Tento event je druhý z trilogie eventů Tři Králové, které pořádám na počest památce těchto tří statečných odbojářů, Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka, kteří během těžké doby prvních let druhé světové války dokázali nacistickým okupantům ztížit jejich činnost v českých zemích a za pomocí zpráv, které předávali exilové vládě v Londýně, snad i na bojové frontě. Podplukovník Josef Balabán je leckdy označován jako velitel této trojice, kromě toho měl také významné postavení v nadřazené odbojové skupině - Obraně národa. Byl z trojice nejstarší a jeho činnost v československé armádě sahá až do první světové války, do níž byl ve dvaceti letech odveden.
Stal se součástí Československých legií, kde se seznámil s Josefem Mašínem, svým pozdějším blízkým spolupracovníkem v odboji. Lze se dočíst, že na rozdíl od Mašína nebyl Balabán tak horkokrevný a že byl spíše nenápadný, ale velice inteligentní, oddaný svým velitelům i morálním hodnotám a všímavý, což se jistě projevilo v jeho úspěších co by zpravodajce. Za první republiky dále působil v československé armádě a působil také na Ministerstvu národní obrany. Již záhy po uznání Mnichovské dohody na konci září 1938 se začal Balabán scházet s přáteli z armády a legií, kteří byli nastalou situací jistě stejně rozhořčeni jako on, a zde už vznikaly zárodky pozdějšího odbojového hnutí, neboť lze předpokládat, že důstojníci tušili, co okleštěnou republiku čeká, a chtěli pomoci ji bránit.
Balabán tedy již před zřízením Protektorátu Čechy a Morava pomýšlel na zřízení armády, která by republiku bránila. Po 15. 3. 1939 se Ministerstvo národní obrany likvidovalo a byl to právě Balabán, kdo měl na starost přidělování různých zaměstnání bývalým vojákům z povolání. A rozhodně to nedělal namátkou, ale s myšlenkou budování odbojové sítě. Když v roce 1939 vznikla skupina Obrana národa, Balabán byl jejím aktivním členem. Během tohoto divokého roku se zformovala i trojice Balabán-Mašín-Morávek, v rámci níž se však každý věnoval trochu něčemu jinému a měl svoji vlastní síť spolupracovníků a podporovatelů.
Balabánovo zaměření bylo zpravodajství a kontakt s dalšími odbojovými skupinami. Často psal depeše, které se posílaly do Londýna. Podílel se i na vydávání ilegálního časopisu V boj! a protože měl svůj specifický smysl pro humor, nikdy nezapoměl jeden výtisk poslat na pražské gestapo jako provokaci. Podobně jako Mašín a Morávek si i on snažil uchovat zdravý rozum a humor na účet okupantů byl jistě účinný. Nacisty z duše nenáviděl. Zezačátku šla činnost skupiny poměrně dobře - dařilo se jim předávat depeše plné důležitých informací, které zachytila exilová vláda v Londýně, povedlo se jim i několik smělých sabotážních akcí a lidi byli ochotní jim pomáhat.
Síť spolupracovníků byla bohužel až příliš veliká a gestapo se do ní postupně "zakusovalo", neboť když se jim podařilo někoho zatknout, dokázali z něj pomocí brutálních výslechových metod doslova vymlátit kde co. Ne každý byl tak morálně silný, aby vydržel mučení. Odbojáři se museli mít neustále na pozoru, střídat konspirační byty, měnit vzhled a zasvěcovat co nejméně lidí do své činnosti. Musel to být velmi těžký život. A právě 22. dubna roku 1941, byl Josef Balabán zatčen, neboť měl domluvenou schůzku patrně s jakýmsi Kratochvílem, což byl konfident gestapa. Stalo se tak v ulici Evropské v Dejvicích, kde je dnes Balabánovi věnována nenápadná památní deska.
Po zatčení dělalo gestapo, co mohlo, aby z tak důležitého člověka jako byl Balabán, dostalo informace o dalších odbojářích. Balabán projevil svoji obrovskou vnitřní sílu a věrnost svým zásadám a ani při krutém mučení nic neprozradil. Poté, co byl necelý měsíc poté zatčen i Mašín, žádal Morávek jako jediný zbylý člen Tří Králů Londýn, jestli by nešlo oba zatčené vyměnit za nějaké německé zajatce. Bezúspěšně. Balabán byl vězněn na Pankráci přibližně pět měsíců, dokud nenastoupil do čela Protektorátu Reinhard Heydrich, jehož první starostí bylo popravit veškeré zajaté odbojáře, včetně Josefa Balabána, který takto zemřel 3. 10. 1941 v ruzyňských kasárnách.
Tolik stručně životní příběh tohoto obdivuhodného člověka. Osudy odbojářů za doby Protektorátu jsou moje oblíbené téma a předmět studia a myslím si, že by měly tyto příběhy být známé. Zvu všechny Kačery a Kačerky na event večer ve středu 22. 4. 2020. CWG nechystám. Kdo bude mít zájem, můžeme si poté popovídat o činnosti Josefa Balabána i jeho společníků, obecněji o této kapitole českých dějin, a předat si navzájem znalosti. Bohužel informace o Třech Králích se leckdy různí, neboť po válce bylo jen málo přímých svědků jejich činnosti, kteří by nepodlehli gestapu.
Kdo by měl větší zájem, doporučuji literaturu:
Koura, Petr - "Podplukovník Josef Balabán" - výborně napsaná kniha, která udává celistvý pohled na život a činnost pplk. Balabána, jsou v ní např. také uvedené depeše, které Tři Králové posílali do Londýna, a jejichž autorem byl často právě Balabán
Padevět, Jiří - "Tři králové" - "průvodce" od známého historika, s konkrétními adresami, kde se děly jednotlivé události
Ležák, Zděnek - "Tři králové" - krásně udělaný komiks
Kettner, Petr - "Tajemství Tří králů" - trochu sporná, ale čtivá kniha
Uhlíř, Jan Boris - "Ve stínu říšské orlice" - zajímavá kniha nejen o odboji za protektorátu
+ jako bonus - seriál "Tři králové" z roku 1998 - spíše na motivy, historicky sporný, ale s pěkně udělanou atmosférou protektorátu, v hlavních rolích Tří králů tři vynikající herci