Pokud zjistíte, odkud na nás jaro od vody volá, můžete získat bodík. K návštěvě vás zvou i zpěvní kamarádi v sesterské keši Jaro volá z lesa. Tak hodně zdaru.
PTÁK ČÍSLO 0
Tento pták, zvaná také březňačka, patří mezi ekologicky nejúspěšnější druhy ptáků. Je největším plovavým zástupcem žijícím v Česku. Později z tohoto druhu byla vyšlechtěna domácí varianta. Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i tento vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, kdy samička není tak pestře zbarvena jako sameček (resp. cacher :-) a má hnědočerné ochranné zbarvení.
Náš pták hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. Potrava je rostlinná i živočišná. Mezi živočišnou potravu patří ryby, žáby, plazi, savci včetně myší a hrabošů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou potravou převažují vodní rostliny, různé druhy trav, ale také plody a semena včetně ovsa. V zimě s oblibou sbírá žaludy, ozobává brambory i řepu. Při pozření příliš velkého sousta (např. kaštanu) může uhynout.
Známým a nesmírně zajímavým jevem je imprinting (vtištění) vylíhlých ptáčat na prvního živého tvora, kterého vidí.
PTÁK ČÍSLO 1
Pták 1 je středně velký plovavý pták. Má robustní tělo celé porostlé lesklým černým peřím. Odlišné barvy je pouze bílý zašpičatělý zobák a čelní štítek, červené oči a šedé končetiny, na kterých nemá plovací blány, ale pouze kožní lem. Mezi pohlavími je slabě vyvinut sexuální dimorfismus. Tento pták je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech jej můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Potravu vyhledává především ve vodě a tvoří ji různé druhy vodních rostlin, malí vodní živočichové nebo případě části rostlin rostoucích na břehu.
PTÁK ČÍSLO 2
Pták 2 je velký druh bahňáka z čeledi slukovitých. Je velký jako holub, se zavalitým tělem a dlouhým zobákem. Opeření je kombinace šedé, okrové, tmavohnědé a rezavě hnědé barvy. je vedený jako ohrožený druh. Živí se především červy, v menší míře také hmyzem, pavouky, semeny a částmi trav. Potravu hledá na zemi, a to i v nižších vrstvách půdy. Odtud ji dostává tzv. pícháním, při němž zabodává zobák do země, rozevře jeho špičku a díky hmatovým tělískům v něm kořist uchopí.
PTÁK ČÍSLO 3
Pták 3 je velký druh brodivého ptáka. Je velký, s dlouhým krkem a dlouhýma nohama. Délka těla je 95-110 cm a rozpětí křídel 180-218 cm, samec je o něco větší než samice. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. V letu drží na rozdíl od volavek a pelikánů krk natažený. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem, kterým se ozývá hlavně na hnízdě. Hnízdí v otevřené zemědělské krajině s přístupem k bažinatým říčním břehům, mokřadům a zaplavovaným územím. Hnízdo stavějí oba ptáci na střechách, komínech, sloupech, stromech, speciálních podložkách a jiných vyvýšených místech. Hnízdění na lidských obydlích je doloženo již od středověku. Pták se živí hlavně drobnými savci (hraboši, krtky), hmyzem, žábami a žížalami, méně požírá také plazy, plže, ryby, ptačí vejce i mláďata a mršiny.
PTÁK ČÍSLO 4
Pták 4 je průměrně 16,5 cm velký. Má zavalité tělo, krátký ocas a končetiny, široká křídla a zhruba 4 cm dlouhý rovný zašpičatělý zobák. Je velmi výrazně zbarvený s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak výrazně neliší. Výrazným znakem je nápadně dlouhý zašpičatělý zobák. Tento pták je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální. Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod, v jedné snůšce přitom bývá 5–7 světlých vajec.
Žije v blízkosti pomalu tekoucích čistých vod bohatých na ryby. Živí se zejména menšími rybami, vyjma ryb požírá i obojživelníky, hmyz a korýše. Pokud kořist spatří, vrhá se rychlým střemhlavým letem pod vodní hladinu, uchopí ji do zobáku a ulovenou potravu následně zabíjí údery o větev a polyká ji hlavou napřed, aby se neporanil o rybí šupiny a ploutve. Při lovu se může potopit i jeden metr pod vodní hladinu, obvykle však nepřesahuje hloubku 25 cm. Pod vodou má oči otevřené, ale chráněné jemnou blankou, kvůli které nevidí a spoléhá se tak pouze na dotek.
PTÁK ČÍSLO 5
Pták 5 je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití. Délka těla: 145 – 160 cm , hmotnost: 8 - 12,5 kg. Tento pták patří mezi největší ptáky v Česku. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama, obloukovitě zahnutým štíhlým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni, který je u samce viditelně větší než u samice. Létá s pomalými údery křídel a nataženým krkem.
Obývá stojaté i pomalu tekoucí vody. Živí se zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích. Občas si jídelníček zpestří také starým pečivem a dalšími zbytky potravy, které jí lidé házejí do vody. V malé míře se živí živočišnou potravou, jako jsou různí plži, mlži a hmyz, výjimečně zkonzumuje i malou rybu.
