Čas velmi rychle plyne, rok se opět sešel s rokem a nadešel adventní čas. Společně se zastavme, zavzpomínejme na uplynulé letošní okamžiky, připomeňme si pěkné chvilky strávené při geocachingu a načerpejme energii do dalších dnů procházkou v pěkné přírodě.
Tento adventní kalendář je vánočním dárkem od angieborg a klickona všem kačerům, zejména těm, kteří zakládají kešky nejen ve středních a jižních Čechách. Děkujeme reviewerovi Ricovi za vstřícnost a pomoc při přípravě a publikaci celé série.
Dovolujeme si Vás pozvat na náš adventní kalendář, kdy každý den otevřeme jedno okénko a v něm se objeví nějaký vánoční symbol. Pojďme si společně oživit a připomenout tradiční vánoční zvyky, obyčeje, symboly a vstupme do mystiky nadcházejícího vánočního času.
Kešky adventního kalendáře jsou pohodové, nenáročné mysterky s jednoduchým luštěním, nacházející se v přírodě na rozhraní dvou krajů.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Krásné prožití adventního času, vánočních svátků, hodně zdraví, spokojenosti, pohody a mnoho kešek v novém roce přejí owneři AK 2019.
angieborg & klickon
Vánoce skrývají spoustu symbolů. Některé tradice a zvyky přetrvaly z pohanských dob, jiné mají křesťanské kořeny. Často se odehrávaly doma u svátečního stolu. Víte, proč se na něm vyplatí mít vánočku? Kynuté těsto mění tvar a nabývá, což je možné chápat jako zbohatnutí a hojnost. Kypící kaše vyjadřuje plodnost a ve štědrovečerním postním menu figurovala do začátku 20. století. Tam, kde chtěli být zadobře s domácími skřítky, nechali jim porci.
Vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta, který se těší velké oblibě nejen na českém, moravském a slezském území, ale i v Rakousku a Německu, kde je tradičním vánočním pečivem štóla. Vzhledem k tomu, že po více jak dvanáct století patřily oblasti východních a jižních Alp, Podunají a kolem říčních toků Labe a Sály k nejdůležitějším územím jazykových a kulturních kontaktů germánských a slovanských národů, prošlo také pečení vánočky dlouhým historickým vývojem.
Neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře se vánočka, tehdy „calta“ nebo „húska“, stala už ve středověku. V mnohonárodnostním habsburském soustátí se „wánočka” či „štědrowka” pojila mimo nepřeberného množství pranostik též s obdarováváním chudých a koledou. Dochované názvy se liší v závislosti na místní tradici. Oproti výrazu calta, který se dochoval v celé řadě hovorových podob (calda, calatka, caletka, caltička, calenka, celetka, caltlík, calapanda, calapina i calapatina) a housce, jejíž význam se postupně přesunul ke každodennímu pečivu, se vánočka (pletená i nepletená) stala symbolem vánoc.
Na území České republiky se běžně užívá výraz vánočka, v Čechách taktéž houska, v jižních Čechách a na Domažlicku se setkáme s výrazem calta, v západní části severovýchodních Čech a na Třebíčsku se štědrovnicí (též štědrovkou). Ve Slezsku a na Moravě se často objevuje výraz štrucle, štrycle a trucle, ve městech převládá výraz vánočka.
(Čerpáno z časopisu Doma dnes č. 51 z roku 2018 a z webu cs.wikipedia.org)
Recept na vánočku z dílny ownerů:
Suroviny:
* 500 g polohrubé mouky
* 40 g droždí
* 60 g krupicového cukru
* 1 vanilkový cukr
* 200 ml mléka
* 125 g změklého másla
* ½ kávové lžičky soli
* 2 žloutky
* 1 vejce na potření
* citronová kůra
* 40 g rozinek
* 50 g látkových mandlí na posypání
* 2 pol. lžíce rumu
Ještě potřebujeme:
* pečicí papír, 2 – 3 špejle, mašlovačku
Postup :
1. Rozinky namočíme na 1 hodinu do rumu.
2. Připravíme si kvásek: Do trochy vlažného mléka s trochou cukru rozdrobíme droždí, mírně posypeme moukou a na teplém místě necháme vzejít kvásek.
3. Do mísy prosejeme polohrubou mouku, tím ji provzdušníme. Přidáme sůl, zbytek cukru, 1 balíček vanilkového cukru, citronovou kůru, rozinky a dobře promícháme. Žloutky rozmíchané v mléce přelijeme do důlku v mouce, přidáme vzešlý kvásek a nakonec změklé máslo. (Toto pořadí je třeba dodržovat.) Vše dobře prohněteme vařečkou.
4. Když je těsto hladké, trochu posypeme moukou a necháme v teple pod utěrkou kynout 1 hodinu.
5. Vykynuté těsto rozdělíme na 9 částí. Z každého kousku vyválíme váleček o délce asi 35 cm. Válečky postupně splétáme do vánočky, nejprve upleteme cop ze čtyř, poté ze tří a nakonec ze dvou válečků.
6. Na plech vyložený pečicím papírem položíme cop ze čtyř válečků, hrotem ruky vytvoříme uprostřed rýhu, na něj položíme cop ze tří válečků a zase vytvoříme rýhu. Nahoru položíme cop spletený ze dvou válečků. Na dvou až třech místech vpíchneme do vánočky špejle, abychom zabránili jejímu zborcení.
7. Necháme ještě 30 minut kynout na teplém místě. Nakonec vánočku potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme plátky mandlí. Vložíme do předehřáté trouby a pečeme asi 35 až 40 minut při teplotě 170° C.
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 30.XXX E 014° 38.YYY
- Vánočce se říkalo calta :
a) v jižních Čechách, pak XXX = 416
b) na Třebíčsku, pak XXX = 710
- Nabývání kynutého těsta chápeme jako :
a) zbohatnutí, pak YYY = 384
b) zmoudření, pak YYY = 027
