Přijměte pozvání na průzkum rozsáhlého systému strží v pleistocenních sprašových překryvech v Bosonožském hájku, který dokumentuje holocenní reliéfotvorné procesy. Přibližný součet délek všech zjištěných strží a zářezů činí více než 18 km a lokalita se tak vyznačuje nejvyšší hustotou strží na km2 na Jižní Moravě. Území je velmi cenné z přírodovědného hlediska a bylo vzhledem k zachovalému lesnímu porostu květnaté dubohabřiny s bohatým výskytem teplomilných druhů rostlin včetně řady orchidejí i vzácných hub vyhlášeno v roce 1985 přírodní rezervací.
Spraše z dob ledových
Jako spraše označujeme částečně zpevněný materiál, který byl navátý převážně ve čtvrtohorách v dobách ledových (glaciálech) z předpolí kontinentálních ledovců. Tento materiál vznikal pohybem ledovců a skládá se z větrem vytříděných prachových zrn (eolitické sedimenty) velikosti 0,01–0,06 mm. Podmínkou vzniku spraše je dlouhodobý přínos prachového materiálu, sucho a mráz. V Pleistocénu bylo klima charakteristické opakováním ledových dob, kdy pevninské ledovce dosahovaly v některých místech ke 40. rovnoběžce. Velmi silné větry, které byly desetkrát silnější než dnes, přinášely v prachových bouřích značné množství takového materiálu. Prachové bouře se podobaly těm dnešním, které známe z Afriky, avšak na rozdíl od toho docházelo k pravidelnému přínosu materiálu po desetitisíce let. Při prachových bouřích se prach usazoval hlavně v závětří či návětří pahorků, kde vítr ztratil svou unášející schopnost. Také řídká vegetace, trsy trav a křovin pomáhaly zachytávat částice unášené větrem.
Spraše jsou zpevněné a udržují při odkryvu svůj tvar, jako např. svislé stěny. Jedná se o procesy zesprašnění podobné půdotvorným, působení vlhkosti a mikroorganismů kdy vznikají jílové minerály a uhličitan vápenatý, které k sobě slepují zrnka prachu. I přes své zpevnění jsou však spraše stále velmi měkké a poddajné. Proto také byly vyhledávány lidmi od pradávna a využívány jako cihlářské hlíny okrové barvy ovlivněné příměsí železa.
Paralelní strže východního systému, sprašové odkryvy a až 12 m hluboké strže středního systému.
Stržový systém v Bosonožském hájku
Oblast Bosonožského hájku je ojedinělým příkladem intenzivní tvorby stržových systémů v pleistocénních sprašových ložiscích. Skalní podloží je tvořeno magmatickými horninami brněnského masivu, převážně jsou zastoupeny biotitické granodiority. Pleistocenní spraše a sprašové hlíny pokrývají střední a dolní části závětrných svahů. Mocnost sprašových pokryvů narůstá směrem k úpatí svahů, a dosahuje až 9 m. V nadloží se pak nacházejí smíšené písčité sedimenty tvořící vrcholovou plošinu. Jihovýchodně ukloněné svahy jsou rozčleněny více než 250 stržemi sdruženými do 55 elementárních systémů (dílčích mikropovodí). Na základě rozšíření a morfologie strží jsou rozlišeny čtyři hlavní stržové systémy zobrazené na mapě níže.
Vizualizace systému strží v Bosonožském hájku na Digitálním modelu reliéfu České republiky 5. generace
Součet přibližných délek všech zjištěných zářezů v Bosonožském hájku činí 18 354 m. Zahlubováním ve spraších si zářezy získaly stabilní tvar. Nejmohutnější je stržový systém ve střední části území (Stage 5), vytvářel se v konkávní sníženině s mocným sprašovým pokryvem. Délka hlavní strže je 515 m, převýšení 62 m a zahloubení až 12 m. Pro východní stržový systém jsou typické paralelní strže (Stage 2), kde dominantní strž je hluboká až 5 m, ve střední části s mohutným sprašovým odkryvem (Stage 3).
Otázkou zůstává, kdy začal stržový systém vznikat a jaká byla hlavní příčina jeho vzniku. Počátek tvorby strží lze pravděpodobně klást do konce pleistocénu či do časných období holocénu, období chladných kontinentálních sprašových stepí ještě před nástupem souvislých středoevropských listnatých lesů. Nelze však vyloučit ani antropogenní vliv s následným vývojem strží v krajině kultivované pravěkými zemědělci. Objasnění přinese až další výzkum a rozbor vrtů v sedimentech údolních den strží a v sedimentech výnosových kuželů na koncích strží.
Požadavky pro logování (otázky)/Logging requirements:
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné odeslat všechny odpovědi přes profil a až poté se zalogovat. Nečekejte na odpověď - pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám.
- LR 1 (Z listingu): Popište ve dvou větách vlastními slovy, jak vznikly spraše.
- LR 2 (Vlastní hledání): Definujte do jakého časového období do minulosti je kladen pleistocén.
- LR 3 (Stage 1): Najděte chybu na infotabuli týkající se svahu Bosonožského hájku.
- LR 4 (Stage 2 - pozorování v terénu): Nacházíme se ve východním stržovém systému: Spočítejte, kolik rovnoběžných strží můžete vidět.
- LR 5 (Stage 3 - pozorování v terénu a foto): Přejděte k mocnému odkryvu vrstvy spraše a na důkaz vaší přítomnosti zde pořiďte fotografii, kterou přiložíte k logu nebo zašlete.
- LR 6 (Stage 4 - pozorování v terénu): Co se zde nachází? Zjistěte jak je útvar velký/hluboký? Dbejte na svou bezpečnost.
- LR 7 (Stage 5 - pozorování v terénu a foto): Signál vás přivede na malý pahorek na dně nejrozsáhlejšího středního stržového systému, kde pořiďte druhé foto. Proveďte měření/odhad profilu strže, Uveďte sklon svahů a šířku dna.
- LR 8 (Nepovinné): Pokud máte svou hypotézu o vzniku strží, pošlete mi ji, určitě mě potěší.
Literatura a zdroje:
Česká geologická služba: Mapová aplikace. Geologická mapa 1:50 000, Bosonohy
KIRCHNER, K. - MÜNSTER, P. - MÁČKA, Z. (2016). Stržový systém v Bosonožském hájku – jedinečný geomorfologický fenomén západně od Brna. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 18(2):33-36.
FLAŠAROVÁ, K. (2018). Spraše, svědek prachových bouří z doby ledové. Geografické rozhledy 28(3):18-21.