Vítám Vás u další kešky série věnované zaniklým hrádkům a tvrzím Ždánického lesa a jeho blízkého okolí. Cílem této „malé“ série je ukázat kačerům, místním i přespolním, co se nám ukrývá za humny, v houštinách v lese za pár kopečky, a o čem většina z nás nemá ani tušení….
První si dáme malé opáčko z terminologie, potom něco z historie daného místa a nakonec hurá na odlov.
Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu, a proto nebylo nutné výrazněji je ohrazovat. Jiným častým typem jsou hradiště blatná, která byla zakládána v rovinatém terénu a využívala vodní ochrany. Velikost hradišť se může velmi lišit. Existují hradiště s rozlohou menší než jeden hektar, ale i rozsáhlé areály, jejichž opevněná plocha dosahuje stovek hektarů. Hradiště mohla plnit více funkcí a často je kombinovala. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako útočiště obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.
Tvrziště je výraz označující místo, kde stojí nebo stála tvrz (podobně jako například hradiště – hrad, nebo městiště – město). Z archeologického hlediska lze tvrziště, jako pozůstatek tvrze, charakterizovat jako antropogenní, tedy lidskou činností vzniklý terénní útvar. Zpravidla jej tvoří pahorek (tvořený zčásti sutí zaniklých staveb tvrze, někdy v podobě suťového kužele) obklopený pozůstatky zemního opevnění (suchý nebo vodní příkop, val), nebo v případě vodní tvrze vodní plochou.
Zdroj : Wikipedie
Tvrziště Chrástovice
Zajímavý, ale datačně nejistý a lehce opevněný útvar pětibokého rozvrhu v lese na plochém jazyku, vybíhajícím do dna údolí 1,5 kilometru jihozápadně od Věteřova. Mohlo se jednot o sídlo příslušné k zaniklé vsi Chrástovice, která je obecně lokalizována do bezprostředního okolí (les Chrástavec). Avšak rozsah (cca 70x60m) vyvýšené plochy a chybějící příkop a val )snad jen proti stoupajícímu hřbetu) nevylučují podobu archaického rezidenčního dvora. Kromě zmínky ve Zdíkově listině z roku 1141 se ves neuvádí a ve 14. století byla zřejmě pustá. Lokalita si zasluhuje podrobnější průzkum, jenž by mohl přinést zajímavé poznatky.
Zdroj : Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie Moravských hradů, hrádků a tvrzí.
Nezapomeň si opsat bonusové číslo...
Bude se ti ještě hodit!