SG1/22 - Kalopanax septemlobus
... česky též dlanitec pestrý, je druh rostliny z čeledi aralkovité a jediný druh rodu kalopanax. Je to opadavý strom s trnitými větvemi, dlanitě členěnými listy a pětičetnými květy ve vrcholových květenstvích složených z okolíků. Plodem je peckovice. Druh se vyskytuje ve východní Asii. Je zdrojem kvalitního dřeva, má význam v asijské medicíně a pěstuje se jako okrasná dřevina. Lze se s ním setkat i ve sbírkách některých českých botanických zahrad a arboret.
Kalopanax pestrý je opadavý, jednodomý strom, dorůstající výšky až 30 metrů a průměru kmene až jeden metr. Větve jsou tuhé, poseté četnými ostrými, plochými trny. Borka je šedá, podélně odlupčivá. Listy jsou jednoduché, střídavé, papírovité, dlanitě laločnaté, dlouze řapíkaté, s 5 až 9 laloky, dlanitou žilnatinou a zubatým okrajem. Často jsou nahloučené na koncích větví. Vyrůstají na dlouhých i krátkých výhonech. Palisty jsou přirostlé k řapíku a mají objímavou bázi. Čepel listů je 9 až 25 cm široká, zašpičatělá, na bázi uťatá až srdčitá, řapík dosahuje délky 8 až 50 cm. Květy jsou drobné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových chocholičnatých latách o průměru až 30 cm, složených z dlouze stopkatých, kulovitých okolíků o průměru asi 2 centimetrů. Stopky květů nejsou článkované. Kalich je zakončen 5 drobnými zuby. Koruna je bělavá až nažloutle zelená. Tyčinek je pět a mají fialové prašníky. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů. Čnělky jsou na bázi srostlé, na vrcholu dvouklané. Plodem je tmavě modrá, téměř kulovitá, 3 až 5 mm velká dvoupeckovice s dužnatým exokarpem a papírovitým endokarpem (peckou), obsahující dvě plochá semena.
Finální souřadnice:
N 49° 01.(123*A) E 015° 06.(42*A)
kde A = počet písmen slova vpravo pod obrázkem na ceduli na stromě
Zdroje:
Wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalopanax_pestr%C3%BD
Fotografie - owner
SG1/22 - Kalopanax septemlobus
Kalopanax septemlobus ist die einzige Pflanzenart der monotypischen Gattung Kalopanax aus der Familie der Araliengewächse (Araliaceae). Deutsche Trivialnamen sind Baumaralie für die Verwendung als Zierpflanze oder Baumkraftwurz als Heilpflanze; im Zusammenhang mit dem Holz wird von Sen(baum) oder auch Senesche gesprochen.
Bei Kalopanax septemlobus handelt es sich um einen laubabwerfenden Baum, der Wuchshöhen von bis zu 30 m und Stammdurchmesser von 1 m erreicht (in Mitteleuropa jedoch meist deutlich kleiner bleibt). Der Stamm und die Äste weisen Stacheln auf. Die großen Laubblätter haben 8 bis 50 cm lange Blattstiele. Die (ahornähnliche) Blattspreite ist 9 bis 25 (manchmal 35) cm breit und fünf- bis siebenlappig (wovon sich der Artname septemlobus ableitet), die Einkerbung kann sehr unterschiedlich tief sein. Die Blattränder sind gesägt. Die Nebenblätter sind mit dem Blattstiel verwachsen. Der endständige, verzweigte, 20 bis 30 cm breite Blütenstand ist aus doldigen Teilblütenständen zusammengesetzt, die einen Durchmesser von 1 bis 2,5 cm haben. Die zwittrigen, radiärsymmetrischen, fünfzähligen Blüten erscheinen im Sommer. Kelchblätter fehlen. Die fünf Kronblätter sind weißlichen bis gelblich grün. Es ist nur ein Kreis mit fünf Staubblättern vorhanden. Zwei Fruchtblätter sind zu einem unterständigen Fruchtknoten verwachsen. Die Steinfrüchte sind dunkelblau (fast schwarz) und haben einen Durchmesser von 3 bis 5 mm. Die Samen sind flach.
Koordinaten:
N 49° 01.(123*A) E 015° 06.(42*A)
A = die Anzahl der Buchstaben des Wortes rechts neben dem Bild auf dem Schild am Baum