Sochy svobody jsou v okolí celkem populární, tak proč by neměla mít i tato svoji keš.
Socha Svobody, anglicky Statue of Liberty, plným názvem Liberty Enlightening the World (z francouzského La Liberté éclairant le monde čili „Svoboda přinášející světlo světu“) je socha stojící na Ostrově svobody u New Yorku v USA. Ačkoliv by katastrálně měl náležet do Hudson County, New Yersey, od roku 1664 je Ostrov svobody součástí New Yorku.
Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Sochy svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů.
Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce1776. Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Francouzi chtěli také sochou Svobody vyjádřit sympatie nové republice vzniklé za Atlantským oceánem. Socha stojí na ostrůvku před New Yorkem od roku1886. Bez podstavce měří po vrchol pochodně 46 m, s podstavcem ční do výšky 93 m. Dnes existuje její zmenšená napodobenina v Paříži jako připomínka jejího francouzského původu.
Nosnou konstrukci sochy Svobody navrhl a zkonstruoval známý francouzský stavitel, mimo jiného také pařížské Eiffelovi věže- Gustave Eiffel. Nejprve sochař Frédéric Bertholdi navrhl malý hliněný model, který byl ve výšce dospělého člověka. Druhý model byl vysoký tři metry. Třetí model udělali tak, aby byl čtyřikrát menší než socha ve skutečnosti. Čtvrtý a poslední model začali vyrábět ve skutečné velikosti. Podle modelu byla pak odlita socha z mědi. Hlava byla dokončena až nakonec. Modelem pro ženskou tvář byla Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi. Hotová socha byla 4.července 1886 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, poté byla rozložena na části, které se do New Yorku dopravily na francouzské lodi. V newyorském přístavu se poté dva roky sestavovala; měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha pak byla umístěna na podstavec, který navrhl americký architekt Richard Mores Hunt. Časem se socha stala symbolem Ameriky. Během století, které uběhlo od jejího darování, došlo však zároveň k jejímu značnému poškození; zrekonstruována byla díky veřejným sbírkám. Při oslavě stého výročí vztyčení sochy na Liberty Islandu – Ostrově svobody (původně se ostrůvek nazýval Bedloe’s Island) – přísahalo vrchnímu soudci Warrenu E. Burgerovi věrnost Spojeným státům 5 000 nových Američanů. Dalších 20 000 lidí se ve stejnou chvíli stalo americkými občany díky satelitnímu přenosu.
V roce 1984 byla socha Svobody zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Srovnání
Pokud jde o sochy, není socha Svobody ani zdaleka nejvyšší volně stojící postavou světa. Kupříkladu památník Matka vlast volá na Mamajevově mohyle ve Volgogradu měří od paty k hlavě bez podstavce 52 m a po špičku meče 85 m. Největší na světě vůbec je Ušiku Daibucu, socha Buddhy Amitábhy v japonském Ušiku, která dosahuje 120 m (z toho podstavec 10 m).
Turistický přístup
Sochu svobody lze navštívit; představuje jednu z hlavních turistických atrakcí New Yorku. Výhled se návštěvníkům naskýtá z jejího podstavce, dále lze vystoupat schodištěm až na čelenku sochy a druhá větev schodů vede dokonce až k pochodni. Výhled z čelenky byl od roku 2001 uzavřen jako reakce teroristické útoky 11.září 2001. Ke znovuotevření došlo v průběhu roku 2009, je však potřeba se registrovat dlouho (i několik měsíců) předem. Pochodeň je veřejnosti nepřístupná od roku 1916.
Socha Svobody v Rousínově
Rousínovská socha byl instalována asi 2 roky po té komořanské. Majitel místní firmy, která zaměstnává přes 1000 lidí se podílel na výstavbě obou kruhových objezdů a sochy bere jako formu propagace firmy. Někomu to přijde nevkusné, ale hlavní smysl to plní a to je reklama. Však sami řekněte, kdo se na ni nepodíval?
Pro nalezení keše potřebujete odpovědět na pár lehkých otázek a odpovědi doplnit do připraveného vzorečku.
KEŠ SE NACHÁZÍ NA SOUŘADNICÍCH:
N 49° 11,ABC', E 16° 52.DEF'
Kdo má vyluštěnou sochu v Komořanech, nebude mít se šifrou problém. Odpovědi na otázky jdou relativně snadno najít. S parkováním to zde díky provozu není úplně snadné, ale zaparkovat lze. Buďte ale opatrní, je zde vážně velký provoz. Keš lze odlovit úplně bez problémů a nepozorovaně kdykoliv. V keši není tužka!!!