Zdravím, tuto keš bych chtěl věnovat Janu Dědinovi. Poblíž keše se nachází dům, ve kterém Jan Dědina žil a na němž se nachází pamětní deska, na které je už zmíněný Jan Dědina a ještě jeden muž, kterému bude věnována další keš.
Jan Dědina (1. září 1870, Straky - 14. ledna 1955, Tatobity) byl český akademický malíř, ilustrátor žánrových obrázků v časopisech, autor spisů o umělcích. Byl absolventem Uměleckoprůmyslové školy a Akademie výtvarných umění v Praze, žákem Františka Ženíška a Maxmiliána Pirnera. Studoval i sochařství u Josefa Václava Myslbeka. Po ukončení studií musel narukovat do rakouské armády, odkud v roce 1895 dezertoval. Poté několik let žil a tvořil v Paříži (kam se odebral za bratrem Václavem), kde mimo jiné ilustroval časopis Monde ilustré. Pracoval i na výzdobě stropů v Malém paláci poblíž Champs-Élysées a v Comedie-Francaise. Spolupracoval zde s Luďkem Maroldem nebo Alfonsem Muchou. Do Čech se vrátil na základě amnestie v roce 1909. Stal se členem Jednoty výtvarných umělců. Po razii gestapa v jeho pražském bytě a smrti manželky Jeanne Anceaux v roce 1943 se se trvale usadil v Tatobitech v Českém ráji, kde měl i ateliér a jejichž okolí se stalo inspirací pro mnohé jeho obrazy.
- Seznam děl v souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Dědina
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947, s. 153.
- PÝCHA, J. Jan Dědina a jeho rodné Straky. Polabí, 1970, č. 3-4, s. 43.
- DOLANSKÝ, P. Neznámý Jan Dědina. Lidová demokracie, 2.9.1980, s. 5.
- HORÁKOVÁ, M. Malíř Českého ráje. Naše rodina, 1980, č. 35, s. 13.
- ŘEHOUNEK, Jan. Připomeňme si jednoho z nejslavnějších rodáků. Polabské listy, 2000, roč. 3, č. 34, s. 4.
- Kniha osobností a organizací města Nymburka: od založení města do roku 2011. Nymburk: Ivan Ulrych, 2011, s. 52. ISBN
Zdroj:https://cs.wikipedia.org
Tahle keš je velmi jednoduchá, chtěl bych vás poprosit, abyste jí nechali tak, jak jste jí našli. Děkuji, LOVU ZDAR.