Kamenný pastýř
Kamenný pastýř (někdy označován jako Zkamenělý pastýř, Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha) je menhir stojící osamoceně v poli u obce Klobuky na Kladensku. Se svou výškou 3,5 metru (z toho cca 70 cm zapuštěno v zemi) se jedná o náš největší menhir, který ve své nejširší části dosahuje přibližně jednoho metru. Menhir je tvořen střednězrnným pískovcem s železitým tmelem.
Původ
O původu tohoto bloku pískovce se vedly spory. V devatenáctém století přišel geolog Jan Nepomuk Woldřich s teorií, že se jedná o přírodní dílo, vytvořené zvětrávacími procesy, podobně jako kokořínské pokličky či pískovcové jehly v Českém ráji. Jinou teorii zastával historik a archeolog Josef Ladislav Píč, ten tvrdil, že byl blok vztyčen uměle. Tato teorie se potvrdila, když byly u bloku koncem devatenáctého století provedeny sondy a kopné práce. Doba, kdy byl menhir vztyčen není známá, ale většinovým názorem je, že je pravěkého původu, někdy je spojován s Kelty.
Pověsti
Toto mystické místo je opředeno mnoha pověstmi, z nichž tou nejznámější je apokalyptická pověst o konci světa. Podle této pověsti se prý při každém zazvonění zvonu z klobuckého kostela sv. Vavřince posune pastýř o jedno zrnko písku (zde si dovolím malou geologickou vsuvku - dle klasifikace zrnitostních frakcí sedimentů je zrno písku velké 0,063 až 2 mm) blíže ke kostelu, a až se dostane až ke kostelu, nastane soudný den. Tato pověst má pokračování, které je někdy, možná záměrně, zamlčováno. Podle tohoto pokračování se pastýř, vždy když zazvoní zvon v protějších Kokovicích, vrátí o stejnou vzdálenost zpět. Podle místních bylo kolem menhiru šest až dvanáct menších kamenů, které vypadaly jako stádečko oveček a díky tomu získal kámen své jméno. Další pověst říká, že se jedná o pastýře, kterému se zatoulaly jeho ovečky a on na louce nehybně stál a smutně hleděl do kraje tak dlouho až zkameněl. Jiná pověst zase praví, že jde o pastýře, který prosil Ježíše a svatého Petra, aby zůstal věčně živ.
A teď už ke kešce :)
Nyní jste se seznámili s klobuckým pastýřem, ale toto není jeho příběh. Náš kratičký příběh se odehrává jinde, necelých padesát kilometrů vzdušnou čarou od klobuckého pastýře. Tato jednoduchá multina vás zavede za jeho mladším bratrem. Ten nestojí osamoceně v poli u obce Klobuky na Kladensku, není pravěkého stáří, neměří 3,5 metru, není tvořen pískovcem, nejedná se o náš největší menhir a nekolují o něm žádné pověsti, ale i tak stojí za povšimnutí :)) ;). Vymyslíte-li nějakou zajímavou pověst či příběh o původu pražského pastýře a napíšete-li ji do logu, budu rád :). Ke zjištění souřadnic kešky máte dvě možnosti, můžete se totiž rozhodnout, kterého pastýře se zeptáte na potřebné informace :).
varianta I. - pražský pastýř
Jakou barvu má pastýř?
bíločernou ... A = 2
červenohnědou ... A = 4
šedozelenou ... A = 6
Pastýř má na sobě desku. Jaké jsou na ní letopočty?
1968 a 1989 ... B = 3
2005 a 2006 ... B = 6
2015 a 2019 ... B = 9
Kolik je na desce hvězdiček?
18 ... C = 6
22 ... C = 5
15 ... C = 1
Jak je pastýř přibližně vysoký (myšlena jeho viditelná část)?
1 m ... D = 2
3 m ... D = 8
2 m ... D = 6
varianta II. - klobucký pastýř
Jakou barvu má pastýř?
bíločernou ... A = 2
šedozelenou ... A = 4
červenohnědou ... A = 6
Kolikrát se na tabuli naučné stezky vyskytuje slovo "pastýř"? (nezapomeňte na skloňování)
třikrát ... B = 3
pětkrát ... B = 6
sedmkrát ... B = 9
V roce 1852 byl menhir při bouři vyvrácen a následně znovu vztyčen. Co udělali lidé na památku této události?
vložili do země mince ... C = 6
nasadili pastýři klobouk ... C = 5
vztyčili další menhir ... C = 1
Stojíte-li čelem k infotabuli, jakým směrem je od vás pastýř?
přímo pod vámi ... D = 2
vpravo před vámi ... D = 8
vlevo za zády ... D = 6
Pastýři vám určitě správně odpověděli na vaše otázky a nebude proto složité ze zjištěných informací vypočítat souřadnice kešky:
N 50° 0(A-3).(B+1)(C-4)(D+3)
E 014° 3(A-5).B(C-5)(D-2)
Geoobjekt je sice na stromě, ale ne výše než 3 metry nad zemí. K odlovu kešky stačí vylézt na dvě větve (pro vyšší kačery stačí větev jedna).
autor fotografií: Jan Pohribný