Zaniklé vesnice jihočeského pohraničí – Žofín (Sofienschloss)
O této sérii kešek
|
|
Tato série mystery kešek vznikla jako součást projektu Photostruk https://www.photostruk.cz/cz/ , který je financován z prostředků Evropské Unie. Projekt si klade za cíl pomocí nástroje pracujícího s kolektivní znalostí, tzv. cowdsourcingu, lokalizovat a orientovat fotografie. Otevírá tak rozsáhlý archív Atelieru Seidel, obsahující fotografie, jež zachycují oblasti českobavorského příhraničí.
|
|
|
Georefencované a orientované fotografie nabízejí nové možnosti pro analýzy, rekonstrukci a dokumentaci zaniklých objektů či sídelních struktur, kombinací s dalšími údaji získanými pomocí archeologie a historickými vědami. Výsledkem jsou kartografická znázornění, 3D rekonstrukce a další modely. Pro vybrané lokality je testována možnost 3D vyobrazení a modelování.
|
|
|
|
|
|
|
|
Série Zaniklé vesnice Šumavy obsahuje následující obce:
Okres
|
Jméno_obce
|
Budějovice
|
Nové Hutě (Neuhütten)
|
Budějovice
|
Nové Hutě (Neuhütten)
|
Krumlov
|
Bližší Lhota (Vorderstift)
|
Krumlov
|
Cetviny (Zettwing)
|
Krumlov
|
Černá v Pošumaví
|
Krumlov
|
Dolní Borková (Mayerbach)
|
Krumlov
|
Frýdava (Friedau)
|
Krumlov
|
Frymburk (Friedberg)
|
Krumlov
|
Hruštice (Wadetstift)
|
Krumlov
|
Jablonec (Ogfolderhaid)
|
Krumlov
|
Kapličky (Kapellen)
|
Krumlov
|
Ondřejov (Andreasberg)
|
Krumlov
|
Pohoří na Šumavě (Buchers)
|
Krumlov
|
Polná (Stein im Böhmerwalde)
|
Krumlov
|
Rychnůvek (Deutsch Reichenau Bei Friedberg)
|
Krumlov
|
Svatý Kámen - klášter (Böhm. Reichenau - Maria Schnee - Kloster)
|
Krumlov
|
Vitěšovice (Kriebaum)
|
Krumlov
|
Žofín (Sofienschloss)
|
Hradec
|
Františkov - železárna
|
Prachatice
|
Bučina (Buchwald)
|
Prachatice
|
Chlum (Humwald)
|
Prachatice
|
České Žleby (Böhmisch Röhren)
|
Prachatice
|
Františkov - papírna (Franzenthal)
|
Prachatice
|
Horní Světlé Hory (Oberlichtbuchet)
|
Prachatice
|
Knížecí Pláně (Fürstenhut)
|
Prachatice
|
Nová Pec (Neuofen )
|
Prachatice
|
Nové Údolí (Neuthal)
|
Prachatice
|
Polka (Elendbachl)
|
Prachatice
|
Stodůlky (Scheurek)
|
Prachatice
|
Zátoň (Schattawa)
|
Prachatice
|
Želnava (Salnau)
|
Ačkoliv se jedná o mysterky, nevyžadují žádnou domácí přípravu a vše se dozvíte na úvodních souřadnicích.
