Chlumec - obec
Chlumec (Kulm) - Na území ústeckého okresu byly v 10. století dvě celnice. V Ústí pro dopravu po vodě, v Chlumci pro kupce s povozy či koňmi jednak za zboží, dále za průchod osoby i tažného zvířete. Protože Chlumec ležel na živé mezinárodní obchodní cestě, výnos byl vysoký. Kníže Boleslav II. (967 - 999) daroval v roce 993 benediktinskému klášteru v Břevnově, který založil, příjem každého desátého týdne z chlumeckého cla - desátky. Další zmínka o obou celnicích je v listině knížete Spytihněva II. z roku 1057. Chlumecko bylo osídleno již v době bronzové, o čemž svědčí četné nálezy. Byly zde objeveny i dvě římské mince - císaře Vespasiána (68 - 71 n. l.) a císaře Antonia Pia (138 - 161 n. l.) První písemná zmínka se objevuje v roce 1056 v zakládací listině litoměřické kapituly, kde se místo uvádí jako Hlmecs. Na čedičovém vrchu Horka (292 m) stával údajně slovanský hrádek k ochraně obchodní cesty. Roku 1040 zde byla svedena bitva mezi německým císařem Jindřichem III. a českým knížetem Břetislavem I. (1034 - 55). Kosmas o tom píše: "… a ihned rozeslav císař Jindřich III. listy po celé říši sebral velmi silné vojsko. Jednou cestou, kudy se chodí přes Srbsko a kde je východ z pomezního hvozdu do naší země přes hrad Chlumec, kázal Sasům vtrhnouti do Čech." Dalšímu postupu císaře měl se svým vojskem zabránit župní hrabě Prkoš z Bíliny. Dal se však podplatit a nechal Němce projít zemskou branou, obsadit hrad Chlumec a vyplenit celou teplickou kotlinu až k Mostu. Břetislav I. však zasáhl a 31. srpna 1040 porazil ve velké bitvě císařské vojsko. Zrádný Prkoš byl potrestán ztrátou života a potupně utopen v řece Bílině. Roku 1107 se na opevněném chlumeckém hradě uskutečnil zemský sněm, na kterém kníže Svatopluk ustanovil svého zástupce po dobu pobytu u německého císaře Jindřicha V. Zlé jazyky říkají, že Svatopluk donesl málo darů, a tak ho císař u sebe trochu pozdržel. Tehdy bývalo zvykem, že němečtí císaři si osobovali právo hovořit do správy zemí českých.
O další bitvě v roce 1126 kronikář Dalimil píše: "Lotharius císař v nově zvolený, návodem a ponuknutím Otty anebo Otíka, příjmím Černého, markrabí moravského a knížete znojemského, kterýž Soběslavovi I., strejci svému, nepřál knížectví českého, s velikým houfem Sasův a Němcův vtrhl do Čech k městečku Chlumci a tu se položil a Otta kníže svým lidem nedaleko od něho. Soběslav sebrav své Čechy, vytáhl proti nim, nemeškaje a svedlv bitvu porazil je tak, že z vojska císařského padlo lidu pětset a čtyřiceti a mezi jinými kníže Otto, původ války…" Historické záznamy dále popisují, jak zbytek německého velmi vyčerpaného vojska uchýlil se na nějakou výšinu prose o milost. Ještě po 50 letech počítal saský kronikář léta podle toho, kolik roků uplynulo od velké porážky Sasů v Čechách u Chlumce. Soběslav daroval Lotharovi život a získal v něm prý spojence. Dodnes je na našich mapách poblíž obce Čermná Lotharův vršek. V této bitvě byl údajně prvně použit svatováclavský chorál jako válečná píseň. Pro připomínku vítězství byla na Řípu postavena románská kaple. Zajímavé je, že kronikář Kosmas znal osobně místo, které líčil. Přes Chlumec se totiž vracel domů ze studií v Lutychu.
