SG2/CD - 1842
Základní charakteristika - granit:
Granity jsou hlubinné vyvřelé horniny, známé běžně pod českým názvem žula. Typické složení tvoří především křemen, draselný (alkalický) živec a plagioklas. Granity vytvářejí rozlehlá podzemní tělesa s výběžky do okolních přeměněných a někdy i usazených hornin nebo i menší žilná tělesa. Barva může být rozmanitá, světlá, bílá, růžová, červená, žlutá, namodralá i tmavá. Struktura hornin je zrnitá, od jemně až po hrubě zrnitou. Textura je skvrnitá v důsledku přítomnosti světlých a tmavých minerálů.
Granit má obvykle více než 65 % hmotnosti oxidů křemíku (SiO2) a minimálně 20 % objemu křemene. Další minerály, které mohou být zastoupeny, jsou biotit (tmavá slída), muskovit (světlá slída), amfibol, granát, aj. Granit zaujímá podle složení v klasifikačním diagramu hornin QAPF pole 3:
- křemen (Quarz), 20-60% z celkového objemu horniny
- alkalické živce (Alkali feldspar), 35-90% z celkového obsahu živců
- plagioklas (Plagiocalse), 10-65% z celkového obsahu živců
- foidy (Foids), tektonické silikáty krystalizující poze při absenci křemene, nevyskytují se v žule
Granity vznikají roztavením hornin zemské kůry a utuhnutím magmatu bohaté oxidem křemičitým. Jde o poměrně hojné horniny. Na Českomoravské vrchovině tvoří rozsáhlý centrální pluton (velké těleso magmatického původu) moldanubika (regionální jednotka tvořící jižní část Českého masívu), probíhající od toku Dunaje v Rakousku přes hrad Landštejn, Telč (mrákotínská žula) až k Jihlavě a Lipnici.
Eisgarnská žula je nejmladším typem granitu, který tvoří téměř celou českomoravskou část centrálního masivu. U nás se nazývá číměřská, nebo mrákotínská žula. Je to světlá, středně zrnitá až jemnozrnná dvojslídná hornina s vyrostlicemi tence tabulkovitého draselného živce. Nepatrně mladší variantou číměřské žuly, která v ní tvoří těleso východně a severovýchodně od Nové Bystřice je žula landštejnská. Je hrubozrnnější a bohatší muskovitem.
Granity jsou relativně tvrdé a pevné horniny, jsou odolné vůči zvětrávání, a proto jsou považovány za extrémně odolné vůči povětrnostním vlivům. Přesto v širším okolí keše můžeme pozorovat různé zajímavé formy zvětrávání a odnosu žuly.
Základní charakteristika - skalní mísa:
Skalní mísa je prohlubeň oválného nebo kruhového tvaru na vodorovných nebo mírně skloněných skalních plochách. Skalní mísy bývají dokonale vyvinuté právě v žulových horninách. Vývoj skalních mís je ovlivněn mechanickými, chemickými i biochemickými zvětrávacími procesy. V první fázi dochází k mechanickému oddělování minerálních zrn např. marazovým tříštěním při častém zamrzání a rozmrzání vody (gelivací) nebo zvětrávání vlivem odlehčení nadložních vrstev a odlupováním vnějších vrstev ve tvaru klenby (exfoliací). Následně se projevuje chemické zvětrávání (rozklad některých minerálů, zejména biotitu) a v důsledku změn vlastností a pH vody vlivem drobné biocenózy dochází následně k biochemickému zvětrávání.
Základní charakteristika - žlábkové škrapy:
Žlábkové škrapy jsou rýhy, které probíhají ve směru sklonu skalních ploch a jsou oddělené hřbítky různého tvaru. Vznikají společným působením mechanického odnosu srážkové vody stékající po povrchu skalních ploch a chemického zvětrávání. Zřejmě jsou však vázány i na mikroskopické pukliny v hornině. Protože škrapy jsou primárně krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním horniny vápenců, označují se žlábkové škrapy vyvinuté zejména v nekrasových horninách také jako pseudoškrapy.
