé hospodaření provozovat již počátkem 19. století na panství knížete Lichtenštejna. Pro zemědělskotechnickou revoluci v určité fázi jejího vývoje příznačné – vedle zařazování nových plodin a odrůd do osevního postupu, důrazu kladeného na chov skotu ve stájích, produkci statkových hnojiv a péči o ně, používání průmyslových hnojiv a provádění meliorace půdy – používání nových nástrojů, např. lepšího kultivačního nářadí (pluhů, kultivátorů, harek, hrůbkovačů, válců, železných brán), žentourů, mlátiček, secích strojů, travních a žacích sekaček apod. Po zavedení soustavy střídavého hospodaření v krátkém čase stouply hrubé výnosy zemědělských podniků o závratných 100 až 110 % a čisté výnosy hospodářství se zvýšily dokonce o 200 až 240 %.
Zelená revoluce
Zelená revoluce byla sérií kroků v oblasti výzkumu, vývoje a transferu technologií mezi čtyřicátými a sedmdesátými léty 20. století. Vedla ke zvýšení zemědělské výroby na celém světě, a to zejména od pozdních šedesátých let. Těmto opatřením pod vedením Normana Borlauga je připisována záchrana více než miliardy lidí před hladověním. Zahrnovaly vývoj vysoce výnosných odrůd obilnin, rozšíření zavlažovací infrastruktury, modernizaci postupů řízení, distribuci hybridizovaného osiva, syntetických hnojiv a pesticidů zemědělcům. Synteticky vyráběná dusíkatá hnojiva společně s těženým fosforitem, pesticidy a mechanizací na počátku 20. století výrazně zvýšily výnosy plodin. Zvýšená dostupnost obilovin také vedla k levnějšímu chovu hospodářských zvířat. Další globální nárůst výnosů nastal během pozdějších let 20. století, kdy byly jako součást Zelené revoluce zavedeny vysoce výnosné odrůdy běžných základních obilovin, jako je rýže, pšenice a kukuřice. Zelená revoluce přinesla do rozvojových zemí techniky vyspělého světa (včetně pesticidů a syntetických hnojiv).
Poválečný vývoj v zemích tzv. socialistického tábora
Pamětníci si snad ještě vzpomenou, že jsme jako žáci školou povinní chodili na brigády pomáhat socialistickému zemědělství. Sbírali jsme na porostech brambor „amerického brouka“ (mandelinku bramborovou) údajně k nám schválně zavlečeného americkými imperialisty. Nahrazovali jsme chybějící pracovní síly v JZD a státních statcích při jednocení řepy, sběru brambor a řepy, při zavádění a sklizni chmele atd. Rádi jsme se ze školy ulili, ale horší byly jiné věci: sovětskou vědu opanovali pseudovědci dobře zapsaní u generalissima Stalina. Mezi nimi zaujali čelné místo O. B. Lepešinská a hlavně T. D. Lysenko. Podle jeho teorií se všude zaváděla jarovizace, hnízdový a křížový výsev plodin nebo trávopolní systém. Sliboval několikanásobně vyšší výnosy, než bylo v té době obvyklé. Spolu s dalšími „vědci“ neúnavně propagoval metody, které považoval za prospěšné bez ohledu na různé podmínky. A nebyl to jen Lysenko. Třeba studený odchov telat ve Steinmanových boudách známe z 50. let i z naší republiky. I u nás se na doporučení N. S. Chruščova zaváděla kukuřice všude možně i nemožně, pšenice se pěstovala na Šumavě ve výškách nad 1000 metrů atd. (Poznámka: ale abych jen planě nekritizoval. Jarovizace byl a je osvědčený způsob rychlení okrasných rostlin nebo exotických květin, studený odchov telat opět našel využití formou venkovních individuálních boxů (VIB) a systém střídání různých plodin na stejném poli se praktikuje už pár století. Jenom ne paušálně podle jednoho „nejsprávnějšího“ návodu.)
Venkovní odchov telat na farmě ve Fryšavě pod Žákovou horou.
Boxy mají půdorys 140 x 120 cm, výšku 127 cm a u každého je malý výběh.
Chudáci ještě netuší, že je čeká doživotí v kravíně nebo smrt na jatkách.
Dobrou chuť!
Perspektiva?
Vypadá to, že se zavádí modifikovaný trojpolní systém. Část pozemků se zastaví skladišti, část se bez užitku nechá ležet ladem (přinejlepším se na nich bude pást dobytek) a na zbytku výměry se bude pěstovat řepka. Potřebné potraviny nám dovezou kamiony z blízké i daleké ciziny. Hlady prý neumřeme a jistě i bude líp...
Poznámky
Literatura
- De oeconomia suburbana. Zdeněk Vašků, Vesmír 74, 313, 1995/6. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-6/de-oeconomia-suburbana.html
- Biolog s rukama od krve. http://www.asz.cz/redakce/index.php?clanek=43411&lanG=cs&slozka=5880&
- Zemědělské potřeby M+S s.r.o. Č. Budějovice (firemní prospekt - VIBox s teletem): https://www.zemedelske-potreby.cz/zbozi/ketris/dobytek/obrazky/calf-house-v.jpg
- Rudá biologie – pseudověda v SSSR. https://www.scienceworld.cz/biologie/ruda-biologie-pseudoveda-v-sssr-1-1732/?switch_theme=desktop
- internet - hesla jarovizace, historie zemědělství, studený odchov telat atd.
Konec
GC904BZ – verze 1.2 z 26. 9. 2020
(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2020