Jen tak stojíte ve vlahém letním večeru a oddáváte se posledním paprskům zapadajícího slunce. Vaše mysl je rozostřena a povrchově vnímáte okolní zvuky. V dáli vyzpěvuje drozd svou zamilovanou píseň a sotva slyšíte povyk hrajících si dětí. Ze sladkého snění vás ale cosi vyruší a vy lehce trhnete hlavou. Přijde to pomalu a zlehounka jen jako takový nepatrný závan pokušení. Lehký větřík vám odhodí vlasy z čela směrem od zdroje rušivého elementu. A pak to udeří jako rána kladivem. Zorničky se vám rozšíří, chřípí zběsile nasává okolní vzduch a celým tělem vibruje nebývalá rozkoš. Vaše ústa se pootevřou a němě křičí „ANO CHCI TĚ“. Je to ona: 2 dny marinovaná krkovička na grilu.

Maso

Maso je jednou ze základních potravin živočišného původu a pro své chuťové vlastnosti se stalo oblíbenou součástí naší stravy. Patří mezi poživatiny živočišného původu a obsahuje kromě tkáně svalové, tkáň kostní vazivovou, chrupavkovou, tukovou a nervovou. Dodává organismu důležitou složku potravy – biologicky plnohodnotné bílkoviny. Bílkoviny plní významnou úlohu při stavbě a obnově buněk, jsou důležitým zdrojem energie a zúčastňují se látkové přeměny v organismu. Maso má tedy hodnotu biologickou, kterou ovlivňuje obsah plnohodnotných bílkovin (18%), vitamínů skupiny B (1%), minerálních látek (fosfor, draslík, hořčík, sodík, vápník,) a stopových prvků (zinek, mangan).  Dále pak energetickou, o které rozhoduje obsah tuku (1-25%) a vody (70%) v mase a hodnotu senzorickou, kterou ovlivňuje množství senzorik (extraktivních látek) v mase, jež se při kuchyňské úpravě masa vyluhují a dodávají pokrmům výraznou chuť, působí dráždivě na žaludeční činnost a značně podporují trávení.

Rozdělení masa

Obecně se maso dělí:

 - (červené) -  jatečný dobytek, zvěřina

- (bílé) - drůbež, ryby

Druhy masa

Z teplokrevných zvířat

- jatečné maso - hovězí, telecí, vepřové, skopové, kozí, koňské, jehněčí, kůzlečí

- drůbež - kuře, slepice, kohout, krůta, kapoun, pulard, husa, kachna, perlička

- zvěřina - jelen, srnec, daněk, muflon, kamzík, medvěd, bažant, křepelka, divoké prase atd.

- z drobných domácích zvířat - králík, nutrie

Ze studenokrevných zvířat

- ryby - sladkovodní, mořské, tažné

- korýši -sladkovodní a mořské

- měkkýši - mlži, hlavonožci

- obojživelníci - žáby

Pštrosí

Pštros je největší žijící pták dnešního světa. Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pštros má několik nej: je to pták s nejdelším krkem a má největší oči ze vsech žijících suchozemských tvorů. Samci mohou dosahovat výšky od 1,8 do 2,7 metrů a samice od 1,7 do 2 metrů. Během prvního roku života mláďata rostou o 25 cm za měsíc. Po jednom roce života váží mladý pštros okolo 45 kg. Pštrosi se mohou dožívat až 75 let. Jsou schopni dosáhnout při běhu průměrné rychlosti asi 15,4 m/s (55,4 km/h).

Počátek faremního chovu začal na jihu Afriky, odkud se pak rozšířil i do dalších zemí světa. První zmínky soužití pštrosa a člověka se datují již v období mezi 5.000 – 10.000 let před Kristem. Z této doby pochází objevené skalní malby na Sahaře, které zachycují pštrosa uloveného gepardem. Pštrosi byli zabíjeni především pro peří. Kvůli obrovskému zájmu o jejich peří v Evropě na přelomu 16. a 17. století jim dokonce začalo hrozit vyhubení. Začalo se proto experimentovat s umělým líhnutím kuřat a první úspěšný pokus byl zaznamenán v roce 1857 v Alžírsku. Arthur Douglass vynalezl v roce 1869 umělou pštrosí líheň. To se považuje za důležitý krok pro zakládání faremních chovů. Centrem pštrosího průmyslu se stal Oudtshoorn v oblasti Little Karoo v jižní Africe. Počátkem 20. století žilo v Africe údajně přes 800 tisíc domestikovaných pštrosů a ročně se do Evropy vyváželo kolem 500 tun pštrosího peří. V současnosti se pštrosi chovají především pro maso a kůži a ročně se na světě poráží 150 – 300 tisíc kusů. V České republice se s faremním chovem pštrosů začalo v roce 1993 na severní Moravě. V roce 1999 bylo v ČR evidováno již 217 chovatelů v 63 okresech.

