V Třebíči v Týnském údolí vznikla geologická expozice, která mapuje vývoj a rozmístění hornin na západní Moravě. Horniny jsou z krajů Vysočina, jižní Morava a Pardubice. Nejtěžší z nich má skoro 4 tuny.
Krajina kolem nás je výsledkem dynamických geologických dějů, které na naší planetě probíhají od jejího vzniku před asi 4,7 miliardami let. Na její tvářnosti se podílejí jak vnitřní geologické procesy v zemské kůře a svrchním plášti Země (pohyb zemských desek, horotvorné pohyby, vznik a pohyb magmatu), tak i účinky vnějších geologických činitelů, které můžeme pozorovat na jejím povrchu (např. účinky vody, větru a ledu). Poslední 2 až 3 miliardy let rostl postupně vliv biosféry, poslední desetitisíce let pak naši planetu významně ovlivňuje člověk.
Dnešní Českomoravská vrchovina představuje z geologického hlediska pestrou mozaiku hornin a geologických jednotek, které od sebe byly původně daleko vzdáleny. Některé části náležely zemským deskám, původně ležícím na severním okraji dnešní Afriky, jiné k podloží dávno zaniklých oceánů na severu, sopečných oblastem i horským hřbetům. Nejstarší horniny této oblasti byly často silně přeměněny a několikrát zvrásněny.
Nejvýznamnější událostí však byla zejména výrazná mořská záplava v devonu, v době, z níž už známe řadu zkamenělin (např. známí trilobiti, ramenonožci, předchůdci korálů), které mnoho vypovídají o rozvinutém životě a podmínkách jeho existence. V historii Země se také poprvé dostává život z vody na souš. Objevují se např. první lesy.
Horotvorné pohyby vyvolané srážkou dvou kontinentů, jižní Gondwany a severní Laurussie, vedly ke vzniku mohutného pohoří. To probíhalo podél tehdejšího rovníku napříč tvořící se Evropou a dosahovalo až výšek dnešních Himalájí. Různé horniny a menší celky byly provrásněny, mnohé z nich zatlačeny do hloubek až přes 50 km pod povrch až do zemského pláště, silně metamorfovány a následně vyzdviženy. Část hornin se roztavila, magmata pronikala blíže k povrchu a utuhla v podobě velkých plutonů. Tak vznikl třeba žulosyenitový třebíčský a jihlavský pluton a v další mladší etapě granity (žuly) tzv. centrálního moldanubického plutonu. Následoval postupný kolaps nestabilních velehor a silná eroze způsobila postupný odnos hornin do kulmské mořské pánve, která se formovala na severovýchod od dnešního Brna. Tak se horniny z Vysočiny dostaly až daleko na východ a valouny zdejších hornin (granulitů, rul i třebíčských žulosyenitů) dnes nacházíme např. ve slepencích u Vyškova. Již koncem karbonu a ve spodním permu bylo pohoří už dost zarovnáno a v mezihorských depresích bujely uhlotvorné pralesy přesliček, plavuní a kapradin. Ve sladkých vodách se proháněly ryby a pražraloci a po zemi pobíhali četní krytolebci a první plazi.
Z období druhohor, věku dinosaurů, nemáme o geologických dějích na východní části Vysočiny a jejím okolí téměř žádné doklady. Krajina byla asi plochá, v juře zvláště na východě zaplavena mořem, po němž zbyly jen vápence u Brna a u Mikulova. Sladkovodní, ale hlavně mořská sedimentace v období křídy patrně zasáhla i většinu naši oblasti. Křídové pískovce, jílovce a opuky zůstaly souvisle zachovány zvláště na severu v okolí České Třebové a Pardubic (tzv. česká křídová tabule). Reakcí na vznik Karpat, ležících na jih a jihovýchod od ní, byly zdvihy na zlomech, a hlavně ukončení mořské záplavy.
Ve starších třetihorách (paleogénu), představujících věk savců, byla západní Morava souší, kde probíhalo silné zvětrávání hornin v teplém a vlhkém tropickém klimatu. Mladší třetihory (neogén) lze charakterizovat několika mořskými záplavami, největší v období asi před 25 milióny let. Byly reakcí na vrásnící se oblast Karpat. V té době tu byly teploty daleko vyšší než dnes, jak dokazují zbytky zkamenělin v reliktech mořských usazenin (nejblíže u Kralic a Hostimi). Nedlouho po ústupu moře dopadl na zarovnaný povrch Vysočiny s jezery a říčkami „déšť tektitů“, známých jako vltavíny. Jejich vznik souvisí s dopadem asteroidu do západní části dnešního Německa. Po této události se krajina postupně pomalu zvedá, horniny podléhají erozi. Zvětraliny a sedimenty byly postupně odnášeny, tvrdé horniny naopak místy vypreparovány a postupně tak vznikla dnešní Českomoravská vrchovina.
Nástup čtvrtohor byl ve znamení celoplanetárního ochlazení, kdy se vystřídalo několik ledových dob. V krajině západní Moravy v té době vznikají jílovité a hlinité sedimenty a štěrkovito-písčité usazeniny podél vodních toků; místy vítr navál vrstvy spraší (cihlářských hlín). Žijeme v době antropocenu a začínáme se obávat důsledků živelného technického vývoje. Poprvé za celou geologickou historii Země může člověk svými aktivitami vyšší formy života zničit.
(Zpracováno podle https://www.visittrebic.eu/geostezka-v-tynskem-udoli/)
Kameny v expozici jsou seřazeny, tak aby nás provedly od geologických časů nejstarších po ty nejmladší. Jsou seřazeny od nejstarších, vyvřelých hornin přes proměněné horniny po nejmladší, sedimentované horniny. Každý exponát má na sobě vybroušenou část, která ukazuje upravený vzhled horniny. Na každém též najdete QR kód, pomocí kterého můžete zjistit více informací. Pro účely této earthcache však není čtečka QR kódů nutná.
Pro zalogování earthcache splňte, prosím, následující úkoly a pošlete nám přes profil odpovědi:
1. Určete průměr otvorů navrtaných do žulosyenitu a jejich přibližnou rozteč.
2. Odhadněte rozměr vyleštěné plochy na hadci.
3. Který vzorek byl přivezen z největší dálky a z jakého geologického období pochází?
4. Třebíčské žulosyenity se vyskytují v rámci slepenců a dalších sedimentačních hornin i na jiných místech. Kde na našem území je lze najít? Jaký proces je tam zanesl?
5. Dobrovolný úkol: Vyfotografujte se s kamenem, který je vám nejvíce sympatický, a do logu uveďte, proč se vám líbí.
QUESTIONS IN ENGLISH – SEE BELOW.
To log this earthcache, please, answer the following questions and send them to us via the profile.
1. Determine the diameter of the holes drilled in the durbachite and their approximate spacing.
2. Estimate the size of the polished surface on the serpentine.
3. Which sample was brought from the greatest distance? Which geological period does it originate from?
4. Durbachites of Třebíč occur in conglomerates and other sedimentary rocks in other places as well. Where in our region can they be found? What process brought them there?
5. A voluntary task: Take a picture of yourself with a stone that you like the most. State in your log why you like that particular stone.