Vítám Vás u další kešky série věnované zaniklým hrádkům a tvrzím Ždánického lesa a jeho blízkého okolí. Cílem této „malé“ série je ukázat kačerům, místním i přespolním, co se nám ukrývá za humny, v houštinách v lese za pár kopečky, a o čem většina z nás nemá ani tušení….
První si dáme malé opáčko z terminologie, potom něco z historie daného místa a nakonec hurá na odlov.
Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu, a proto nebylo nutné výrazněji je ohrazovat. Jiným častým typem jsou hradiště blatná, která byla zakládána v rovinatém terénu a využívala vodní ochrany. Velikost hradišť se může velmi lišit. Existují hradiště s rozlohou menší než jeden hektar, ale i rozsáhlé areály, jejichž opevněná plocha dosahuje stovek hektarů. Hradiště mohla plnit více funkcí a často je kombinovala. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako útočiště obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.
Tvrziště je výraz označující místo, kde stojí nebo stála tvrz (podobně jako například hradiště – hrad, nebo městiště – město). Z archeologického hlediska lze tvrziště, jako pozůstatek tvrze, charakterizovat jako antropogenní, tedy lidskou činností vzniklý terénní útvar. Zpravidla jej tvoří pahorek (tvořený zčásti sutí zaniklých staveb tvrze, někdy v podobě suťového kužele) obklopený pozůstatky zemního opevnění (suchý nebo vodní příkop, val), nebo v případě vodní tvrze vodní plochou.
Zdroj : Wikipedie
Tvrziště Sobůlky
Nevelké tvrziště „Turecký kopec“ na klesajícím hřebínku na západním okraji vsi a ostře modelovaný hrádek v poloze „Vala“ na severním konci kopce, 0,5 km západně nad obcí. Je překvapující, že Sobůlky, odkud nevzešel žádný významnější šlechtický rod, měly dvě feudální sídla. Je pravděpodobné, že jedno vzniklo po zániku druhého, ale o tom můžeme bez aktivní účasti archeologa s rýčem jen spekulovat. V podstatě se po nich píše v letech 1349-58 Veliš Dupník, bratr Maršíka z Vážan. Možná, že jeden z jeho nejmenovaných synů byl Velislav z Ostrovánek, jenž roku 1378 prodal díl Sobůlek Tasovi z Boskovic. Jemu odprodal roku 1387 díl vsi poslední z osob píšících se po Sobůlkách, Vlček. Ve všech následujících převodech jakákoliv zmínka o tvrzi chybí a zdá se, že po Velišovi zde nesídlil nikdo. Proto dolní sídlo na Tureckém kopci, které se jeví jako mladší, zaniklo snad už někdy po polovině 14. století. Horní hrádek Vala odpovídá utvářením starším sídlům ve Ždánickém lese (např. Kepkov) a jeho existence ve 13. století je více než pravděpodobná. Nicméně poslední slovo v obou případech může mít pouze archeolog. Tvrziště zvané Turecký kopec, které leží přímo u vsi, je velmi skromné. Okrouhlý pahrbek obtáčí příkop šířky 10-12m a nevýrazný val, který chybí na šíjové straně. Vrcholová plocha s osami 9 a 10,5m převyšuje dno příkopu v rozsahu 1,5 – 3,5m a nemá žádné náznaky zbylé po stavbě. Extenzivně vedený sad tuto archeologickou památku nijak neohrožuje. Podstatně výrazněji je formován hrádek nad vesnicí…..
Zdroj : Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie Moravských hradů, hrádků a tvrzí.
Nezapomeň si opsat bonusové číslo...
Bude se ti ještě hodit!