Edit 5.6.2019: Vzhledem k lokalitě může být standardní odchylka +- 5 metrů hodně zavádějící, proto doplňuji, že je potřeba vstoupit otevřenou brankou do areálu, velikost keše je nano.
K nalezení je spoustu informací o Kávovinách i kávovinách, meltě a dalších produktech, ale dlouhé listingy stejně nikdo nečte…
Na druhou stranu si tento podnik keš zaslouží, typický odér za určitého počasí k Pardubicím prostě patří :-)
Alespoň tedy pár zajímavostí:
- Asi nejstarší a nejčastěji používaný název kávoviny je cikorka. Kopíruje slovní označení čekanky, kterému se v různých jazycích podobá. Například v němčině se rostlina jmenuje Zichorie, v angličtině cichory, v italšině cicoria V botanickém názvosloví má rostlina latinský název Cichorium.
- Na konci 18. století pruský král Fridrich Veliký během německo-francouzské války podporoval výrobu tzv. pruské kávy z pražených obilovin, čekanky a dalších příměsí. Němečtí vojáci jí říkali Muckefuck, což bylo zkomolené francouzské mocca faux, tedy falešná káva
- Před 2. světovou válkou byly kávoviny ve střední Evropě nejvíce konzumovaným nápojem. Jejich spotřeba značně převyšovala nejen spotřebu kávy nebo čaje, ale dokonce i piva.
- Ve 2. světové válce byly v Americe kávoviny navzdory pachuti připravovány ze žaludů. V českých zemích se pila cikorka či melta.
- V dobách, kdy se zrnková káva stala nedostupnou, se vyvíjel kávovinový průmysl rychleji než jindy a na trhu příbývalo více druhů. Objevovaly se příměsi jako slad, fíky či jadérka z hroznů vinné révy.
- Prapůvodně se v obchodech nabízela cikorka mastná neboli „špekovitá“, obohacená o glycerin, olej a sirup. Firma Jindřich Franck a synové v Pardubicích a v Chomutově začala vyrábět cikorku suchou, která na trhu převládla.
- „Bude pršet, jsou cejtit Kávoviny,“ říkali Holičáci při převládajících západních větrech.
- Vítr severní nosil vůni do Chrudimě.
- A po Hradubické „chytaly“ (na střídačku s bližším Semtínem) pach Kávovin hradecké čtvrti Labská Kotlina, Třebeš a Moravské Předměstí.