Josef Pekař se narodil 12. dubna 1870 na Malém Rohozci v rodině sedláka jako druhorozený syn. Po ukončení mladoboleslavského gymnázia odchází studovat na Universitu Karlovu, kde v roce 1892 absolvuje obor historie a zeměpis. Ještě téhož roku se hlásí jako mimořádný student na práva. Roku 1893 se stává doktorem filosofie, téhož roku i členem redakce Ottova slovníku naučného. O rok později absolvuje studijní cestu do Německa. Svoji odbornou profesi začíná Pekař jako středoškolský profesor. Nejprve vyučuje na gymnáziu v Mladé Boleslavi, poté v Praze a od roku 1896 ve Strakově akademii, tehdy nadačním ústavu pro mladé katolické šlechtice (dnes sídlo vlády). V roce 1902 je jmenován mimořádným, o tři roky později pak řádným profesorem rakouských dějin na Filosofické fakultě University Karlovy.
V letech 1909-1910 zastává funkci děkana téže fakulty, mezi lety 1910 a 1911 pak je jejím proděkanem. V období let 1931-1932 se stává rektorem University Karlovy, v následujících dvou letech pak prorektorem. Za svůj život napsal Josef Pekař desítky historických publikací či statí v odborných časopisech. Své první velké dílo začíná vydávat coby pětadvacetiletý mladík. O deset let později je již uznávaným profesorem a ve svém oboru tedy stojí na vrcholu kariéry. Pekař se často pouští do citlivých témat českých dějin a nebojí se jít ani proti takovým osobnostem, jakou byl například prezident Masaryk. Mnozí ho za jeho kontroverzní názory zavrhovali, mnozí mu nemohli přijít na jméno. Ukazuje na dlouhou a slavnou historii českého národa, která mu dává legitimitu k jeho dalšímu pokračování. Ve své historiografii se hodně zabývá husitstvím. Právě zde vede jedny ze svých nejvášnivějších sporů se svými současníky i žáky. Husitství sice hodnotí kladně coby vyvrcholení mravních a kulturních snah českého národa, ale husitskou revoluci vnímá jako nešťastnou, svým způsobem i předurčující pozdější Bílou horu. Dějinné události se Pekař snaží vykládat důsledně v dobovém kontextu a jako svědomitý historik zdůrazňuje nesourodost představ různých epoch. („Tehdejší události musíme vždy posuzovat očima tehdejších lidí“). Josef Pekař byl zároveň horlivým zastáncem Rakousko-uherské monarchie a velmi se obával jejího rozpadu. Když pak nadešel rok 1918, vznik Československé republiky sice s nadšením uvítal, ale v jejím průběhu patřil mezi jedny z největších konzervativců a kritiků. Politicky náležel Pekař k národně demokratické straně. V mladé republice byl totiž vnímán jako reprezentant poněkud odlišného postoje, než jaký představovala hlavní oficiální linie. Josef Pekař zemřel v Praze 23. ledna 1937. Prezident Masaryk, který s ním často nesouhlasil a jehož výklad českých dějin Pekař nejednou kritizoval, nechal na stuhu k jeho pohřebnímu věnci napsat následující slova: „Byl jste hodný člověk“.
Z veřejně dostupných pramenů sestavil ing. Jaromír Ducháč
U příležitosti 150. výroční narození turnovského rodáka – historika Josefa Pekaře, byla v květnu 2020 vybudována nová naučná stezka. Stezka je vytyčena zelenou turistickou trasou, je dlouhá 4 kilometry a má 6 zastavení s informačními panely. Trasa spojuje Dolánky, dějepiscův rodný Malý Rohozec a Jenišovice, kde je Pekař pochován.
Na nové stezce je instalováno šest zastavení, šest panelů věnovaných prof. Josefu Pekařovi. Každý z nich je rozdělen do tří částí nazvaných Z Pekařova života, Z Pekařova kraje a Místo, kde se panel nachází. Texty jsou doplněny ilustračními snímky, jejich množství je limitováno velikostí panelu. Proto jsou na každém z nich vpravo dole umístěny QR kódy, jejichž prostřednictvím se zvídavý čtenář může připojit na webové stránky s obsáhlejšími texty, mapou trasy a rozšířenou fotogalerií. Pro zahraniční turisty jsou připraveny stručné překlady textů rovněž pomocí QR kódů. Jednotlivé panely naučné stezky postupně najdete v Dolánkách u Dlaskova statku, ve Vazoveckém údolí u tůně Bezednice, na Malém Rohozci pak hned tři z nich – ve svahu pod původní Pekařovou chalupou, v místních částech Na Černavě a Na Pískách. Poslední je umístěn v Jenišovicích u hřbitova
P.S. Tunel ve skále vysekaný při stavbě silnice č. 27926 byl v roce 1914 pojmenován po PhDr. Josefu Pekařovi. Jedná se o nejkratší tunel v České republice i v Evropě.
Jak na keš:
Stačí navštívit zastavení č. 4 (výchozí souřadnice) a tam najít na panelu několik letopočtů a po jejich ciferaci dosadit do vzorce.
Podle záznamů lázeňských hostů bydlel Pekař v lázních Sedmihorky potřetí o prázdninách roku A
V roce B Pekař nebyl poprvé o prázdninách přímo doma u rodičů
Ve Šteklově penzionu na Hrubé Skále byl poprvé v roce C
Na Turnovsku byly nově vybudovány pivovary. Na Hrubé Skále to bylo v roce D
Sedmihorské lázně otevřely prvním hostům již v roce E
Vzorec pro výpočet finálky:
N50° 36.ABC' E015° 09.DBE'
V keši najdete omezené množství tematických CWG. Ponechte je, prosím, přespolním, místním je mohu předat na některém z eventů.
