Vinořská stálice, autobusová linka 259, představovala v době před rozvojem sítě příměstských linek Pražské integrované dopravy základní formu hromadného spojení s Prahou. Zejména v posledních letech však stále pozvolna ztrácela spoje ve prospěch ostatních souběžných linek, až nakonec došlo k jejímu definitivnímu zrušení.
Obec Vinoř již v dopravním pravěku těžila ze své výhodné polohy, neboť se nacházela přímo na významné obchodní trase z Prahy do Staré Boleslavi. V polovině 18. století jsou na ní doloženy pravidelné poštovní spoje, spojení k nejbližší železniční stanici do nedalekých Satalic, kam vlaky soukromé Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy poprvé přijely roku 1872, zajišťovala další koněspřežná poštovní linka, prokazatelně jezdící v letech 1898–1921; od roku 1919 byla tato linka označována číslem 936.
Počátkem 20. století se též pracovalo na několika projektech příměstských elektrických drah, z nichž vesměs všechny primárně zamýšlely spojit Prahu s Brandýsem nad Labem, přičemž se snažily trasou kopírovat státní silnici, vedoucí přes Vinoř. Známými jsou například projekt České společnosti elektrotechnické V. Suchánek a spol., plánující dráhu ze Žižkova přes Vysočany, Hloubětín, Kbely a Vinoř do Staré Boleslavi, z roku 1897. V letech 1906–1907 uskutečňoval obdobný záměr také František Křižík, ale z plánů záhy sešlo. Poslední projekt vypracovalo brandýské soukromé družstvo roku 1919, avšak ani tento plán nedošel své realizace. A tak se jediným tramvajovým vozem, který se vyskytl na katastru Vinoře, stává až pražský vůz T3 SUCS č. 7043, který v areálu Pražských strojíren plní funkci statického propagačního vozidla.
Ve své nedávné historii tak Vinoř zůstala odkázána především na autobusy. Již roku 1912 je doložena jedna z prvních autobusových linek na našem území, Praha – Brandýs nad Labem, jejíž provoz přerušila první světová válka. V období první republiky pak obsluhu zajišťovaly dálkové spoje, mající ve Vinoři nácestnou zastávku. Z poválečných linek ČSAD je nutné zmínit zejména linku 10280, respektive 01028 (k přečíslování došlo od nového jízdního řádu roku 1972), která počínaje létem 1954 obsluhovala trasu Vinoř – Kbely – Letňany – Ďáblice – Březiněves – Odolena Voda. Přestože ji lze s určitou dávkou nadsázky považovat za předchůdce pozdější linky městské dopravy č. 202, zavedení námi sledovaného spoje 259 ji též ovlivnilo – od roku 1981 přestává obsluhovat úsek Letňany, Avia – Vinoř, neboť je v tomto úseku právě novou linkou 259 nahrazena.
K síti pražské městské dopravy se Vinoř připojila více než sedm let po svém pohlcení hlavním městem. 23. listopadu 1981 tak poprvé vyrážejí autobusy Dopravního podniku na trasu Vysočany, ÚNZ (dnešní Vysočanská) – Prosek – Čakovická – Kbely – Vinoř. Ve svém celodenním celotýdenním provozu je na této relaci jedinou linkou městské dopravy, stále však zůstává doplněna průjezdnými regionálními linkami ČSAD (např. 10060, 10070). Přesně po devíti letech, 23. listopadu 1990, se pak prodlužuje k nově vybudovanému terminálu u stanice metra B Českomoravská.
Během devadesátých let a na počátku 21. století pak linku 259 ve Vinoři postupně doplnily další, nově zřízené spoje – ať už se jedná o městské linky 185, 202, 278 a 280, příměstské linky 302, 354, 375, 378, 386 a 399, nebo noční spoje 513 a 603. Stále si však zachovávala svou hlavní a nezastupitelnou roli v každodenní přepravě místních obyvatel za jejich povinnostmi do centra města.
Situace se dramaticky změnila až se zprovozněním úseku metra IV.C2 Ládví – Letňany. Od 9. května 2008 byla k této stanici linka 259 zkrácena, zároveň se kvůli posílení příměstské linky 375 výrazně snížil počet spojů „dvěstěpadesátdevítky“. Vzhledem ke skutečnosti, že linka 375 nadále jezdí až do Vysočan na konečnou Českomoravská, značně klesl zájem vinořských obyvatel o autobusy linky 259, kterými se prakticky nikam jinam než k nejbližší stanici metra nedostali.
Ještě větší úpadek přineslo zavedení příměstské linky č. 378, tvořené v její pražské části výhradně spoji převedenými z linky 259, o něž byla tato linka ochuzena. V tomto kontextu ani příliš nepřekvapí, když se organizátor systému Pražské integrované dopravy pokoušel k 1. září 2012 linku 259 zcela zrušit. Vzhledem k silným protestům městské části Praha-Vinoř k tomuto konečnému řešení přistoupeno nebylo, avšak této příležitosti se alespoň využilo pro další razantní seškrtání spojů, čímž došlo k téměř úplnému zastavení provozu v pracovní dny (zůstalo cca 5 párů spojů)!
K definitivnímu zrušení linky došlo 6. dubna 2015, kdy její autobusy vyjely naposledy. Od 7. dubna nahradily linku 259 spoje posílené linky 375. Z konečné zastávky Vinoř s točnou a odstavnou plochou se stala zastávka pouze nácestná, v prostoru bývalé točny vzniklo parkoviště pro nově postavené obchody a jen při jeho okraji zůstala manipulační zastávka a budka se zázemím pro řidiče.
Praha-Vinoř sice dlouhodobě usiluje o navrácení této linky, ale dnes je již jisté, že i kdyby se obnovy městské linky dosáhnout podařilo, nebude to už linka číslo 259. Čísla linek 251–275 jsou totiž od září 2017 vyhrazena pro linky školní, konkrétně linka 259 jezdí mezi Jahodnicí a Hloubětínem.
(za cenné informace a laskavé svolení k jejich použití včetně fotografií děkujeme Radku Kolářovi a jeho webu www.autobusy.org)
Od ledna 2021 Ropid ve své neskonalé moudrosti přetvořil linkovou síť na severovýchodním okraji Prahy. Pro Vinoř to znamenalo zásadní změny trasy některých linek včetně příměstských a také novou linku 159, která nám má zřejmě 259 nahradit (jak už jsme si uvedli, toto číslo je dedikováno pro linky školní, takže návrat na běžné trasy v současných podmínkách není možný). Ale co naplat, 259 to není…