Negelogická zajímavost - trigonometrický bod:
Trigonometrický bod je prvek trigonometrické, tedy trojúhelníkové, polohové geodetické sítě. Bod je vždy stabilizován podzemní či případně i zajišťovacími značkami, a dále též povrchovou (nadzemní) značkou. Konkrétní míra stabilizace je dána úrovní sítě, jíž je tento bod součástí. Na vybraných bodech I., tedy nejvyšší sítě, byly v Československu budovány zděné měřické věže. Samotnou věž tvořily na sobě dvě nezávislé konstrukce. K vnější bylo připevněno schodiště, na vrcholu podlaha a současně tvořila ochranný kryt pro věž vnitřní, s níž ovšem nebyla jakkoliv spojena a nedotýkalo se jí ani schodiště nebo podlaha na vrcholu vnější věže. Vnitřní věž navíc stála na hlubokých základech. Podoba založení vnitřní věže a absence jejího spojení s věží vnější zajistilo, že se na geodetický měřící přistroj (nazývaný teodolit), který se upevňoval na vnitřní věž, nepřenášely z vnější věže její případné otřesy a měření tak mohlo být přesnější. S ohledem na míru finančních nákladů na výstavbu těchto objektů byly na území Československa tyto věže realizovány na devíti místech. V sedmdesátých letech 20. století se u trigonometrických bodů osazovaly dvoumetrové tyče s červenobílými vodorovnými pásy a se smaltovanou tabulkou s textem „Státní triangulace, poškození se trestá“.
Geologická charakteristika lokality:
Vysoký kámen je nejvyšší vrchol Novobystřické vrchoviny a nachází se asi 4 km od Kunžaku. Jedná se o kuželovitý vrch. Na vrcholu se nachází mohutné skalisko s velkými balvany landštejnské dvojslídné žuly s dokonale zaobleným tvarem. V balvanech a skále jsou drobné tvary odnosu a zvětrávání žuly - skalní mísy, žlábkové škarpy a skalní výklenky. Na mohutném žulovém bloku skalní skupiny je od roku 1842 umístěn měřický železobetonový pilíř označující významný trigonometrický bod I. řádu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: geomorfologie, geologie, petrologie
Jevy: škarpy, eroze, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Původně to měla být Earthcache. Bohužel ani dva měsíce práce a tři zásadní úpravy listingu nevedly k tomu, aby byl GeoawareSK spokojený a vůbec akceptoval tuto lokalitu. Bylo mi to líto smazat a tak má tato virtuálka netradiční obsah listingu. (JiZw)
Původně jsem chtěl založit D5 virtuálku v odletové zóně brněnského letiště, ale kvuli koronavirovému chaosu tento nápad nakonec padl. Když mi JiZw představil svoji T4.5 earthku, která neprošla přes reviewera, nabídl jsem mu moji nepublikovanou Virtuálku, aby toto geopozitivní místo mělo svoji neobvyklou keš virtuálního typu. A zároveň i jako netradiční doplňek závodu SchaGeo. (Lugiaa)
Otázky a úkoly:
1. Vyfoťte se nahoře u obelisku a fotografii přiložte k logu.
Je to terén 4.5, takže je potřeba vylézt až nahoru k betonové patě obelisku. Na místě byl dřevěný žebřík neznámého původu, který už tam není, takže použijte vlastní žebřík nebo jiný bezpečný způsob, jak se dostat nahoru.
2. Cestou k vrcholu zjistěte, jaký je celý název systému, jehož polohovým geodetickým základem je síť, do které patří tento trigonometrický bod.
Tzn. Nechci zkratku, ale celý název, který obsahuje slovo "Systém"
Odpověď mi zašlete na profil (ideálně přes Message Centrum).
Zdroje:
Geologické lokality - http://lokality.geology.cz/
Lexikon tvarů reliéfu České republiky - https://geography.upol.cz/
Oddělení genetiky a molekulární biologie PřF MUNI - odborné konzultace
Trigonometrický bod - https://cs.wikipedia.org/wiki/Trigonometrick%C3%BD_bod
Fotografie - JiZw
Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.