KAPLE V HÁJKU Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
KAPLE V HÁJKU
Pověst o vzniku poutního místa v Hájku
Vznik tohoto poutního místa se datuje k polovině 18.století a souvisí s touto pověstí:
Jednou jel jakýsi urozený pán lesem od Sedliště k Frýdku a pospíchal, aby co nejdříve dorazil do blízkého Frýdku. Když vyjížděl na koni na malý kopeček, klesl pod ním kůň na přední kolena a nechtěl se hnout z místa. Tu pán sestoupil z koně a uviděl před ním na zemi ležet hlínou obalený kříž, který zde ležel asi delší dobu. Pán se ulekl a pád svého koně připisoval zázračné síle kříže a umínil si kříž postavit na tomto místě. To ovšem bylo pro něj snazší, neb všechny okolní vsi patřily k panství frýdeckému jim spravovaném. Tolik praví pověst.
Kaple u sv.kříže
Dřevěný kříž zde vyl vztyčen lesníkem Michalem Hirschleimerem rpku 1786. Aby byl kříž uchráněný před povětrnostními vlivy, byla nad ním postavena jednoduchá prkenná bouda, která byla pojmenována kaple u sv.kříže.
Kříž je dodnes zachován za oltářem (ten roku 1891 věnovala Julie Janitzká) otevřené kaple, která byla vystavěna v roce 1832 místo dřívější boudy. Mezi lidem stále kolovala zpráva o zázračnosti kříže, proto sem každým rokem putovalo tisíce poutníků, aby zde obětovali své dárky a vyprosili si milosti na zázračném kříži.
Poutníci však ve své pověrčivosti (a to hlavně Slováci) začali kříž noži ořezávat, aby kousek zázračnosti si mohli odnést domů, proto byl kříž celý zapracovaný do plechu, aby po čase nezmizel.
V letech 1952 - 1953 proběhla velká oprava kaple, tehdy šindelovou střechu nahradil eternit. Celý areál byl rekonstruován v letech 2006 - 2007.
V roce 1832 dal farář Josef Karel Schipp dřevěnou kapli, zasvěcenou sv. Kříží, zvětšit do dnešní podoby.
Léčivá voda
Ze svahu pahorku, na němž stojí kaple vytéká silný pramen křišťálově čisté vody, která je prý zázračná. Tento pramen byl roku 1834 prohlouben jako studna a nad ní vystavěna osmihranná bouda s okrasnou mříži.
Vodu ze studně pijí poutníci, nabírají do láhvi a nosí ji domů, aby pomohli nemocným příbuzným. Vypravuje se, že touto vodou bylo mnoho nemocných vyléčeno. Voda vytéká ze studny šesti rourkami a stéká se něco níže do cementového žlabu, v něm v létě si poutníci umývají své zdravé i nemocné nohy. Ze žlabu voda vytéká do „Zimného potoka“.
V záři roku 2015 byl rezervoár včetně okolních pozemků formou daru na magistrát převeden Římskokatolickou farnosti Frýdek. Následující rok byla provedena oprava tohoto pramene, pro poškozené potrubí voda přestala vytékat, cestu vytékala pod rezervoarem, kde je dnes nerezová výpusť.
Na zázračnou vodu V Hájku se chodí dodnes.
Odkaz je na dokument ze stránek magistrátu FM .
Hájek poutním místem
Do doby 1707 - 1776 spadá vznik poutního místa v Hájku. Rok od roku rostl počet poutníků do Frýdku a to nejen z blízkého okolí, ale z celého Slezska, Těšínska, Opavska, Pruska, zvláště ze Slovenska a Moravy. Tito poutníci při návštěvě Mariánského kostela zašli také do Hájku.
Stavba kaple mohla být tenkrát provedena v gotickém slohu a prostornější, aby mohla sloužit i k bohoslužbám. Každý poutník, který navštívil studánku se zázračnou vodou pokládal za svatou povinnost obětovat nějaký peníz. Ze sebraných peněz byla postavena kaple. V kapli poutníci věnovali značné příjmy, skoro stejné jako kostel mariánský, proto je dodnes zachována stejně jak byla v roce 1832. Následující faráři frýdečtí vykonali potřebné opravy vnějšku a doplňovali vnitřek. Zvláště věnovali pozornost nádrži, protože ta trpěla mrazem.
