Úvod
V pohoří Beskyd bývalo na počátku 20. století s nadsázkou snad více železničních tratí než zpevněných komunikací. Sloužily ke svážení vytěženého dřeva z nepřístupných partií hor a nahrazovaly i doplňovaly vodní cesty, kterými se splavovalo dřevo k dalšímu zpracování. Postupně však tyto železnice s modernizací těžby i přibližování vytěžené dřevní hmoty zanikaly a do dnešní doby z nich zbyly jen pozůstatky technických staveb např. klauzy a vzpomínky pamětníků. 
Historie
Jedna z takových železničních tratí vedla z obce Bílá do Ostravice. Koleje měly vést z Frýdlantu nad Ostravicí původně až na Slovensko, ale tento smělý plán byl koncesionáři, mezi něž patřil ředitel velkostatku v Kroměříži monsignore Julian Roska, ředitel velkostatku v Napajedlech Dr. Cyril Seifert a ředitel arcibiskupských železáren Josef Cikrt zredukován na tzv. Beskydskou místní dráhu pouze do obce Bílá. Protože tehdy nebylo ministerstvo dopravy, byl projekt schválen ministerstvem železnic v březnu 1906, dva měsíce potom byla trať vytyčena a na její realizaci nastoupilo asi 500 pracovníků zvaných "barabů". (Název je odvozen z němčiny – Bahnarbeiter = dělník, který pracuje na výstavbě železnice.) Museli pracovat velice usilovně, protože již za dva roky byla dráha v provozu po slavnostním zahájení 6. srpna 1908.
O uvedené trati je také zmínka a několik záběrů v pořadu Zatopené osudy - Šance. 
Přehrada - konec tratě
Ani přechod fronty za 2. sv. války ani zestátnění v roce 1945 nenarušilo provoz tak, jako plánovaná výstavba vodní nádrže Šance. Paradoxem je, že již v době schválení projektu byly dny 2/3 délky tratě sečteny. Již v říjnu 1903 byl totiž otištěn v ostravském deníku Ostauer Tagblatt článek "K zásobování Moravské Ostravy vodou", který pojednával o průzkumu za účelem vytipování vhodného místa pro výstavbu nádrže, z níž by byla Ostrava zásobována vodou. Padesát let se však vědecké instituce a odborníci dohadovali o vhodném místě k založení hráze, protože geologické podmínky na řece Ostravici byly velmi složité.
Trať v původní délce tak mohla sloužit přepravě dřeva i turistům téměř půl století. Poslední vlak přijel do Bílé dne 11. ledna 1965, a po této události, kterou připomíná dřevěný vláček na plotu místního dřevařského závodu v Bílé, bylo zrušeno 13,3 km tratě. I zbytek tratě, která se neocitla pod vodou vodní nádrže Šance ale pod vodou při povodni v červenci 1997 měl na mále. Na ministerstvu dopravy se po té objevily úvahy, že trať z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice je ztrátová, ale milostivě bylo připuštěno, že trať je důležitá z hlediska dopravní obslužnosti a pro cestovní ruch. Ostravice je totiž nejfrekventovanějším místem pro výstup na Lysou horu. 
Ke keši
Při kontrole svých nedalekých železničních keší jsem došel až k tomuto mostku a napadlo mě, proč jsem vlastně kešku nezaložil také zde. Už ani nevím... Napraveno! Torzo mostku přes Bučací potok už má také svůj poklad! Keška se nenachází pod mostkem, takže tam nemusíte. Ale můžete, vřele doporučuju podívat se na toto technické dílo i zespodu!
Dnešek - úsek z nádraží na Ostravici k mostku přes Bučací potok
Když jsem fotil nádraží v roce 2011, tak zde ještě byla slepá kolej s pražcovou zábranou, v kolejišti byl vzrostlý nálet. Kolej se stáčela obloukem k silničnímu mostu v pozadí vpravo. A právě to byla kolej, která vedla na Bílou. Ještě nějakou dobu po zrušení trati vedla kolej přes silnici. Úsek trati z Ostravice na Mazák byl totiž využíván pro přísun materiálu na stavbu přehrady. Po napuštění byl provozován jako vlečka dřevařského závodu na Mazáku. Linie trati vedla za silnicí přes mostek přes Bučací potok, který je již dost poničen
Přístup ke keši: Svá vozidla můžete zaparkovat na parkovišti u vlakového nádraží, po jedné i druhé straně cesty
This cache is dedicated to railway track, which led from Ostravice to Bílá. Railway track was canceled in the year 1965. Big part of the track is now under water.