Kolejová doprava byla vždy základem městské hromadné dopravy v Praze. Na počátku 20. století. se začaly objevovat první zkoušky s hromadnou dopravou silniční. Jednalo se spíše o dočasné řešení v místech, kde nebyla jistota o rentabilnosti výstavby elektrické dráhy. Elektrické podniky vypravily dne 7. března 1908 první spoj. Na vozech byl uveden název Omnibusy král. hlav. města Prahy, což odpovídalo dobovému označení dopravního prostředku. Trasa vedla z Malostranského náměstí vzhůru Nerudovou ulicí kolem Pražského hradu na Pohořelec. Vozy ještě neměli ani klasické pneumatiky, ale jen plné pryžové obruče.
Provoz z důvodu vysoké poruchovosti postupně ztrácel na pravidelnosti a po vážné nehodě 17. listopadu 1909 byl definitivně bez náhrady zastaven. Dalších 16 let pak opět vládly pražské dopravě samotné tramvaje. Významný pokrok v konstrukci silničních vozidel nastal během I. světové války a tak mohla být tato doprava znovu zavedena bez zvláštních technických rizik.
Po utvoření Velké Prahy nastal obtížný úkol, a to vyřešit vhodné a levné spojení vzdálenějších čtvrtí s jeho středem. Teprve v prosinci 1924 zažádala pražská obec Okresní politickou správu na Královských Vinohradech o první koncesi. Dne 21. června 1925 se v pražských novinách objevila následující zpráva:
„Autobusová doprava z Vršovic do Záběhlic zahájena. Včera o 15. hod. vyjely dva nové, elegantní a rozměrné autobusy elektr. podniků, označené čísly 1 a 2, od Staroměstské radnice, obsazeny členy správní rady elektr. drah a místního výboru vršovického s úřednictvem, aby za vedení vrch. Rady Píbla absolvovaly první jízdu do Vršovic a odtud po nové trati do Záběhlic. Všude na této trati byly radostně pozdravovány občanstvem. Dnes, jak známo, bude zahájena jimi pravidelná doprava.“
slavnostní zahájení provozu první autobusové linky v Praze v červnu 1925
Na trase dlouhé 3,522 km byla jediná nácestná zastávka „Na hrádku“, u dnešní ulice Přespolní (zastávka V korytech). Konečná v Záběhlicích se jmenovala Obecní úřad a nacházela se u můstku přes Botič u dnešní ulice U Záběhlického zámku. Jízdní doba byla 8 minut. I při ranním dvacetiminutovém intervalu se tedy vystačilo s jedním vozem, zatímco druhý byl v záloze. Oba vozy se vždy po dni střídaly. Nová linka byla označena písmenem A. Řidič autobusu současně vykonával službu průvodčího.
autobus Laurin & Klement z roku 1925
Ještě v roce 1925 vyjela na svou trasu další linka – B z Pankráce do Kunratic. O rok později Elektrické podniky rodící se autobusovou síť rozšířily o další tři linky – C, D, E, které zajistily dopravu do pražských částí Bohnic, Hrdlořez a Malešicemi a Jinonic. V roce 1927 začala autobusová doprava pronikat i do vnitřního města, aby zde po čase vznikla poměrně rozsáhlá překryvná síť. Dále v roce 1927 vznikla ještě další linka - F, která opět překročila hranice město, když spojila Vysočany a Kbely. Na počátku roku 1938 bylo v provozu 18 denních a 3 noční linky.
Dle 31. prosince 1951 byla linka A přejmenovaná na linku 101. Trasa v této době byla následující: Čechovo náměstí – Bohdalec – Chodovská – Záběhlice – Na Groši – Hostivařské náměstí – Náměstí Josefa Marata (dnes Hostivařská) – Nádraží Hostivař.
Většina spojů byla do roku 1954 ukončena na Hostivařské náměstí, ale již po roce 1954 se všechny spoje prodloužily až k hostivařskému nádraží. Poté linka ještě několikrát změnila svou trasu. Důležitým podnětem byla výstavba metra A. Linka 101 stále spojuje Vršovice se Záběhlicemi, i když trasa v současnosti pokračuje na Skalku a vybrané spoje až do Dolních Měcholup. Původní linku A můžeme dnes považovat za takovou prababičku dnešní 101.
Poslední kontrola keše: 12.11.2021