Kdy?
V pondělí 25. 5. 2020 tentokrát odpoledne, od 17:00 do 17:30. Když bude hezky, můžeme setrvat i déle. Bufet v Ještědu už bude mít určitě zavřeno, takže případnou pozdní svačinu nebo brzkou večeři (svačvečeři) si budeme muset zajistit vlastními silami.
Kde?
Na vyhlídce u sochy Marťánka. Parkoviště na Ještědce funguje celoročně, stojí stovku na den, tak si rozmyslete, jak se na event dopravíte. Sportovci můžou jít z Výpřeže; tam se dá dojet autobusem z Liberce nebo zaparkovat za 50 Kč na den. Tvrďáci můžou vyběhnout pod lany od dolní stanice lanovky. Nejdrsnější stopaři můžou stopem třeba až z planety Betelgeuze VII.
Co s sebou?
Ručník. Ostatní propriety dle vlastního uvážení (župan ladící s ručníkem, termosku s Pangalaktickým megacloumákem, méně nebezpečné překlady Vogonské poezie, vlastní výtisk Stopařova průvodce po galaxii, akvárium s Bábelskými rybkami ...). A samozřejmě ručník.
Pokud se nechcete spoléhat na občerstvovny na Ještědu a v jeho okolí, vezměte si co uznáte za vhodné. Exotičtější poživatiny, jako steak z amegliánské krávy asi neseženete, ale pár piv na doplnění tekutin a slané buráky kvůli minerálům mají i v kdejaké večerce. A taky se určitě bude hodit ručník.
Proč?
Ručníkový den (Towel Day) je svátek, při kterém každoročně 25. května fanoušci Douglase Adamse a jeho díla s sebou všude nosí viditelně ručník. Tato recese je odkazem na Adamsovo stěžejní dílo Stopařův průvodce po galaxii, ve kterém je ručník označen za nejpotřebnější věc, kterou u sebe může mezihvězdný stopař mít.
A proč zrovna ručník?
Citováno ze Stopařova průvodce po galaxii:
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu - můžete se do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V. a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth. Můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si s ním zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ona vás - blbá jak tágo, ale značně žravá).
Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc.
No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá čistý.
Letos ho taky můžete použít jako roušku, kdyby vám ta, se kterou vyrazíte, po cestě vypověděla službu.
A co se bude dít?
Určitě proběhne hromadné foto oručníkovaných účastníků s Marťánkem. Vzhledem k rizikům spojeným s recitací Vogonské poezie, konzumací pangalaktických megacloumáků a dalšími kratochvílemi protřelých galaktických stopařů a rovněž zvolna se uvolňující koronavirovou situací omezíme program na méně rizikové a pokud možno bezkontaktní aktivity. 
CWG?
Jestli budou CWG se ještě uvidí podle situace s publikováním a dalšími podmínkami.