Dějiny židovského osídlení na území českých zemí se začaly psát v 11. století, kdy se objevují první zprávy o jejich přítomnosti na našem území.Zlaté časy pro českou židovskou komunitu nastaly v době panování Maxmiliána II. a Rudolfa II. Příznivé období pokračovalo ještě do počátků třicetileté války. Právě třicetiletá válka přivedla Židy i do Tábora.
Na počátku devadesátých let 19. století byl starý židovský hřbitov plný. Proto židovská obec zakoupila pozemek na dnešním Píseckém rozcestí, kde zřídila nový hřbitov obehnaný zdí a do dnešní ulice Čsl. armády stála obřadní síň, márnice a byt hrobníka podle projektu Františka Kliera. Už v roce 1935 byl i nový hřbitov zaplněn a bylo zapotřebí najít nové místo pro další hřbitov. K realizaci dalšího židovského hřbitova již nedošlo, neboť přišla okupace. V roce 1941 byly oba zdejší hřbitovy zrušeny, náhrobní kameny odvezla táborská kamenická firma Herzán nástupci. Ohradní zeď nového hřbitova zbourali sami zdejší Židé.
V roce 1992 zde byl odhalen pomník připomínající existenci hřbitova.
