Poutnikuv trun,
Tato cache se na okraji malebne a developery nedotcene brdske vesnicky Kytin. Pred nekolika lety zde zacal mistni obyvatel jistý "Jindra Poutník Kytínský" budovat okrouhlou stavbu - tzv. Kytínskou spirálu, kamen za kamenem a postupne dorostla az do soucasne velikosti. Pri trose stesti, zvlaste behem víkendu, zde muzete Jindru potkat a vyslechnout zasveceny vyklad stavitele. Take dalsi poutnici mohou nejaky kus kamene donesti, opacne vsak nikoliv.
Keska není ve zdi, nerozebirejte ji prosím. Pokud prijizdite vozem, nezajízdejte na cestu, ale ponechte jej u hrbitova naproti Kajovi Marikovi. Děkujeme.
Toto misto je vyhledavano i dalsimi poutniky nejen z rad hledacu kesi. Nenechte se proto zmast turistickou schrankou umistenou na kamenne stene. I sem se jiste zapsat muzete, ovsem vlastni cache se nachazi o nekolik kroku dal. Nalezne ji snadno i kacer zacatecnik. A az dosednete na Poutnikuv trun, muze si zazpivat s Jimem Certem jeho pisen Osamely poutnik:
U ohne sedim, premitam,
o vsem, co jsem kdy uvidel,
o lucnim kviti, motylech,
z letnich dnu, kterymi jsem sel.
O zlutem listi, babim lete
v tolika preslych podzimech,
o mlze, o stribrnem slunci,
svisteni vetru ve vlasech.
U ohne sedim, premitam,
jaky to bude asi svet,
az budu muset zimu zrit
a jaro to uz nevidet.
Vzdyt vsechno co jsem nevidel,
je vic nezli to videne!
A kazde jaro v kazdem haji
je vzdycky jinak zelene.
U ohne sedim, premitam,
jaky to bude asi svet,
az budu muset zimu zrit
a jaro to uz nevidet.
Vzdyt vsechno co jsem nevidel,
je vic nezli to videne!
A kazde jaro v kazdem haji
je vzdycky jinak zelene.
U ohne sedim, premitam,
na lidi z davno preslych let
a o lidech, jez nepoznam
a jaky bude jejich svet.
Vsak zatim, co tak premitam,
o casech davno minulych,
zdaleka krokum nasloucham,
az poutnik stane u dveri,
az poutnik stane u dveri.
U ohne sedim, premitam,
jaky to bude asi svet,
az budu muset zimu zrit
a jaro to uz nevidet.
Vzdyt vsechno co jsem nevidel,
je vic nezli to videne!
A kazde jaro v kazdem haji
je vzdycky jinak zelene.
U ohne sedim, premitam,
na lidi z davno preslych let
a o lidech, jez nepoznam
a jaky bude jejich svet.
Vsak zatim, co tak premitam,
o casech davno minulych,
zdaleka krokum nasloucham,
az poutnik stane u dveri,
az poutnik stane u dveri.