Zámek Slezské Rudoltice
Rád bych vás pozval k návštěvě místa a zámku, který asi není tak známý, jako mnoho jiných, přesto má své kouzlo. Určitě k tomu přispívá i probíhající obnova a rekonstrukce v posledním desetiletí. Zámek bohužel dnes už nemá bohaté původní sbírky, mobiliář je převážně zapůjčen z jiných míst, ale i prohlídka samotných prostorů je velmi zajímavá. A nelze určitě vynechat nově budované a nádherně udržové zahrady kolem zámku, kterým se v minulosti zcela jistě právem přezdívalo Slezské Versailles.
Historie
Menší renesanční zámek postavili Fulštejnové v letech 1548 až 1565 na místě středověké tvrze. V roce 1570 tento rod vymřel a zámek převzali Sedlničtí z Choltic, jimž byl majetek později zkonfiskován pro jejich účast na stavovském protihabsburském povstání. Novým vlastníkem se stal hrabě Maxmilián z Dietrichsteinu. Dlouho ovšem Rudoltice nedržel a roku 1630 jej prodal Jiřímu, svobodnému pánu z Hodic.
Důležitou postavou rodu Hodiců byl roku 1706 narozený hrabě Albert. Studoval ve Vídni a procestoval Německo, Švýcarsko, Francii, Anglii i Španělsko. Jeho obdiv však patřil Itálii, která ho okouzlila uměleckými památkami. Bohatě se oženil a své rudoltické sídlo se rozhodl zcela změnit a přestavět. Rudoltický zámek přestavěný v barokním stylu se stal jedním z kulturních center Slezska. Kulturní dění představovalo divadlo a také zámecká kapela. Přechodně v ní působil slavný hudební skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu a Karel Hanke. Po Hodicově smrti v roce 1778 byl správou statku pověřen baron Friedenthal, který nechal rychle prodat věci ze zámecké kaple, umělecký nábytek a cennosti. Kdo dnes pátrá po stopách této zmizelé nádhery, nalezne z ní v Rudolticích jen nepatrné zbytky. Zámek přišel o své dvě věže a měděnou střechu, zmizely čínské zahrady, arkádové průjezdy, háje atd. A tak dnes jen málo připomíná hraběte, který se snažil vytvořit v úzkých hranicích Rudoltic vyšší duchovní život, vzdělanost a společenský život.
Od roku 1779 vlastnil panství měšťan z rodu Čejkové z Badenfeldu, jejichž erb je vidět na budově zámecké vinárny. Dalšími vlastníky byli továrníci Steuer z Krnova a Heřman Brücker z Červené Vody, kteří se o zámek příliš nestarali. Byla zde například umístěna tkalcovna. Posledním majitelem byl do roku 1942 koňský handlíř Franz Andres.
Během 2. světový války zde sídlila část Goebbelsova ministerstva propagandy z Berlína a informace byly předávány přímo do Hitlerova hlavního stanu. Později byl v zámku prováděn výcvik ozbrojené Hitlerovy mládeže, Hitlerjugend.
V novodobých dějinách byl zámek sídlem MNV, pak zůstal prázdný. V padesátých a šedesátých letech chátral. Rekonstrukcí v 70. a 80. letech 20. století byla budova upravena a sloužila zdravotnickému zásobování, čemuž byl přizpůsoben interiér zámku do dnešní podoby.
V květnu roku 2004 se správcem budovy stala obec Slezské Rudoltice a takřka každý letní víkend byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Mimo to se zde pravidelně konají různé vernisáže převážně místních umělců, ale také jiné kulturní a společenské akce.
Ke keši
Keš je umístěna na klidnějším místě na hrázi zdejšího jezírka, mimo hlavní areál zahrad a je trvale přístupná. Při jejím odlovu i tak buďte opatrní, okolí zámku je cílem procházek místních občanů.
Zámek je přístupný převážně jen v sobotu a neděli, během prázdnin od úterý do neděle. Pokud budete mít chuť zámek navštívit, určitě si ověřte aktuální otevírací dobu na jeho webových stránkách.
Zdroje: oficiální webové stránky zámku