Mám ráda stromy, uklidňují mne, dávají nám plody a topíme jejich dřevem. Dýchají a čistí nám vzduch. A jsou prostě krásné. Tato série je jim věnovaná. Myslela jsem si, jak je znám, ale mnohé jsem při její přípravě objevila. Přeji Vám dobrou zábavu při odlovu keší.
VŠICHNI SE S NIMI NERADI POTKÁVÁME PŘI SVÉM PUTVÁNÍ ZA KEŠEMI. Ale známe je? Opravdu?
Trny
Vznikají přeměnou celých listů, okrajů listů – listových úkrojků nebo palistů. Příkladem jsou například kaktusy, dřišťál (u obou vznikají z celých listů). Z listových úkrojků vznikají trny u cesmíny. Z palistů vznikají trny například u pryšce zářivého.
Ostny
Ostny se nacházejí na okraji nebo na povrchu orgánů rostliny – jsou rozšířením kůry nebo pokožky. Jako jediné z trnitých útvarů tedy neobsahují cévní svazek a jdou snadno odstranit (ulomit). Jako příklad můžeme uvést čeleď růžovité (Rosaceae).
Kolce
Jsou zkrácená internodia větví, zkrácené větévky trnovitého vzhledu. Mohou být jednoduché nebo rozvětvené. Typickým představitelem rostliny s kolci je trnka obecná.
Ke keši:
S = Kolik je na obrázcích stromů (i keřů) nebo jejich částí?
O = Kolik je na obrázcích ostnitých rostlin?
K = Kolik je na obrázcích rostlin s kolci?
A = rozdíl počtu písmen rodového a druhového názvu rostliny ve třetím řádku sloupce A - O.
B = S - O.
C = počet písmen v rodovém názvu rostliny na prvním řádku ve sloupci B - počet písmen v rodovém názvu rostliny na čtvrtém řádku ve sloupci A.
D = rozdíl počtu písmen v rodovém i druhovém názvu rostliny ve sloupci A na pátém řádku - K.
E = rozdíl počtu písmen v rodovém názvu rostlin na čtvrtém a třetím řádku ve sloupci B.
F = rozdíl počtu písmen v rodovém i druhovém názvu stromu ve sloupci A na druhém řádku?
N 49° 33.ABB' E 17° 5.DEF'