Rozsáhlé libochovické panství, které bylo v polním hospodářství vždy na výši doby, zavádí v té době pěstování cukrové řepy a tehdejší majitelka Terezie hraběnka z Herbersteinů na podnět ústředního ředitele panství J. Pfaffa zakládá v roce 1867 na pozemku č. parcely 387 hraběcí cukrovar nákladem 250 000 zlatých. Stavba byla zahájena 13. května a dokončena 22. listopadu téhož roku. Stavitelem byl J. Šlechta z Prahy a tesařským mistrem byl J. Nápravník z Libochovic.
Cukrovar původně byl zřízen na denní zpracování 500 q řepy a strojově byl vybaven difusí, 4 parními kotly na 4 atm a parními stroji o celkové síle 75 HP. Až do roku 1877 vyráběly se šťavní melasy, od tohoto roku pouze cukr surový. V roce 1881 zavedena byla osmosa, roku 1886 cukrovar zrekonstruován na zpracování 3.000 q řepy denně. Až do roku 1891 je cukrovar svítiplynem, od tohoto roku potom elektřinou.
Cukrovar zaměstnával v době kampaně až 210 dělníků, se slušným platem 1 zl. denně, a pro dělníky byla zřízena v roce 1889 i nemocenská pokladna.
Cukrovar byl majetkem Herbersteinů a plnil svůj úkol v kraji, přečkal mnohou těžkou a vysilující dobu zvláště v letech 1914 - 1918, která zahubila celé desítky závodů (jen po roce 1918 zastavilo na 60 cukrovarů v Německu provoz), až následné Pozemkové reformy po roce 1918 (Záborový zákon z 16. 4. 1919 a Přídělový zákon z 30. 1. 1920) a hlavně věk donutil majitele Josefa Herbersteina jmenovat správcem majetku svého syna Jana Bedřicha Herbersteina. Ten se však příliš o majetek nestaral, cukrovar přivedl skoro ke krachu, a tak došlo k bojům o cukrovar s agrárníky na Libochovicku. Boj vyvrcholil 8.srpna 1924, kdy agrárníci svedli boj o cukrovar a chtěli ho převést na akciovou společnost a stát se majoritním vlastníkem, tak aby mohli sami diktovat ceny řepy a cukru. Starý hrabě však posílil v roce 1927 svůj vliv na řízení cukrovaru a zároveň pozici svého správce, centrálního ředitele Tautermanna. V této době zpracovává cukrovar denně 5.000 q řepy a byl podle potřeby rok od roku rekonstruován a vybavován moderními stroji, takže po rekonstrukci v r. 1925 je cukrovar schopen zpracovat denně 7.500-8.000 q řepy a vyrobit 1.300 - 1.500 q cukru.
15. května 1957 bylo zrušeno podnikové ředitelství Libochovického cukrovaru a přesunuto do Loun. Provozovna však zůstala a cukrovar pracoval dále.
1. října 1977 se naposledy rozjela řepná kampaň v libochovickém cukrovaru. Po té byl cukrovar v rámci reoganizace začleněn jako Mechanizační závod na výrobu filtrů pro cukrovary. V následujícím roce po zrušení cukrovaru vznikl Mechanizační závod a dostavěny dvě velké haly. Samotné budovy cukrovaru byly postupně demolovány.
10. února 1985 byly za pomoci dynamitu zbourány staré budovy bývalého cukrovaru
Použité zdroje:
http://www.libochovice.net/knihy/03_%20libochovice.pdf
http://www.libochovice.cz/old/art_pub_detail1.asp-art_ID=637.htm