Úvod
Když přišla nabídka na založení vlastní virtuální kešky, nějak jsem neváhal. Je tu dost objektů které si virtuální keš zaslouží a ostatní keše blokují umístění, popřípadě nemusí vydržet díky nutnosti fyzické krabice, takže proč ne. Nějak zvlášť jsem nedoufal, že to dopadne ale stalo se. Takže jedna virtuální keš ode mě. Nechci nikoho zatěžiovat nějakými šílenými úkoly ale protože Bazilika v našem městě si to zaslouží, tak doufám nepohrdnete troškou té archeofotografické činnosti, když už si tento nádherný objekt budete prohlížet. Fotím už třebíčské památky nějaký ten rok a vždycky si říkám, že už tam není co fotit a pak příjdu na místo a vidím zase nějaký detail tady a támhle, nebo je někde něco úplně jinak osvětlené a vyskočí nové detaily a o to mi jde o ty nenápadné prvky ze kterých by ale mělo být poznat, že jste u nás v bazilice.
Takže přeji příjemnou zábavu a těším se na logy a zajímavé fotografie. No a především je to hra tak si hrajme...
Bazilika sv. Prokopa

Historie baziliky svatého Prokopa je těsně spjata s historií třebíčského benediktinského kláštera. Počátky baziliky sahají až do roku 1101. Předchůdkyní baziliky byla kaple svatého Benedikta, která vznikla v roce 1104 a byla vysvěcena pražským biskupem Heřmanem. O pět let později už měl klášter vlastní kostel. Ten vysvětil roku 1109 biskup Jan II. a jeho patrociniem bylo Nanebevzetí Panny Marie. V kryptě tohoto kostela byl roku 1112 pochován kníže Litold Znojemský a roku 1115 i Oldřich Brněnský, zakladatelé kláštera.
Klášter bohatl a nabýval na významu. Asi v polovině 13. století byl přebudován v pevnost, klášterní hrad. Tato přestavba byla započata zhruba kolem roku 1240, hotova byla kolem roku 1260. Přestavba sice znamenala zánik původních románských objektů kláštera, avšak zároveň dala vzniknout dnešní bazilice v podobě blízké jak ji známe dnes.
Stavební vývoj
Dispozice
Bazilika sv. Prokopa má tvar protáhlého trojlodí bez výrazné příčné lodi, na západě se tyčí dvě věže. Předsíně jsou dvě: severní je vnější, jižní je vnitřní. Příčná loď je poněkud potlačena. Hlavní loď je nejširší a má šest klenebních polí, dvě boční lodi mají devět klenebních polí; přitom jedno klenební pole hlavní lodi je dvojnásobného rozměru klenebního pole boční lodi. Chrám na délku měří 72 m, na šířku pak 23 m.
Výstavba
Rozlišují se tři etapy výstavby baziliky. Během první se postavila krypta, východní chór a východní pole jižní boční lodi, bylo navršeno zaklenutí hlavní lodi sledem osmidílných kopulových kleneb. Následuje druhá etapa, která se charakterizuje změnou ve vedení stavby, což se projevilo na změně plánu zaklenutí lodi z osmidílných kleneb na šestidílné. V druhé etapě se zbudovaly mezilodní arkády s částí stěn nad nimi, boční lodě včetně zaklenutí, severní předsíň s portálem, západní věže a průčelí. První dvě fáze výstavby prováděla jedna huť z Dolního Rakouska v první polovině 50. let 13. století. Roku 1260 přišla do Třebíče nová huť, která dokončila hlavní loď a západní část. Nicméně názory na výstavbu se různí a jelikož záznamy neexistují závěry se vyvozují jen z návaznosti stavebních prvků. Např. z výskytu kamenických značek (v kryptě jich mnoho není, zato v dalších fázích je jich použito mnoho).
Rekonstrukce
Historie - zánik města
Díky historickému vývoji, po dobytí města roku 1468 došlo k poškození celého komplexu kláštera. Například zřícení jižního křídla kláštera. Dnes od řeky podepřená zeď není původní zdí ale jen náhradní částí. Poškození jedné věže která byla později stržena a nakonec bazilika sloužila ke světským účelům jako pivovar, sýpka a ubytování což stavu rozhodně nepomohlo např. celá jižní část se začala propadat a hrozilo zřícení zdí, některé klenby byly sneseny, do krypty byl vybourán nový vstup z východu a vybourán jeden sloup (dodnes je jiný), okna zazděna a mnoho dalšího.
Vlastní rekonstrukce
Do tohoto vstupují Valdštejnové a od roku 1702 se začíná pracovat (Jan Karel z Valdštějna) na obnově baziliky pro sakrální účely. V druhé polovině 20. let a na počátku 30. let 18. století stavitel František Maxmilián Kaňka provedl barokní přestavbu baziliky a celý nově opravený chrám pod patrociniem sv. Prokopa byl navrácen církevním účelům.
I přes svůj značný rozsah provedl Maxmilián Kaňka opravy baziliky velice citlivě a s ohledem na středověký vzhled baziliky. Nejen že při tom využíval staré formy, ale opětovně osazoval původní kamenné kvádry. Síťová klenba hlavní lodi, která se odchyluje od středověkého pojetí, byla dlouho dokonce považovaná za původní. Díky tomuto přístupu je dodnes na některých částech baziliky obtížné určit míru jeho zásahů a to i přes znalost archivních pramenů, které přibližují průběh barokizace. Dokonce je názor, že díky Kaňkovu zásahu se stavba vzhledově více přiblížila tvarosloví vrcholné gotiky oproti podobě, kterou mohla mít bazilika před přestavbou.
Význam baziliky
Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: románského a gotického. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský. Zajímavostí je, že na bazilice zřejmě pracovaly postupně dvě huti jedna zřejmě s kořeny ve Francii, která přináší do stavby burgundské prvky, druhá už je klasicky cisterciácká.
Zajímavostí, která vynikla až poté, co byly zdi zbaveny omítek a ponechána jim jejich surová kamenná podoba, jsou značky kameníků na některých kvádrech. Vnitřní omítky byly odstraněny na popud dalšího obnovovatele kostela, architekta Kamila Hilberta. Za obnovou vůbec ale stál tehdejší třebíčský děkan a farář zámecké farnosti František Borgiáš Doležel.
Další zajímavostí může být, že ke stavbě baziliky převážně posloužila místní hrubozrnná šedá žula (syenit), jen místy – kde byl důraz na detaily – doplněná oslavanským pískovcem.
Největší zajímavosti
- Románsko gotický styl - vyjímečný tím, že stavitelé znali oba styly a dovedně je nakombinovali. Nejvíce je to vidět v nejstarší části a kryptě.
- Krypta - románsko gotická krypta - zachovány i původní stropy s původní výdřevou (cca 700 let stáří)
- Rajská brána - severní vstup do baziliky - nalezen náhodou.
- Trpasličí galerie - úzká galerie na vnějším plášti baziliky s nádherným výhledem na město
- Kulatá okna - nejcennější okno prostřední, růžicové, svým ztvárněním (avšak nikoli velikostí) podobné oknu v katedrále Notre-Dame v Remeši. (do roku 1871 byla okna zazděná)
- Kamenické značky - význam znám jen částečně, dá se podle nich dosledovat vývoj výstavby baziliky
V roce 2003 byla zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Koncem roku 2018 došlo k rozšíření památek UNESCO v Třebíči o zámek, bývalý klášter, přilehlý k bazilice.

