Snad nikoho nemůže překvapit, že v Ostravě máme spoustu podzemních prostor. Málokdo ale ví, že v Ostravě máme i jeskyni. Kousek od Slezskoostravského hradu při procházce po cyklostezce směrem na Hranečník objevíte po levé straně v hustém porostu cca. 100 m dlouhý a 10 m vysoký opuštěný lom. Zdejší hornina byla použita jak k výstavbě samotného hradu, tak s největší pravděpodobností i domů v blízkém okolí. Od hradu je odvozeno i samotné jméno tohoto horninového komplexu: Zámecký slepenec. Jedná se o jeden z mála výchozů karbonu v české části hornoslezské pánve (valná většina všech ostatních částí hornoslezského karbonu je zakryta kvartérními sedimenty), tvořený převážně hrubozrnným pískovcem s ojedinělými vložkami uhelnatých jílovců a šedých prachovců a jílovců. V pískovcích jsou světle šedá zrnka z křemene, hojné jsou i žlutavé, větráním částečně rozložené živce. Místy se vyskytují i šupinky světlé a tmavé slídy – muskovitu a biotitu. Ty jsou občas patrné i v prachovcích a jílovcích. Jak lom vypadal ještě v 50. letech, vidíte na fotkách.
Blízké okolí lomů kdysi bývalo obydlené, ale dnes tu v hustém porostu nejdeme jen roztroušené zbytky zdí a zasypané sklepy. Zajímavé je, že ulice (dnes cyklostezka) se původně jmenovala Ve skalách později pak Podskalí (název je uváděn ještě na mapě z r. 1985). Dnes na mapě tento název nenajdete a většina domů je už nenávratně pryč.
U paty lomu se na dvou místech nachází vstupy do podzemí. Původní účel podzemních prostor není znám, mohlo se jednat o průzkumné případně výdušné štoly nebo štoly k domácké těžbě uhlí případně sklepy a později došlo k úpravě na protiletecké kryty.
První štola je menší a s trochou šikovnosti snadno přístupná - můžete nakouknout dovnitř. Uvnitř se prosím chovejte ohleduplně, protože se zde začínají vytvářet zárodky života – drobné organizmy ve vodě a drobný hmyz. Hned za cihlovou příčkou po pravé straně za vstupem (to je typický znak protileteckého krytu – ochrana vstupu proti tlakové vlně) si dejte pozor na kaluž, která je hlubší, než se zdá. Chodba pokračuje dvěma zatáčkami a končí závalem. V zadním koutě se vytvořil pramen vody.
Dostat se sem můžete několika cestami. Nejlepší přístup je od cyklostezky po pěšině skrz porost. Na cyklostezku pěší nesmí, proto buďte opatrní a vyhýbejte se střetu s cyklisty.
Druhá cesta vede od ulice Hradní křížem přes louku v jihozápadním směru a pak traverzem pěšinou ve svahu. Louka je sice soukromá, ale žádné omezení tu zatím není.
Druhá štola je právě onou jeskyní, o které mluví název keše Stejně jako její menší sousedka byla i ona vytvořena lidmi. Původně se mohlo jednat o štolu k ručnímu dobývání uhlí (před závalem byly patrné uhelné žíly zejména v pravé části vstupního prostoru a jižní části hlavní prostory) nebo odvětrávací štolu pro blízké doly Trojice, Jan Maria nebo Zárubek. Později i zde došlo k úpravám na protiletecký kryt.
Po masivnímu zřícení stropu kvůli zaplavení a promáčení během povodní v roce 1997 došlo k vytvoření tzv. gravitační jeskyně, což je jeskynní prostor vzniklý z původní pukliny (zde štoly) rozšiřovaný působením přírodních vlivů a pohybem masivu. Podzemní prostor v dnešním stavu není prozkoumaný, i když určité pokusy v tomto směru probíhají. Vchod je z bezpečnostních důvodů zazděn a zasypán. Nepokoušejte se dostat dovnitř. Přístup je sem o něco horší než k první štole a opět z cyklostezky po nepříliš zřetelné stezce. Po levé straně od stezky je ve svahu betonová stavba nejasného účelu, zřejmě vstup do dalšího protileteckého krytu. Vchod je z bezpečnostních důvodů zasypán.
Keš se nachází blízko vstupu do první, menší štoly. Abyste keš ulovili, nemusíte nikam lézt, keš se nachází venku.
Pozor: pokud se rozhodnete podívat i k druhé, větší štole, neberte sebou malé děti. Svahy jsou tu dost prudké a zejména po dešti je obtížnost 3,5!
