Jablunkovský průsmyk tvoří nejnižší body hřebenů Beskyd, a proto je místem nejsnadnějšího přechodu ze severu na jih. Hradisko (Velké) šance ležící v Mostech u Jablunova bylo postaveno jako hraniční pevnost chránící Jablunkovský průsmyk, kterým již kdysi procházela známá měděná stezka, (ve starověku nazývána jantarová) a proudil zde obchod z Uher do Pobaltí. Už od 14. století stálo v těchto místech strážiště, které se v dobách tureckých výpadů a později v době 30ti-leté války změnilo v mohutnou renesančně-barokní pevnost.
Plán Velkých šancí z roku 1663 (Johann Jacob Sambsl):
Rekonstrukce pevnosti Velké šance v Mostech u Jablunkova - konec 18. století dle Jana P. Štěpánka:
Objekt šance byl původně vybudován ze dřeva ve tvaru nepravidelného čtyřhranu, podobně jako tzv. Staré šance položené více na jihu (dnes Slovensko) a sloužící jako pozorovatelna. Později byla k šanci přistavěna hvězdicovitá část a celá lokalita byla zpevněna pevnými hradbami, obezděným příkopem a valy. Posádku v nich tvořili původně císařští žoldáci naverbovaní z italské Neapole. Ti se však chovali k místním obyvatelům tak barbarsky, že museli být odvoláni a nahrazeni muži z okolních vesnic tzv. vybranci.
Stav kolem roku 1810 po poslední přestavbě:
Součástí opevnění Jablunkovského průsmyku je 8 objektů z nichž se dochovaly podstatné části: Velké šance – Mosty u Jablunkova, Malé šance – Valy Čierne, Staré šance - Svrčinovec, Megoňek (Čadca), Mosty – Dolina, Bukovec (V Sušu, na Kempě, na Dílku). Z kdysi mohutné pevnosti se však do dnešních dnů zachovala pouze část bývalých obezděných hlubokých příkopů a valů, zbytky hradeb a terénní náznaky bastionů a vojenských budov. Dochováno je i místo bývalé pevnostní studny.
Historická letecká fotografie z roku 1937:
Po roce 1848 byly šance vyřazeny jako zastaralý opevňovací systém. Velké šance byly v roce 1958 vyhlášeny kulturní památkou. V roce 1890 je koupila obec za 800 zlatých rýnských. Chybějící posádka na Velké šanci způsobila nezvratný konec. Šance postupně chátraly a pustly. Lidé z okolí začali používat kameny z opevnění na stavby domů. V současné době je možné spatřit pozůstatky hlavní opevňovací linie skládající se ze zemního valu a příkopu (původně byl obehnán z vnější i vnitřní strany kamenným zdivem). Do prostor bývalého opevnění se vstupuje dvěma branami – slezskou a uherskou.
Model opevnění:
V současnosti probíhá oprava, obranné valy byly hodně zdevastované, proto se některé části opevnění dostavují do původní výšky. Stavbaři používají speciální směs betonu a malty pouze v zadní části zdí, takže zvenčí není hmota vidět. Celým příkopem by měla v budoucnu vést stezka, končící u tzv Uherské brány. V jedné části šancí vzniklo interaktivní muzeum. Při stavbě muzea byla nalezena původní novověká císařská pevnostní cesta, kvůli které byl dokonce posunut půdorys muzea.
Foto interaktivního muzea:
Foto opravy části opevnění:
K samotné keši:
Ke vstupu použijte branku... nemusíte se bát ovečky nekoušou, ale pozor na bobky.. :D
Keš je součástí Minisérie 7mi GEOradostí (Bonus) GC9108G, proto si jí při odlovu pořádně prohlédněte..