Úkol pro uznání logu
Kamenické značky / Stonemason sign

Rajská brána / Paradise gate

[CZ] - Podmínkou pro splnění keše je potřeba udělat dvě fotografie.
1) Bazilika je postavena z kvádrů z místního kamene a na mnoha z nich jsou takzvané kamenické značky. Někdo to kdysi počítal a údajně jich je cca 600 různých. Takže prosím vyfoťte se (část vás nechám na vás kterou nebo gps) vně nebo uvnitř baziliky u nějaké zajímavé a dobře viditelné kamenické značky je jich všude hodně. Ukázka značek viz obrázky výše.
2) Fotografie u Rajské brány.
Logy a fotky bez vás/gps a kamenické značky a brány budou smazány. Není problém vyfotit značku i bránu kdykoli i když je bazilika uzavřená.
Nicméně doporučuji, pokud jste uvnitř baziliky nebyli, stojí to za to se tam podívat. Vřele doporučuji slunné zimní dny kolem poledne kdy uvnitř baziliky barevná okna vytváří zajímavé hry barev...
[EN] - The condition for fulfilling the cache, is to make two photos.
1) The basilica is built of blocks of local stone and many of them are marked by stonemason sign. Someone once counted it, and there are about 600 different. So please take a picture (you or part your body or gps) outside or inside the basilica with a well visible stonemason sign. There are many of them everywhere. See the illustrations above for a sample of stonemason sign.
2) Photo by "Paradise gate".
Logs and photos without you/gps, stonemason sign and paradise gate will be deleted! There is no problem taking a picture at any time, even if the basilica is closed.
However, I recommend, if you weren't inside the basilica, it's worth a look. I highly recommend sunny winter days around noon when inside the basilica colored windows create interesting color games.
[CZ] - Virtuální odměna 2.0 - 2019/2020
Tato virtuální keš je součástí omezeného vydání vytvořeného mezi 4. červnem 2019 a 4 červnem 2020. Šanci vytvořit virtuální keš v tomto období dostalo pouze 4 000 geocacherů z celého světa. Další informace ohledně Virtuální odměny 2.0 naleznete na Geocaching Blog.
[EN] - Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.

Veškeré fotografické materiály jsou moje vlastní a texty jsem použil z různých zdrojů (wikipedie, stránky města, historická studie baziliky a vlastní), Logo UNESCO použito z wikipedie