Kde býval hrádek, usazovalo se i obyvatelstvo - řemeslníci, zemědělci, strážci, kupci... Osada Chlumec je zmiňována kolem roku 1352 už jako sídlo panství. Strážní hrad údajně zanikl ve 12. nebo 13. století. Celnice byla přesunuta do Knínic, blíž cestě přes Krušné hory - Nakléřovskému průsmyku. V roce 1358 se připomíná kostel sv. Gottharda, později přejmenovaný na sv. Havla. V letech 1486 až 1622 drželi chlumecké panství Kelblové (Kölblové) z Geisingu. Petr Kelbl se v roce 1618 zúčastnil stavovského povstání a majetek mu byl zkonfiskován. Novým majitelem byl Petr Jindřich ze Strahlendorfu. Rok 1640 zastihl v Chlumci Kolovraty. Nechvalně se zapsal krajský hejtman Kolovrat, který se v roce 1680 podílel na likvidaci selského povstání v litoměřickém kraji. Za vlády N. L. Kolovrata - Libštejnského kolem roku 1707, který byl císařským vyslancem, patřil Chlumec k největším panstvím v Čechách. Velká oprava kostela se zmiňuje v roce 1525. V napoleonské bitvě byl zcela zničen a znovu postaven 1847. Na vnější straně jsou vezděny náhrobní kameny ze starého kostela z let 1540 až 1585. Dva nejlepší jsou uvnitř stavby, a to renesanční náhrobníky Bernarda a Petra Kelblů. V letech 1592 až 1596 nechali postavit Kelblové z Geisingu renesanční tvrz. Za Kolovratů byla přestavěna na
barokní zámek, který šlechtě sloužil do roku 1780. Tehdy nechala hraběnka Kolovratová-Thunová postavit nový zámek ve stylu pozdního baroka. Upravován byl v roce 1836. V bitvě 1813 zde měl svůj hlavní stan francouzský generál Vandamme. V letech 1830 až 1945 patřil zámek hrabatům Westphalen-Fürstenberg. Po jejich odchodu koncem války zde bylo ubytováno sovětské vojsko. Později zámek za nevyjasněných okolností vyhořel. Ze zámeckého zdiva jsou postaveny hospodářské budovy - teletník a pod. Zůstal nám jen krásný obrázek zámku od E. G. Doerella a zbytek zámeckého parku. Byly tam mohutné stromy domácí i cizí - buky, tisy, platany, liliovník, na hrázi letité duby. Rybník tam zůstal ke koupání a k rybolovu.
Od kostela ke kapli na Horce míjíme zastavení křížové cesty s keramickými reliéfy z Meyerova uměleckého ústavu v Mnichově. Na památné čedičové Horce stával údajně chlumecký hrádek. Trojboká kaple Nejsvětější trojice zaklenutá kupolí s lucernou byla postavena hrabětem Janem Františkem Krakovským z Kolovrat v letech 1690 až 1691 jako poděkování za odvrácení moru. Nástěnné fresky ilustrující Te Deum byly obnoveny v roce 1901. Nad hlavním vchodem je nika s mramorovou plastikou Krista. Roku 1838 si majitelé panství Westphalenové-Fürstenberkové postavili pod kaplí rodinnou hrobku. Tato nevšední stavba italského baroka by si zasloužila lepší péči.
O bitvě v napoleonských válkách v roce 1813 je mnoho informací v jiných keších, které se věnují přímo této bitvě, takže jen odkaz :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Chlumce_(1813)
Do naší doby se zachoval místní název "Šmelcovna" - odbočka silnice na Chabařovice u plynárny. Stávala tam tavírna stříbrné rudy, kterou sem vozili ke zpracování z dolů ve Ždírnickém údolí.
Po odsunu většiny německého obyvatelstva zůstala zde po nich řada starých prázdných usedlostí. Přes nedostatek místních pracovních příležitostí, podařilo se je využít dosídlenci, přicházejícími z vnitrozemí.
První změnu přinesla výstavba tlakové plynárny, která pro své pracovníky v roce 1959 v obci postavila 22 bytových jednotek (11 dvojdomků a objekt společné prádelny a garáží).
Prudce se rozvíjející těžba uhlí znamenala postupnou likvidací řady okolních obcí. Jedním z připravovaných nových domovů pro jejich obyvatele se měl stát i Chlumec, velkoryse projektovaný jako vzorové moderní sídliště pro více než 20 000 obyvatel.
