Série Návraty do minulosti nám má připomenout časy dávno minulé, časy dětství a mládí našich babiček a dědečků (a snad možná i praprarodičů), kteří nepořebovali řešit, zda je na tom či onom místě dostupná wifina nebo co kdo lajknul na Facebooku. Namísto toho šli do polí pást krávy či husy, seděli v trávě a mezi sebou si povídali. Dívky si vyprávěly o nedělní tancovačce, o tom, jak pletly košíky z vrbového proutí, o barevných výšivkách na ubrusech do výbavy. Chlapci vyřezávali píšťalky nebo dřevěné koníky, hráli kuličky nebo sekli trávu pro králíky. Co z toho dnes umí naše děti a mládež? Maximálně tak najít si na webu postupy k výrobě něčeho užitečného, aby po chvíli web zavřeli a vyhledali něco jiného, protože si vzpomněli, že si ještě neprohlédli fotky ze školního turnaje v pojídání cheesburgerů. Mrzuté, viďte!?
Vraťme se nyní alespoň v duchu o takových 100 až 150 let zpátky v čase.
Jak naši předkové prožívali POSTNÍ DOBU?
Postní doba začíná Popeleční středou a trvá 40 dní až do Květné neděle. Lidé si po tuto dobu odříkali světské radovánky, pokoušeli se zbavit zlozvyků, nejedli maso (kromě ryb - to bylo jídlo chudých) a činili pokání.
Popeleční středa
Dříve se jí také říkalo středa černá, škaredá nebo smetná. Na Popeleční středu chodívaly ráno po vsi ženy s hrncem, ve kterém bylo rozpuštěné mýdlo a tím natíraly tváře mužů, kteří se dosud nedospali z masopustního veselí. Kdo z nich nechtěl být pomazán, musel se vykoupit penězi. Vybrané peníze pak sloužily k nákupu "rosolky" (jemný sladký likér vyrobený z ovoce a lesních plodů), kterou potom ženy popíjely. Na Popeleční středu se nemělo prát prádlo. Lidé věřili, že v tento den by praní nic nepomohlo a prádlo by zůstalo po celý rok špinavé. Napil-li se někdo o Popeleční středě svěcené vody, měl být po celý rok ochráněn před komáry. Ze stejného důvodu však pili muži i kořalku.
1. neděle postní - Černá
První neděli po Popeleční středě se říkalo Černá. Vzhledem k nastávajícímu půstu si ženy v tento den oblékaly černé šaty. Na první postní neděli pekly matky pro své děti postní preclíky sypané mákem a solí. Upekly je v noci, aby o tom děti nevěděly, pak si opatřily vrbové proutky, na které preclíky navlékly a zavěsily na stromy do zahrady. Ráno pak děti preclíky hledaly.
2. neděle postní - Pražná
V tuto postní neděli se vařilo postní jídlo pražmo. Byla to upražená obilná zrna nebo klasy, z nichž se připravovala polévka "praženka".
3. neděle postní - Kýchavná
Předkové byli přesvědčeni, že kýchání čistí hlavu a užívali k tomu celou řadu rostlinných prostředků podporujících kýchnutí.
4. neděle postní - Družebná
V tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy. Odpoledne se na družební neděli podávala pučálka (nabobtnalý hrách upražený na másle a promíchaný s různým kořením a hrozinkami). Tato postní neděle tvořila pomyslný střed čtyřicetidenního půstu, proto se jí také říkalo Středopostní.
5. neděle postní - Smrtná
Lidé vynášeli ze vsi slaměnou smrtku - loutku oděnou do ženských šatů, kterou za vsí vhodili do vody. Zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, přičemž hlasitě prozpěvovali. Všichni se pak upřímně radovali, že smrtka - symbol zimy - je již ze vsi pryč a blíží se skutečné jaro.
6. neděle postní - Květná
Poslední postní neděle byla ve znamení obřadu svěcení kočiček. Ratolesti symbolizovaly Kristův vjezd do Jeruzaléma před ukřižováním. Nově posvěcené kočičky nahradily staré, do té doby zastrčené doma za křížem nebo svatým obrázkem. Někteří lidé polykali jednu až tři kočičky v domnění, že je po celý rok nebude bolet v krku. Na Květnou neděli se nemělo nic péct, protože by se zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. V tento den se také oblékaly nové šaty, obydlí se vymetalo zelenými ratolestmi, které měly vymést všechnu nemravnost.
Po Květné neděli následuje tzv. svatý týden. Pondělí až středa nebývaly tolik významné dny jako tři dny před Zmrtvýchvstáním. Těmto třem dnům se říkalo velikonoční triduum (třídení) a připomínalo se Kristovo utrpení a ukřižování. Stůl byl prostřen skromně, bez ubrusu a jedla se typycká jídla pro tyto dny. Vrcholí doba postní a všichni se připravují na Velikonoce.
Keš
Kdo se nebude v postní době postit, bude synem smrti! Ne, neděste se, keška je mírumilovná, nikomu neublíží. Proto i vy k ní buďte hodní a něžní, aby dlouho v pořádku vydržela na svém místě. Je uložená v malém remízku, pozor na trní!
HAPPY GEOCACHING!