Jen tak stojíte ve vlahém letním večeru a oddáváte se posledním paprskům zapadajícího slunce. Vaše mysl je rozostřena a povrchově vnímáte okolní zvuky. V dáli vyzpěvuje drozd svou zamilovanou píseň a sotva slyšíte povyk hrajících si dětí. Ze sladkého snění vás ale cosi vyruší a vy lehce trhnete hlavou. Přijde to pomalu a zlehounka jen jako takový nepatrný závan pokušení. Lehký větřík vám odhodí vlasy z čela směrem od zdroje rušivého elementu. A pak to udeří jako rána kladivem. Zorničky se vám rozšíří, chřípí zběsile nasává okolní vzduch a celým tělem vibruje nebývalá rozkoš. Vaše ústa se pootevřou a němě křičí „ANO CHCI TĚ“. Je to ona: 2 dny marinovaná krkovička na grilu.
Maso
Maso je jednou ze základních potravin živočišného původu a pro své chuťové vlastnosti se stalo oblíbenou součástí naší stravy. Patří mezi poživatiny živočišného původu a obsahuje kromě tkáně svalové, tkáň kostní vazivovou, chrupavkovou, tukovou a nervovou. Dodává organismu důležitou složku potravy – biologicky plnohodnotné bílkoviny. Bílkoviny plní významnou úlohu při stavbě a obnově buněk, jsou důležitým zdrojem energie a zúčastňují se látkové přeměny v organismu. Maso má tedy hodnotu biologickou, kterou ovlivňuje obsah plnohodnotných bílkovin (18%), vitamínů skupiny B (1%), minerálních látek (fosfor, draslík, hořčík, sodík, vápník,) a stopových prvků (zinek, mangan). Dále pak energetickou, o které rozhoduje obsah tuku (1-25%) a vody (70%) v mase a hodnotu senzorickou, kterou ovlivňuje množství senzorik (extraktivních látek) v mase, jež se při kuchyňské úpravě masa vyluhují a dodávají pokrmům výraznou chuť, působí dráždivě na žaludeční činnost a značně podporují trávení.
Rozdělení masa
Obecně se maso dělí:
- (červené) - jatečný dobytek, zvěřina
- (bílé) - drůbež, ryby
Druhy masa
Z teplokrevných zvířat
- jatečné maso - hovězí, telecí, vepřové, skopové, kozí, koňské, jehněčí, kůzlečí
- drůbež - kuře, slepice, kohout, krůta, kapoun, pulard, husa, kachna, perlička
- zvěřina - jelen, srnec, daněk, muflon, kamzík, medvěd, bažant, křepelka, divoké prase atd.
- z drobných domácích zvířat - králík, nutrie
Ze studenokrevných zvířat
- ryby - sladkovodní, mořské, tažné
- korýši -sladkovodní a mořské
- měkkýši - mlži, hlavonožci
- obojživelníci - žáby
Entomofágie
Entomofágie- využití hmyzu jako potravy, je zcela běžná záležitost ve většině zemí světa – tedy až na onen „vyspělý“ Západ. V Africe, jihovýchodní Asii a severní část Latinské Ameriky nejen, že na konzumaci hmyzu doslova závisí lidské životy, ale tato početná skupina živočichů je především vyhledávanou lahůdkou. Je otázkou, proč i v bohatých průmyslových státech není entomofágie rozšířená a neobohacuje tak jídelníček spousty lidí – vždyť kromě nesmyslných předsudků neexistuje snad ani jeden objektivní důvod, proč nejíst hmyz. I v Japonsku, což jistě není žádná rozvojová země, jsou běžně k dostání dárkové koše plné jedlého hmyzu...
Málokdo ví, že hmyz je blízký příbuzný humrům a krevetám (patří do stejného kmene) a že je stejně chutný a přitažlivý jako jeho známější a dražší příbuzní korýši.
Zajímavých je několik čísel – entomofágie je rozšířena ve 113. zemích světa a počet etnických skupin živících se hmyzem se blíží číslu 3000. Dosud je známo přes 1400 druhů jedlého hmyzu, což jistě není vzhledem k celkové početnosti druhů (kolem 400 miliónů) konečné číslo. Např. v Mexiku je po hovězím a fazolích hmyz třetím národním jídlem – využívá se takto asi 200 druhů.
Historie
Je pravděpodobné, že jsme hmyz jedli ještě dříve, než se z nás stali lovci větších zvířat pro maso. Hmyz se odedávna využíval nejen k jídlu, ale i v medicíně a při náboženských obřadech. K lékařským účelům se hmyz používá i dnes, ať už živý, tepelně upravený, drcený, v infuzích nebo v mastech. Např. mravenci rodu Atta se na operačních sálech začali používat jako lékařská svorka k zašívání ran - jejich čelisti produkují látku, která napomáhá zahojení rány.
V Latinské Americe se hmyz konzumuje nepřetržitě přes 2500 let.
V Československu vyšlo v roce 1928 již páté přepracované vydání Nejnovější ilustrované kuchařské knihy od Luisy Ondráčkové, kde na 15. straně je recept na Chroustovou polévku.
Recept
Tentokrát to berte spíše jen jako zajímavost. Nechtělo se mi tento odstavec vynechávat.
Vánoční cvrček po čínsku
Postup:
Recept starý jako jezení cvrčků samo. V části Číny a Taiwanu je cvrček nadívaný sladkou bramborou národním jídlem. Chuťově vyniká cvrček, lépe se zpracovává masité saranče. Umyjeme a spaříme ho(tím se vyprázdní a usmrtí). Sladký brambor očistíme a nakrájíme do tvaru úzkých hranolek nebo klínků. Velikost volíme tak, abychom na něj snadno napíchli cvrčka nebo saranče a přitom ho nerozmáčkli. Připravený hmyz pečeme nebo smažíme, až do změknutí brambory. Současně si můžeme osmažit listy bazalky. Doporučuje se olivový olej. Směs lze vylepšit oříšky nebo semínky slunečnice. Podáváme na salátovém lůžku, s dippem nebo dressinkem. U sarančat si musíme dávat pozor, abychom ukousli poslední část nožiček. Jsou pokryty velmi ostrou pilkou, kterou se hmyz drží na listech a při jezení může pěkně poškrábat krk.
Ke keši
Na tento odstavec všichni netrpělivě čekáte. Tak tady je pár informací k odlovu. Další kousek ze série GASTRO- Maso. Cestu ke keši si můžete vybrat. Buď jít po silnici a u závory zahnout na lesní cestu. Nebo rybník obejít zprava a jít lesem. Cestu lesem mám osobně vyzkoušenou a je to bez problémů. K domečku se prosím chovejte ohleduplně a zbytečně ho nerozebírejte, stačí jen vytáhnout slámu. Podrobnější informace k odlovu celé série naleznete u bonusové keše. Tak lovu zdar a ať se Vám líbí. Nezapomeňte na bonusové číslo.
Použité zdroje:
http://www.brouknataliri.cz/vanocni-cvrcek/
http://hmyznataliri.cz/entomofagie.php