⚰️ Tajemství Úbočského hřbitova Mystery Cache

Obec Úboč je zmiňována v historických pramenech od roku 1251 jako rytířské sídlo, na němž se připomíná roku 1251 Jiřík a roku 1316 Vitla z Úboče. Obec je rozložena na úbočí ( od toho byl patrně odvozen název obce) Kněžské hůrky 6 km severozápadně od města Kdyně. Po založení hradu Nový Herštejn se obec stala součástí herštejnského panství. Posledními vlastníky byli Černínové z Chudenic. Ve 14. století je připomínána Horní a Dolní Úboč, z nichž každá měla svůj kostel i faru. V Horní Úboči existoval kostel sv. Václava, který spravoval husitský kněz. V raném středověku sloužil nejen jako svatyně, ale i jako bezpečné útočiště. Kostel byl zrušen výnosem Josefa II. a zbořen roku 1791, zdivo bylo použito na výstavbu špýcharu. Ačkoliv tento kostel již dávno zanikl, oslava každoroční poutě se koná právě na sv. Václava. Dolní Úboči pak sloužil gotický kostel sv. Mikuláše, ve kterém se konají církevní akce doposud. Pochází ze 13. století, v roce 1763 proběhla barokní úprava a byla k němu dostavena kaple sv. Anny. Horní patro věže je z roku 1852. Naproti kostelu stojí fara s mansardovou střechou. Faru využívá v současné době spolek pražských umělců a je citlivě rekonstruována. Na farní zahradě je dochována část tvrze, která byla postavena na přelomu 13. a 14. století - nízký pahorek objatý příkopem a valem. V 19. století byla v jižní části obce objevena podzemní chodba, která snad vedla z tvrze. V Úboči se do dnešních dní dochovalo několik lidových staveb, jako je roubené stavení čp.4 a usedlost čp.33 včetně patrového zděného špýcharu.

Zdroj: www.uboc.cz

"To bude zas dneska fuška. Zmrzlý je to, ukopnout to nepůjde, to bych se na to…" zavrčel Franta. Franta tu dělá hrobníka dobrejch pětadvacet let. Zá práci vzít umí, to se musí nechat, zato rozumu mu do vínka bylo naděleno poskromnu. Ale i tak je to srandy kopa a zábavu nikdy nezkazí i přes to, jak chmurné má povolání.
"Dneska by psa nevyhnal jaká je kosa, zima letos přichází nějak brzo. Ten hrob se ale sám nevykope a musím sebou hnout, aby bylo ještě co pohřbívat. Nebožtík už mi na marách leží nějakej ten pátek," dal se Franta do kopání. Hlína byla pokrytá jinovatkou od ranního mrazíku a krumpáč se jen ztěžka zasekával do promrzlé zeminy. Po několika hodinách tvrdé dřiny byla jáma skoro hotová když najednou kopání přerušil tupý náraz špičky krumpáče na jakýsi tvrdý předmět. "Zase šutr" vykřikl znechuceně Franta, ale když chtěl kámen z hlíny vytáhnout, všiml si jeho vcelku pravidelného obdélníkového tvaru. Ještě větší údiv ale přišel, když ze země nakonec vytáhl starou, kamennou truhlici. Odklopil pomalu víko a v duchu si představoval, co by se asi tak uvnitř mohlo ukrývat za poklad. Nic se ovšem na dně truhlice neblýskalo. Žádné zlaťáčky, drahokamy ani stříbrné mince. Jen kostěná část ruky, svírající do ruličky stočený svitek. Franta opatrně rozvinul starý, vlhký a místy částečně plesnivý papír. Byla na něm vybledlým inkoustem nakreslená mapa. Upřeně zíral na kresbu mapy, zkoumal ji ze všech stran, ale ani za nic nemohl přijít na to, k čemu je dobrá a odkud a kam vede.
Na druhý den večer přišel Franta, ostatně jako každou sobotu do hospody, přisedl si ke stolu a začal ti vyprávět ten neuvěřitelný příběh o nálezu na dně hrobu. Nakonec ti podává i samotnou mapu, že když seš ten hledač pokladů, tak třeba přijdeš na to, co s mapou udělat a třeba i ten poklad najdeš…

Keška tě provede vesničkou Úboč a jejím okolí. Celá procházka i s cestou zpět k autu je dlouhá zhruba 3,5 km, většinou po silnici a polních cestách v terénu do T2. Terén 3,5 je posledních 30m k finále. Cesta se dá zvládnout na kole a asi i s terénním kočárkem krom posledních 30ti metrů k finále.