Obětování
V kapli bývají obětovány peníze, které poutníci vhazují do pokladnice upevněné pod křížem za oltářem. Poutníci kupují svíčky, které zapalují na kořenu stojícím před oltářem. V době pouti a o svátcích i letních nedělích sedí před kapli svíčkové báby a prodávají své zboží, ale musí frýdeckému faráři zaplatit peníze za místo.
Dále poutníci kupují voskové údy lidského těla a vhazují je do schránky před oltáře. Po ukončení pouti se tyto voskované údy prodávají prodavačům, kteří je příští pouť zase dobře zpeněží. Poutník obětuje obyčejně tu voskovou část lidského těla, která trpí chorobou a chce, aby mu byla uzdravena.
Pouti
Ve dnech pouti mariánské (2.července, 15.srpna a 8.září) je ve Frýdku i v Lískovci velmi čilý ruch. Lidé ty dny světí a navštěvují Hájek už více ze zvědavosti, kolik přijde procesí a jaký je trh, který se tam současně odbývá. Hostinští zde mají 2 výčepy v boudách, vedle prodává uzenář své výrobky, pernikáři prodávají perník, cukrové bonbony, možno koupit kyselé okurky, svíčky, předměty z vosku, sklenice , láhve, obrázky z pouti, hračky pro děti aj. Před kapli sedí mnoho žebravých zpěváků, kteří předzpěvují poutníkům písně. Nescházejí ani nejubožejší – mrzáci, žebráci, kteří breptají své modlitby, aby jimi vyprosili almužnu.
Hájek výletní místo
Blízkost lesa, příjemná procházka z Lískovce i z Frýdku do Hájku i vžitý zvyk láká každoročně v nedělní letní odpoledne výletníky z blízka i zdáli, aby navštívili toto místo, kde do západu slunce stráví pěkné chvíle pod jeho hřejivými paprsky. Zdejšímu lidu je v neděli Hájek tím, co pro pražany Letná.
Každým rokem se u nás koná "procesí do Hájku" 25.dubna na den sv.Marka.
Stejně jako kdysi i dnes si zde člověk krásně odpočine a okolní lesy lákají k procházce.
Majitelé Hájku
Les, v němž stojí kaple patří dnes českému státu a je pod správou státních statků ve Frýdku (těšínská komora, dříve leno koruny české). Les dříve náležel až k sedlišťské hranici ke statku číslo 31 (předkové rodiny Peterek) v Lískovci. Ještě v době, kdy tam nebylo poutní místo zuřil v našem kraji hlad a jeho majitel jej prý prodal za látku kyšky a pecen chleba panství frýdeckému, jak vyprávěli nejstarší lidé v Lískovci.
Ještě dnes nemohou zdejší usedlíci pochopit, jak bylo možno pustit z rukou takový zdroj bohatství, jakým je kaple v Hájku. Poněvadž farní úřad frýdecký neměl žádný doklad o darování kaple v Hájku a chtěl si pro příští časy zajistit držení tohoto místa ve prospěch chrámů frýdeckých a nikoli chrámu lískoveckého, proto farář Ondřej Kuczra (1894-1912) kolem roku 1905 dal si prý podepsat od tehdejšího starosty Lískovce Jana Čajánka listinu, kterou Hájek byl darován církvi frýdecké. Proto ještě lid je roztrpčen.
Obětiny
Po každé pouti přijíždí frýdecký farář, aby vybral darovaný peníz. Dlouhou dobu (1870-1910) byli pověřeni vybírat poutnické obětiny rolníci Gurecký Jan číslo 39 a Nezhoda František číslo 24, kteří co zbožní a poctiví občané důvěry farářovy používali a jemu peníz pravidelně odváděli. Často se stávalo, že obětiny byly vykradli částečně nebo úplně zloději, ale později tomu zlořádu se zamezilo okováním pokladnice. Založením Československé republiky a zvýšením všeobecného vzdělání od roku 1918 přivodilo také obrat v nazírání na pouti. Je pozorováno, že počet poutníků i dárců vcelku velmi silně poklesl a s nimi ubylo i příjmu. Přesto ale zůstane tato část Lískovce i pro okolí dlouhou dobu v dobré paměti pro svůj záhadný vznik.
Zdroj informací: léčitel
Additional Hints
(Decrypt)
ppn 2 z ilfbxb