Taking into account it´s long black coal mining history it can hardly surprise anyone that there is plenty of underground spaces beneath Ostrava. But very few people so far knows that there is also a cave. When you take a walk along the bicycle path from the Silesian Ostrava Castle to Hranecnik you may notice deep in the undergrowth at you left-hand side a 100-meter-long and 10-meter high abandoned quarry. The local rock was used both for the construction of the castle itself and most likely also for the houses in the nearby vicinity. From the castle is derived the very name of this rock complex: The Castle Conglomerate. It is one of the few carboniferous outcrops in the Czech part of the Upper Silesian Coal Basin (the vast majority of all other parts of the Upper Silesian Carboniferous are covered with quaternary sediments), consisting mainly of coarse-grained sandstone with unique deposits of coaly claystones and gray siltstones and claystones. In sandstones there are light gray quartz grains, abundant are also yellowish, feldspars partially disintegrated by weathering. There are also spots of light and dark mica - muscovites and biotite. These you can sometimes see also in the siltstones and claystones. The pictures show how the quarry looked like in the 1950s.
The vicinity of the quarry used to be inhabited once, bud now you can find only scattered remains of walls and infilled cellars buried in the undergrowth.
At the quarry face bottom there are in two spots the entrances to the underground. The original purpose of the underground spaces is not known. It could have been an exploratory adit, air adit or primitive home-use mining pits later on modified into bombshelters.
The first adit is smaller and easily accessible with a certain degree of dexterity – you can go and take a look inside. Because the germs of life began to create here; small aquatic organisms and insects, please behave attentive when inside. Right behind the masonry partition at the right-hand side of the entrance; this is attribute typical of a bombshelter – the protection from the pressure wave, watch for the puddle, it is deeper than it seems. The drift continues through two corners and ends in a caving.
There are several ways to get here. Easiest is to take a trail from the bicycle path through the undergrowth. Pedestrians are not allowed on the bicycle path so be careful not to get crashed by a cyclist.
Second way is to cross the meadow south-westwards starting from Hradni street and then traverse along the slope eastwards. Although the meadow is a private property, there is so far no access restriction.
The second adit is just the cave that the cache name speaks of. Much as it´s small neighbor, it was created by people. It could have been a primitive home-use mining adit; before the roof collapse, there were coal veins visible especially in the right part of the entrance area and in the southern part of the main space, or an air adit for the neighboring mines Trojice (Trinity), Jan Maria and Zárubek and later on modified into bombshelter.
After a massive roof collapse due to inundace and danking during the floods in 1997, a so-called gravitational cave was created, a cave space created from the original cracks (here adits) expanded by the effects of natural influences and the movement of the massif. The underground space in today's state is not explored, although some attempts are under way. For security reasons, the entrance is walled and covered. Do not try to get inside. The access is a little worse than to the first adit, and again from the cycle path along a not very clear trail. On the left side of the trail there is a concrete building on the slope of an unclear purpose, probably entrance to another bomb shelter. The entrance is covered for safety reasons.
The cache is placed outside near the entrance to the first, smaller adit. To find it, you do not have to climb or crawl anywhere.
Caution: if you decide to visit also the big adit, do not take small children along. The slopes here are quite steep and especially after rain the difficulty raises to 3,5!
Výchoz karbonských arkóz proti dolu Zárubek.| Červený, Bohumil | 1955 | Fotoarchiv
České geologické služby
The carboniferous arcose outcrop opposite to the Zarubek Coal Mine | Červený, Bohumil |
1955 | Czech Geological Survey photo archive
Výchoz karbonských arkóz proti dolu Zárubek.| Červený, Bohumil | 1955 | Fotoarchiv
České geologické služby
The carboniferous arcose outcrop opposite to the Zarubek Coal Mine | Červený, Bohumil |
1955 | Czech Geological Survey photo archive
Polodetail výchozu karbonských arkóz proti dolu Zárubek.| Červený, Bohumil | 1955 |
Fotoarchiv České geologické služby
The half detailed picture of carboniferous arcose outcrop opposite to the Zarubek Coal Mine |
Červený, Bohumil | 1955 | Czech Geological Survey photo archive
Západní strana lomu s malou štolou
West part of the quarry with the entrance to the small adit
Východní strana lomu se vstupem do větší štoly
East part of the quarry with the entrance to the bigger adit
Výřez mapy z r. 1900 | Archiv města Ostravy
1900 map cut-out | City of Ostrava Archive
Výřez mapy z r. 1922 | Archiv města Ostravy
1922 map cut-out | City of Ostrava Archive
Výřez mapy z r. 1952 | Archiv města Ostravy
1952 map cut-out | City of Ostrava Archive
Výřez mapy z r. 1964 | Archiv města Ostravy
1964 map cut-out | City of Ostrava Archive
Vstup do malé štoly | Entrance to the small adit | www.ostravafoto.cz
Příčka chránící vchod, foceno směrem ven
Masonry partition protecting the entrance, a look from the inside out
www.ostravafoto.cz
Chodba | The drift | www.ostravafoto.cz
Hlavní prostora, vpravo zával uzavírající štolu
Main space with the caving which closes the adit
www.ostravafoto.cz
Vstup do velké štoly | The entrance to the big adit | www.ostravafoto.cz
Vstup do velké štoly | The entrance to the big adit | www.paleoweb.cz
Průlez do štoly | Access hole into the adit | www.paleoweb.cz
Průlez dál do štoly | Access hole further in the adit | www.paleoweb.cz
Vertikální šachta dolů | Vertical downward shaft | www.paleoweb.cz