Javořina Krabičánky
Po Nořických lúkách vás zveme k další z místních javořin - do Krabičánek. A abyste si užili opravdu krásný výhled na okolní hřebeny a hřebínky, musíte se vydat do výšin.
Výhled od keše
Javořiny
Během druhé poloviny 17. století se začaly poměry v horském pastevectví na rožnovském panství významně měnit. Ovcí přibylo natolik, že už se stáda nemohla volně pást na horách. Vrchnostenská správa proto začala pasení dobytka soustřeďovat jen na ohraničené pastviny, tzv. javořiny. Javořinami byly nazývány horské pastviny, které byly řídce porostlé stromy (dříve údajně z větší části javory) a keři. Několik javořin si vrchnost ponechala pro pastvu vlastního dobytka, ale většinu prodávala do dědičného nájmu poddaným. Zatímco do konce 17. století byly podmínky dědičného pronájmu a odváděné poplatky z javořin mírné, v 18. století neustále vzrůstající zájem o horské salašnictví vrchnost využila ke zvýšení svých příjmů. Zároveň také zpřísnila podmínky na jednotlivých javořinách, aby neúměrně vysoký počet ovcí neohrožoval lesní kulturu. Na každé javořině byl stanoven maximální počet dobytka a vydán přísný zákaz kácení ve vysokokmenném lese. Krávy se zde směly pást jen výjimečně. Vrchnost javořiny prodávala do dědičného nájmu nejčastěji fojtům, větším sedlákům a poddaným se zásluhami, přičemž kromě zaplacení kupní ceny museli nájemci odvádět roční činži a další poplatky.
Co do počtu chovaných ovcí dosáhlo horské salašnictví na Rožnovsku svého vrcholu v 80. letech 18. století a během 1. pol. 19. století dochází k jeho pozvolnému úpadku. Jedním z mnoha důvodů bylo rozšiřování chovu hovězího dobytka. Souviselo to se vzrůstajícím počtem obyvatel, zatímco zemědělské podmínky zůstávaly víceméně beze změn. Nejdůležitějším faktorem zániku javořin bylo zvyšování cen dřeva, které se stále více stávalo nepostradatelnou surovinou pro rozvíjející se průmysl. Vrchnosti se proto začalo více rentovat lesní hospodaření než příjem z pronájmu javořin a jiných salašnických dávek. Měla tak zájem na rozšiřování lesních ploch na úkor pastvin.
Javořina Krabičánky
Na rožnovském panství bylo celkem 12 javořin, přímo na území Prostřední Bečvy se jich nacházelo 5 - Noříčí, Kněhyňa, Malinové, Kršlený a Krabičánky. Poslední dvě však ve vrchnostenské evidenci javořin udělených poddaným chybí, proto se lze domnívat, že byly využívány přímo jako panské javořiny.
Pátrali jsme po skutečném názvu javořiny Krabičánky, protože v různých zdrojích se liší. V nejstarších námi nalezených mapových podkladech, v indikačních skicách z roku 1833 i 1877 můžeme najít Krabičzánky, na porostní mapě z roku 1880 je uvedeno Krabičanky, s tímto názvem se můžeme setkat i v nynějších porostních mapách.
Na webu mapy.cz můžete najít název Hrabičánky, v porostních mapách vydaných pro jednotlivá decénia se pojmenování liší od Hrabičánek přes Kravičánky až po Krabičánky. V mapách bývalého pozemkového katastru i v sáhových katastrálních mapách je uvedeno Krabičánky, v dnešní katastrální mapě digitalizované není pro jistotu zdigitalizován název žádný.
Název území Krabičánky je údajně odvozen od příjmení Krabica.
Šipka označuje místo se slibovanými výhledy
Zhruba 100 metrů jihovýchodně od keše se nachází místo, kde je v jinak svažitém terénu uměle vytvořená terasa a nad ní kamenný val, pravděpodobně vzniklý rozebráním materiálu objektu, který tady kdysi mohl stát. K tomuto místu je v terénu i znatelná přístupová cesta. Dnes je to tady porostlé velice špatně prostupným bukovým náletem.