Skip to content

KGW 03: Mrazové sruby v Modlivém dole EarthCache

Hidden : 3/29/2020
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Úvod

Nacházíte se v přírodní rezervaci Modlivý důl jižně od obce Potštejn, v prostředí Potštejnského masivu a původních bukových lesů. Rezervace má plochu přibližně 6,5 hektaru, a rozkládá se hluboko v zaříznutém údolí vymodelovaném jedním z přítoků řeky Orlice.

Modlivý důl je zajímavý nejen z geologického a biologického hlediska. V minulosti zde docházelo k tajným schůzkám bratrů Jednoty bratrské, kteří využívali toto místo jako svůj úkryt.

Jednota bratrská a Modlivý důl

Třicetiletá válka (1618-1648) byla pro český národ katastrofou nejen kvůli válečnému utrpení, kterými země prošla (během této doby se snížila populace v českých zemích o více než 30%, což si dnes asi těžko dokážeme představit), ale také kvůli zákazu všech nekatolických náboženství o která se opíral každodenní život velké části obyvatelstva).

Přesto že v té době docházelo k násilné rekatolizaci, a mnoho věřících odešlo do exilu, existovaly i dlouho po třicetileté válce skupinky věřících, které se neveřejně a skrytě hlásily k protestantismu, například k Jednotě bratrské. Jedna taková skupina existovala ve východních Čechách, kde se scházela v Modlivém dole u Potštejna. Ačkoli docházelo k jejich pronásledování (které popisuje například Alois Jirásek ve své knize Poklad, kde je Modlivý důl mnohokrát zmiňován), scházeli se zde bratři až do vydání tolerančního patentu v roce 1781 (tedy 161 let od konce třicetileté války!), i když v čím dál menším počtu.

Na památku těchto událostí je v Modlivém dole umístěn pamětní kámen z granodioritu, sloužící jako památník na pobělohorské události a události spojené s pronásledováním Jednoty bratrské.

Geologie

Toto území při středním toku Divoké Orlice náleží ke geologicko-tektonicky nejkomplikovanějším a geomorfologicky nejčlenitějším partiím ve východočeském Podorlicku. Jsou zde pozorovatelné zejména mezoformy reliéfu (mrazové sruby, akumulace hranáčů, nivační deprese atd.), vzniklé kryogenním zvětráváním a svahovými procesy především v pleistocénu, v menší míře též v současnosti.

Jako Modlivý důl je označována údolní partie levého přítoku Divoké Orlice a několika jeho dílčích, vesměs levých poboček. Potok pramenící (přibližně ve 410 m n. m.) se zařezává do svahu Kozlovského hřbetu a posléze využívá údolí pleistocenního toku Divoké Orlice. Levý, velice strmý svah údolí Modlivého dolu je na úseku 0,5 km dlouhém až 150 m vysoký a jeho podstatnou část zaujímá přírodní rezervace (dále PR) Modlivý důl. Důvodem jejího vyhlášení (v roce 1956 o výměře 6,45 ha), byla snaha o zachování přírodě blízkých společenstev květnaté a suťové bučiny. Svah se severovýchodní expozicí zde vystupuje v soustavě skalních výchozů. Ty patří k nejvýraznějším kryogenním tvarům v krystalických horninách (mimo horských oblastí) ve východních Čechách. Jde o soustavu na sebe navazujících mrazových srubů až hřebenů, vzniklou destrukcí původně souvislé skalní stěny. Skalní výchozy vystupují v horní, případně střední části výšky svahů a v několika stupních jsou vysoké desítky metrů. Kongelifrakce probíhala zejména podle subvertikálních, místy i subhorizontálních puklin. Mnohde je proto zřetelný kvádrovitý rozpad horniny. Kongelifrakcí a skalním řícením se tvoří rozsáhlé akumulace hranáčů, vyplňují do výšky několika metrů úpatí skal i dno strží mezi výchozy. Průměrná velikost hranáčů je 0,5–1 m, ale některé jsou až 4 m velké. Suť z hranáčů souvisle pokrývá též spodní část svahu pod skalami, pod stržemi se místy hromadí do valů, vysokých až několik metrů; při dolním okraji balvanových akumulací se tvoří suťové prameny.

Mrazové sruby a hřebeny jsou vzájemně odděleny více či méně výraznými stržemi až roklemi, které jsou většinou suché. Strže začínají v horní části svahu více či méně zřetelnými nivačními depresemi, v některých případech vyplněnými pramennou mokřinou. Voda, která z nich občas (po deštích a tání sněhu) vytéká, obvykle záhy mizí v balvanovém proudu na dně roklí. Větší nivační deprese vznikla na jižním okraji svahu Modlivého dolu; jde o podkovovitou sníženinu, širokou a dlouhou asi 100 m, jejíž dno řídce pokryté hranáči prohlubuje erozní rýha protékaná občasným potokem. Tato sníženina s petrografickým rozmezím granitoidů a metamorfitů, přechází směrem k severu ažseverozápadu do asi 300 m dlouhé partie se skalními výchozy – mrazovými sruby. Začíná ve vyšší části svahu téměř souvislou, více než 100 m dlouhou a stupňovitě 15–25 m vysokou skalní stěnou, místy vybíhající členitými mrazovými sruby do střední části svahu. Její úpatí lemují zřícené bloky (až 3 m velké) a sutě hranáčů.

Na skalní stěnu navazují v horní části svahu nejmohutnější skalní výchozy nejen v Modlivém dolu, ale v celém území Jde o mrazový srub, dlouhý 55 m, stupňovitě téměř 50 m vysoký a v bocích vymezený strmými stržemi. Stěna horního stupně je 25 m vysoká, nižší stupně jsou odděleny úzkými kryoplanačními lištami nebo příkrým suťovým srázem. Úpatí spodního stupně přechází do srázného svahu, pokrytého hranáči. Severní (boční) stěna těchto výchozů je zároveň skalnatým svahem příkré strže, pokryté balvanovým proudem, který se v nižší části deltovitě rozšiřuje. Také následující S) skalní výchoz je mrazovým srubem až hřebenem, vystupujícím asi 30 ze svahu a směrem k vrcholku se hrotovitě zužujícím. Jeho hlavní stupeň je 16 m vysoký, ale menší výchozy klesají i do nižší části svahu. Jsou do značné míry rozčleněny kongelifrakcí, zřícené balvany (největší je 3,8 m dlouhý a 1,5 m vysoký i široký) pokrývají i spodní část svahu, kde vytvářejí val, převyšující bezprostřední okolí o několik metrů. Mocnost akumulace hranáčů zde dosahuje až 4 m.

Otázky:

1) Výchozí souřadnice vás přivedou k suťovisku (kamennému moři) pod mrazovými sruby. Odhadněte výšku skal tyčících se nad vámi.

2) Popište vlastními slovy jak mohlo vzniknout suťovisko před vámi?

3) Jaká je přibližně velikost balvanů které můžete pozorovat?

4) Na stage č. 2 se nachází pamětní kámen s nápisem. Z jakého druhu horniny může tento kámen být?

5) Vyfoť sebe nebo GPS na úvodních souřadnicích a fotku přilož k svému logu.

Odpovědi zašlete přes centrum zpráv na profilu (nikoliv e-mail) z důvodu zachování vlákna konverzace. Rovnou logujte, pokud bude některá z odpovědí špatně, ozvu se. Logy bez neodeslaných odpovědí budou do týdne smazány.

Additional Hints (Decrypt)

Pgv yvfgvat, cbmbehw an zífgr, mrcgrw fr fgeýpxn Tbbtyn n grgl Jvxvcrqvr :)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)