O obci Žofín (Sofienschloss)
Historie
Středověk
Ranný novověk
19. století
Nedaleko osady Javory (Ahornhütten) nechal v roce 1854 hrabě Georg Johann von Longueval-Buquoy přestavět zdejší myslivnu na velkou dřevěnou loveckou chatu. Zámeček dostal jméno Sofienschloss na počest jeho manželky, hraběnky Sophie Theresie von Longueval-Buquoy. Budova byla bohatě vybavena nábytkem, výzdobu tvořily obrazy, rytiny a lovecké trofeje. Jihovýchodně od buquoyského zámečku vznikala v letech následujících po jeho dokončení drobná “osada“, resp. hospodářské zázemí, tvořené několika panskými domy. Roku 1862 byl postaven obdélný jednopatrový objekt se štíty, určený pro lesního úředníka-fořta, majícího na starosti koně a dopravu panstva na zámeček a v jeho okolí (tento úředník disponoval titulem “Reitförster“). Toto hlavní obytné stavení bylo doplněno na východní straně samostatně stojící stodolou a dále kůlnou pro vůz, v jejíž bočních částech bylo rovněž skladováno stelivo. Kromě těchto objektů stála mezi úřednickým domem a zámečkem ještě hájovna, která ale r.1887 vyhořela, musela být zbořena a na jejím místě následně vyrostl obytný jednopatrový dům. Všechny stavby byly stylově sjednoceny v romantickém historizujícím provedení – k typickým prvkům patřily, stejně jako u zámečku, dřevěné vyřezávané štíty, okenice a další tvarosloví, odkazující k alpským loveckým chatám, tedy vzoru, který byl během 19.století ve šlechtických kruzích módní a poměrně oblíbený.
Během dalších desetiletí vyrostly na jižním okraji areálu ještě dvě další hospodářské budovy a na konci 19.století žilo na celém Žofíně asi 70 lidí. Chytilův místopis označuje lokalitu jako skupinu chalup, minimálně jedna budova zde vyrostla i za první republiky.
Do r. 1945
V červnu roku 1938 zde několik dní pobýval Konrad Henlein.
Po r. 1945
Po roce 1945 byl zámeček součástí zkonfiskovaného majetku a v roce 1948 byl předán vojákům. V 50. letech 20. století při vytvoření hraničního pásma bylo ze zámečku vytvořeno sídlo pohraniční stráže, která se po dobu své přítomnosti postarala o zničení většiny interiérů. Dochovaly se pouze stropy, části vnitřní výzdoby (včetně stropu ve velkém sálu) a tapety v kulečníkovém sále, které zakryla dřevotříska. Armáda objekt využívala do roku 1978, kdy se přesunula do nového objektu v Černém Údolí. Nevyužívaný zámeček pustl, navíc během posunu hraničního pásma do vnitrozemí došlo k jeho poškození, propadla se střecha. V roce 1980 byl zničený objekt na podnět Pohraniční stráže stržen a sutiny rozhrnuty do svahu, takže ze zámku se nic nedochovalo. Zřízení hraničního pásma v 50. letech vylidnilo také “osadu“, budovy byly účelově využívány Pohraniční stráží a jejich stav se tak během poválečných desetiletí rapidně zhoršoval. Na rozdíl od zámečku objekty hospodářského zázemí nakonec totalitní léta přečkaly, i tak ale musely být některé z nich (včetně vozové kůlny) nakonec pro havarijní stav strženy a zbytek víceméně od základu přestavěn a obnoven (původní hmotové dispozice a stylové řešení byly naštěstí z velké části respektovány).
Po r. 1989
Současnost
Po rozsáhlé rekonstrukci, dokončené v červenci 2007, je většina areálu využita v rámci provozu nového penzionu – v někdejším úřednickém domě je umístěna restaurace a ubytování, stodola slouží coby kotelna. Další dvě stavení na Žofíně jsou soukromými rekreačními objekty.
Zajímavosti
O obci Žofín (Sofienschloss) se dočtete podrobněji:
https://www.photostruk.cz/cz/
K vlastní kešce
Na úvodních souřadnicích se dobře rozhlédněte a vyberte si, co uvidíte. Odpověď vám dá souřadnice umístění kešky.
Vidím
|
Souřadnice jsou
|
dub
|
N 48° 40.551 E 014° 41.852
|
jeřabina
|
N 48° 40.313 E 014° 41.223
|
smrk
|
N 48° 40.480 E 014° 41.719
|
borovice
|
N 48° 40.726 E 014° 41.215
|
Protože se jedná o sérii, nezapomeňte si v kešce opsat slovo, které vám pomůže v určení umístění finální kešky.
Nápověda
trojstrom