PTÁK ČÍSLO 6
Pták 6 je velký, silně stavěný veslonohý pták. Dorůstá do velikosti až 1 metru, v rozpětí křídel měří 155–175 cm. Jeho nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé končetiny, které mu umožňují pohybovat se i ve větších hloubkách. Je naprosto nezaměnitelný, ze spodní strany špinavě bílý a svrchu šedý s růžovožlutým zobákem, tmavým pruhováním na krku, černými konci křídel a tmavými prodlouženými pery na hlavě. Pohlaví se mezi sebou neliší.
Létá s pomalými údery křídel, krk má přitom esovitě prohnutý a končetiny natažené.
Náš pták je obyvatelem prakticky všech typů vod bohatých na potravu, od pomalu tekoucích řek a mokřin, po jezera, rybníky, nádrže, kanály a umělá jezírka v parcích. Za potravou často zalétává také na pole. Převažující složkou potravy jsou ryby různé velikosti i mrtvé (preferuje), požírá však také obojživelníky, měkkýše, hmyz a jiné bezobratlé, malé ptáky a savce, občas plení i hnízda vodních ptáků, často loví hraboše na polích, a tím je užitečný. Škody na tekoucích vodách jsou zanedbatelné, přesto rybáři vyvíjí silný nátlak na povolování jejich odstřelu. Kořist většinou polyká vcelku, pokud je však příliš velká, vyvrhuje ji a snaží se ji spolykat znovu.
PTÁK ČÍSLO 7
Pták 7 je středně velký vodní pták. Je největší zástupce svého druhu v Evropě. Samice jsou o něco menší než samci. Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu ve vodě. Má relativně dlouhé tělo a krk porostlý měkkým, velmi hustým a vysoce vodotěsným peřím a vysoce pohyblivé klouby na končetinách, na jejichž prstech nemá na rozdíl od většiny jiných vodních ptáků plovací blány, ale kožní laloky. Svrchu je celkově tmavý s černými křídly, hnědým hřbetem a boky, světlým obličejem a dlouhým, zašpičatělým, tmavým zobákem. Spodní strana těla je bílá, končetiny olivově zelené, od kořene zobáku k oku se na jeho hlavě táhne silný černý pruh. Obě pohlaví se zbarvením nijak viditelně neliší. Je monogamní (žije v párech). Létá nízko, s nataženým krkem a končetinami a pravidelnými údery křídel.
Nejčastěji se vyskytuje na jezerech, rybnících, ale i na nádržích, v močálech, lagunách, na pomalu tekoucích řekách a v jejích ústích. Hlavní složku potravy tvoří ryby, které loví pod vodou. Zde přitom dokáže vydržet až 3 minuty a dosáhnout hloubky až 20 m, většinou se však nepotápí hlouběji než 6 m. Mimo ryb požírá i hmyz, korýše (včetně mořských krevet), měkkýše, pulce a žáby.
PTÁK ČÍSLO 8
Pták 8 je velikosti holuba, ale s delšími zahrocenými křídly. Dospělí ptáci mají hnědou až černohnědou hlavu, v zimním šatě bílou až na tmavou skvrnu za okem; u mladých ptáků je hlava jakoby pomoučená. Hnízdí v koloniích v mokřinách u rybníků či na zarostlých ostrůvcích. Na jaře a na podzim se s oblibou zdržuje na čerstvě zoraných polích. Potrava převážně živočišná, tvořena z 90% hmyzem. Obvykle jsou ve hnízdě 3 vajíčka, zahřívají je střídavě samice i samec, kteří oba také krmí mláďata. Naši ptáci odlétají zimovat především do západní a jihozápadní Evropy; na hnízdiště se vracejí v březnu.
PTÁK ČÍSLO 9
Pták 9 je středně velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití. Délka těla: 40–47 cm, rozpětí křídel: 72 cm, hmotnost: 500–1400 g. Je o něco menší než kachna divoká. Samec je leskle černý s bílými boky, modrošedým zobákem s černým koncem a charakteristickou chocholkou, díky které získal druh i svůj název. V prostém šatě, který má od léta do podzimu, je matně černý s šedohnědými boky. Samice je tmavě hnědá, boky má o něco světlejší.
Tento pták preferuje rybníky, jezera, řeky a mořské břehy s dostatečně hustým porostem, v zimě se často objevuje na parkových jezírcích. Během jara a léta žije obvykle samostatně, na konci podzimu a na zimu se však obvykle sdružuje do větších hejn. Je částečně tažný, v Česku se vyskytuje celoročně. Umí se výborně potápět i do více jak 5 metrových hloubek, kde požírá drobné měkkýše, vodní hmyz a občas i některé vodní rostliny.
Souřadnice skrýše jsou
N50° labuť krát racek minus sluka . kachna plus kachna plus sluka krát lyska
E14° polák plus čáp . potápka krát volavka krát čáp minus čáp krát ledňáček
Signál tu má odchylku +- pár metrů. Ale to dáte! Keš je sice malá, ale schránka velká.
Nezapomeňte si poznamenat, na co jste v ptačí skrýši narazili.
Schránka sice není přímo na soukromém pozemku, ale okolní lidé se o místo starají a keš je tam umístěna s jejich laskavým svolením. Chovejte se tedy s co největší ohleduplností, prosím.