Nákup pštrosů pro jatečné účely se v dnešní době uskutečňuje pouze z tzv. faremních chovů. Nejkvalitnější maso pochází ze pštrosů ve věku 9 – 14 měsíců, kteří dosáhli hmotnosti 90 – 120 kg. Znalci ho už dlouho považují za maso gurmánů, protože je neobyčejně libové. Je to dietní maso, které má velmi nízký obsah tuku, obsahuje málo cholesterolu a je zdrojem životně důležitých látek, jako jsou plnohodnotné bílkoviny, vysoký obsah železa a vitaminů skupiny B, a to v maximálně stravitelné podobě. Maso má červenou barvu, charakter je podobný vzhledově masu hovězímu, složením a vlastnostmi se podobá spíše masu drůbežímu s nízkým obsahem pojiva a tuku.

Po rozbourání je převážná část masa vhodná pro jemné steaky a grilování, zbytek je vhodný na zpracování formou gulášů, klobás apod. Nejkvalitnější je maso z kýty, nejméně kvalitní jsou krk a záda. Vnitřnosti (játra, srdce, žaludek) se používají do klobás a salámů.

Recept

Z pštrosího masa se nejčastěji připravuje steak. Říkala jsem si, že by to chtělo něco jiného. Našla jsem recept z jedné pštrosí farmy na míchaná pštrosí vejce. Tak už zbývá jen popřát dobrou chuť.

Pštrosí míchané vejce s chřestem

250 – 350g středního chřestu – dřevnatá stopka je odstraněna

1 vejce Nandu pampového

100 ml smetany ke šlehání

15 g másla nakrájeného na malé kousky

1 polévkovou lžíci nasekané petrželky nebo pažitky

mořská sůl

Ve středním hrnci přiveďte k varu osolenou vodu. Mezi tím opatrně odstraňte vrchní část skořápky, tak aby nám spodní část sloužila jako nádobka k servírování. Ze spodní část skořápky odstraňte vaječnou blánu, skořápku umyjte a osušte. Nyní je skořápka připravená, zbývá už jen najít například skleničku na zmrzlinu, která bude sloužit jako držák. V misce rozmíchejte žloutek s bílkem, přidejte sůl a pepř dle chuti. Na větší pánvičce rozehřejte máslo a předejte 100 ml smetany ke šlehání, poté přilijte rozmíchaný obsah vajíčka a za občasného míchaní přidejte nadrobno nasekanou petrželku či pažitku a vařte zhruba 5 – 7 minut až do krémové textury.

Na 5 minut nechte vařit chřest v osolené vodě, kterou jsme si předem přivedli k varu. Jakmile je vejce uvařeno, opatrně jej naberte do připravené skořápky. Zkontrolujte, zda je chřest hotov a to tak, že odkrojíte kousek od silnějšího konce. Pokud je měkký, můžeme se pustit s chutí do jídla.

Vejce pštrosa Nandu Pampového je velikosti srovnatelné zhruba s 13 vajíčky slepice domácí. Neotřelé podávání této delikatesy je ideální s chřestem, který se namáčí přímo do míchaných vajíček a slouží jako lžička.

Ke keši

A teď to nejdůležitější. Pár informací k odlovu. Jedná se o další kousek ze série GASTRO- Maso. Dostanete se k ní pohodlně po lesní cestě. Je možné využít i druhé doporučené parkoviště a opět po lesní cestě dojít až ke keši. Myslím, že nemusím připomínat, že fixy jsou součástí keše. Prosím neodnášejte je. Děkuji. Podrobnější informace k odlovu celé série naleznete u bonusové keše. Tak lovu zdar. Ať se Vám líbí.

Použité zdroje:

recept: https://pstrosivejce.cz/recept/pstrosi-michane-vejce-s-chrestem/

Bakalářská práce Mendelovy univerzity v Brně na téma Jatečné zpracování pštrosů: