Rožnov dříve a dnes
Hřbitovy na Horních Pasekách
V průběhu 19. století byly zřízeny v oblasti Horních Pasek dva menší hřbitovy, každý s vlastní márnicí. Nejprve to byl v roce 1858 hřbitov evangelický (vlevo, dosud existující), od roku 1897 byla naproti němu vytyčena plocha pro ukládání ostatků židovských věřících. Zde se pohřbívalo pouze dvacet let. Židovské pohřebiště sloužilo paradoxně především pro pohřby lázeňských hostů, během I. světové války také pro haličské uprchlíky. V Rožnově bylo pochováno celkem 34 mrtvých. Později byly ostatky zemřelých židů převáženy do Krásna na tamní židovský hřbitov.
Dnes je židovský hřbitov zrušený a evangelický je schovaný uprostřed zástavby rodinných domů. Na fotografii jsou zajímavé ještě dvě stavby, patřící k nedaleké koželužně Jana Kantorka. První je stavba v popředí, kterou nechal Jan Kantorek postavit jako služební byty pro své zaměstnance a druhou je v pozadí fotografie viditelný komín parní elektrárny v areálu pily na Dolní Bečvě, která napájela elektřinou jak koželužnu, tak část domů v Rožnově. V dnešní době je celá zástavba Horních Koutů při pohledu z kopce Kozince schovaná v zeleni.
Brillova pletárna
Dynamicky se rozvíjející průmyslový provoz se stal záhy největší rožnovskou továrnou, která byla díky své rozloze, ale i díky továrnímu komínu nepřehlédnutelnou dominantou pravého břehu. V roce 1914 pracovalo pro firmu Leo Brilla celkem 365 dílenských a 400 domácích dělníků, v době I. republiky bylo zaměstnáno přímo v továrním provozu více než 250 dělníků, k nim musíme připočíst více než 600 domácích pracujících a také téměř čtyřicítku úředníků.
Brillova pletárna se postupem času rozrostla do velkého areálu, který postupně obklopila městská zástavba. Vyfotit fotografii ve stejném úhlu tak již není možné. Továrna pak byla zabavena Německem, posléze připadla Československu, byla přejmenována na podnik LOANA, po revoluci zprivatizována a v roce 2013 ukončila provoz a její budovy byly rozprodány. Dnes žije areál svým novým životem a původní jádro podniku, zachycené na fotografii, bylo přestaveno na multifunkční objekt Brillovka.
Vily v Zátiší
V blízkosti náměstí vznikla vedle domů v Čechově ulici i druhá souvislá řada moderních vilek – Zátiší (čp. 513-517). V roce 1912 zadal jejich výstavbu Čeněk Janík. I tentokrát se realizace staveb ujala osvědčená dvojice rožnovských stavitelů Barabáš-Bayer. Secesní domy byly určeny pro pět Janíkových dcer (syn provozoval hostinec u dolního mostu), podle nichž také dostaly svá jména: Svatava, Libuše, Vlasta, Věra, Blanka. Některé z vil však již během dalšího desetiletí změnily majitele. Bydlela tu například rodina známého rožnovského učitele Šabackého a rodina Kociánových.
Zátiší, hned vedle sídliště Záhumení, je jedním z mála míst, které se zachovalo téměř bez změny až do dnešních chvil. Některé domy jsou opraveny a přišly o svá jména, ale množství detailů odkazuje na dobu téměř před sto lety.
Zemědělská škola - hospodářský dvůr
Přestože již v roce 1897 založil Hospodářský spolek okresu rožnovského Zimní hospodářskou školu, až po třech letech se v roce 1900 dočkala vlastní budovy. Spolek získal na stavbu školy, která měla napomoci v šíření moderních pěstitelských a chovatelských postupů, zemské i státní subvence. Slavnostního otevření se 21.října zúčastnila řada významných osob – mimo jiné okresní hejtman baron Klein.
Naopak původní budovy Hospodářské školy byste dnes už hledali marně. Dochovala se původní dvoupatrová školní budova, jenž ovšem přišla o veškerou historickou výzdobu a vila pro ředitele. Shluk hospodářských a školních budov za nimi však dnes už nestojí, místo nich jsou výškové bytové domy a parková úprava parteru s hřištěm mezi nimi. Samotná škola dnes sídlí v nové funcionalistické budově na nábřeží, nějakých 150 metrů východněji, a ve staré budově je dnes internát.
Dobytčí trh
Dobytčí trhy se původně konaly na náměstí kolem sochy sv. Floriána. Z bezpečnostních a hygienických důvodů bylo tržiště pro obchod s hospodářským zvířectvem v roce 1831 přemístěno k řece Bečvě. Jak je patrné z fotografie, ještě ve třicátých letech 20. století pulzovalo tzv. trhovisko rušným životem. Hospodáři z okolních vesnic se zde potkávali s profesionálními obchodníky – handlíři i řezníky. K povinné výbavě tržního prostoru pro dobytek v té době náleželo vedle veterinárního dozoru i stabilní dřevěné zábradlí s kroužky pro uvázání dobytka. Snímek poskytuje výhled i na pravý břeh Rožnova. Na Tyršově nábřeží je patrné zahušťování zástavby nejen rodinnými domy. Za pozornost stojí dům Masarykovy ligy (čp.649) později dětský domov, vystavěný v roce 1930.
Místo dobytčího trhu je v dnešní době přes bujnou vegetaci a zástavbu hůře zachytitelné. Na jeho místě jsou dnes rodinné domy a technické objekty s hospodářským dvorem stavební firmy. Na druhé straně Hážovky pak přibyla velká budova základní školy Videčská s tenisovými kurty a i pravý břeh Bečvy se vzrostlými lípami je plně zastavěný.