Předmluva
V různých náboženstvích světa existují božstva, která jsou přímo spojena se smrtí.
V jednom případě – jsou průvodci duší do jiného světa, v druhém – podzemní božstva a vládci posmrtného života, a ve třetím – ten kdo si vzal duši člověka v době jeho smrti.
Je zajímavé, že všechny tyto bytosti vládly mrtvým, ale nijak neurčovaly, jak dlouho by měl člověk žít.
Mezi folklorem každého národa, mezi božskými a mystickými stvořeními, musí patřit zástupci temného světa. Smrt jako něco, co je nevyhnutelné pro všechny živé věci, co provází lidstvo od nepaměti.
Pro člověka je smrt stejně jako narození zásadní součástí života.
Proto jsou bohové smrti důležitou součástí náboženství a mytologie, jsou mocní a silní.
Prakticky u všech kultur jsou mezi zlými a temnými bohy zástupci obou pohlaví. Nicméně, jsou to bohyně, které nejčastěji disponují smrtí a očekávanou délkou života lidí.
Božstvo ve své podstatě nemůže být špatné nebo dobré. Všichni, kromě nejvyššího boha, plní jen své povinnosti, řídí životy lidí v určité oblasti. Proto bohové smrti se nesnaží zničit všechny živé věci, ale jednoduše vezme duši lidí v jeho určenou hodinu.
V některých kultech je věřící dokonce uctívají.
Thanatos
V řecké mytologii je Thanatos (latinsky Mors, česky Smrt) bůh smrti a sama smrt, syn bohyně noci Nykty. Je uváděn jako syn boha bezedné propasti věčné temnoty Tartara, podle jiných pramenů je jeho otcem Erebos. Jeho bratr-dvojče je bůh spánku Hypnos.
Měl srdce ze železa, černá mrazivá křídla a neznal soucit ani slitování. Koho uchvátil, byl beznadějně ztracen. Vzbuzoval hrůzu nejen mezi lidmi, ale i mezi bohy, kteří byli nesmrtelní. Přesto měl tak říkajíc jen výkonnou moc, nikoli rozhodující. Den smrti byl určen osudem. Jeho povinností bylo, aby jej přesně evidoval, a když tento den nadešel, dostavil se i on. Vzal člověku duši, odnesl ji do podsvětí a odevzdal ji chmurnému Hádovi.
Jen dvakrát se povedlo smrtelníkům na Thanata vyzrát. Jednou se Héraklés ukryl za hrobku, kde měla být pohřbena Alkéstis, a když si pro ni Thanatos přišel, v urputném zápase ho přemohl a vymohl si na něm slib, že vrátí Alkéstidě život. Podruhé Thanata oklamal Sísyfos, který dokonce osvobodil na přechodnou dobu lidstvo od břemene smrti.
Antičtí umělci zobrazovali Thanata jako mladého muže s černými křídly a se zhaslou nebo zhasínající pochodní, a to nejčastěji s jeho bratrem Hypnem, bohem spánku. Známe ho zejména z náhrobních reliéfů a váz, nejlépe však ze čtyř vázových maleb Thanatos a Hypnos odnášejí mrtvého Sarpédonta do Lykie z 6.-5. století př. n. l. (dvě v Metropolitním muzeu v New Yorku, po jedné v Britském muzeu v Londýně a pařížském Louvru) a z náhrobní vázy Thanatos a Hypnos z let 470-460 př. n. l. (v Národním archeologickém muzeu v Athénách).
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, zde je pouze vchod do lesa a restaurace, kde se můžete občerstvit.
Z důvodu neustálého poškozování a ničení našich keší změněno na premium.