Proto sedmdesátá léta a první polovina osmdesátých let znamenaly prakticky také konec celého starého Chlumce. Většina původních vesnických stavení a zemědělských statků musela ustoupit výstavbě velkokapacitních panelových bytových objektů, do nichž byli postupně přestěhováni nejen místní, ale hlavně obyvatelé těžbou uhlí likvidovaných vesnic Tuchomyšl, Vyklice, Otovice, Lochočice, Zalužany, Hrbovice a Chabařovice, které byly zlikvidovány nebo měly padnout za oběť rozšiřování chabařovického velkolomu. Budoucí rozvoj obce měl směřovat k vytvoření města s vlastní infrastrukturou i větším počtem pracovních příležitostí pro jeho obyvatele.
Po vybourání celé západní části obce byla tak v roce 1970 zahájena výstavba I. etapy tzv. „komplexní bytové výstavby“ (KBV) Chlumce. Zahrnovala zejména 306 bytových jednotek, s příslušnou technickou a občanskou vybaveností. Tedy objekty mateřské školy a jeslí, provozoven obchodů a služeb (restaurace, pošta, úřadovna MNV, vodojem na Horce atd.). Současně byla zahájena plošná demolice starých objektů pro připravovanou II. etapu KBV.
V rámci II. etapy byla v roce 1975 započata výstavba 329 bytů, základní devítileté školy, střediska komunálních služeb, zdravotnického střediska a další mateřské školy a jeslí, přečerpávací stanice pitné vody, čističky odpadních vod atd. V té době dokončuje obec přípravu výstavby nového sportovního areálu a kulturního a společenského střediska.
Na podzim 1979 byla zahájena terénními úpravami III. etapa KBV, v rámci které bylo postaveno především dalších 431 bytů, mateřská škola a jesle, přístavba KaSS (kino a restaurace), přístavba 6 tříd ZŠ, obchodní pavilon, velkokapacitní vodojem nad obcí.
Ve svépomocné akci „Z“ je dokončena výstavba KaSS, 4. mateřské školy a prodejny potravin a zahájena rekonstrukce náměstí, historického hřbitova a výstavba obecního střediska služeb.
Pro zaměstnance Státního statku byla postavena „zemědělská vesnička“ 14 rodinných domků typu OKAL.
Vybudováním komunikací, inženýrský sítí i stavební dokumentace byl připraven prostor pro více než 90 zájemců o výstavbu rodinných domků.
Mimořádně dynamický rozvoj obce od roku 1997 pokračuje vlastní výstavbou dalších 152 obecních bytů, domu s pečovatelskou službou, komunikací a veřejné zeleně, dalších parkovacích míst, dětských hřišť a vytvořením kompletních podmínek pro výstavbu dalších rodinných domků.
Dne 17.4.2012 Chlumec získal své symboly (znak a vlajku) a dne 21.8.2012 se stal městem.
Chlumec Kaple
Hřbitovní kaple je jednou z ústředních kaplí chlumecké farnosti a významnou dominantou místního hřbitova.
První doložený hřbitov v Chlumci stál u kostela sv. Gottharda ve středu obce, který však v souvislosti s výstavbou nového svatostánku svatého Havla zanikl. Nový hřbitov za obcí je po prvé doložen v polovině 19. století. Jeho vznik je však starší, neboť se o něm zmiňují i písemné prameny důstojníků z bitvy roku 1813. Uvádí se zde, že po ústupu spojenců od Nakléřovského průsmyku se první střet s francouzským předvojem odehrál právě u chlumeckého hřbitova.[1]
Dokladem o starší existenci je i ústřední hřbitovní kříž, který nese dataci 1793.
Samotná budova kaple, která obsahuje i přístavbu pro hrobníka a márnici pochází z roku 1910. Její obnova proběhla v druhé polovině 90. let 20. století na náklady obecního úřadu.
Stavba je obdélného tvaru s předsazeným průčelím. Nad vchodem zakončeným lomeným obloukem se nachází štuková výzdoba s květinovým vzorem. Nad ním je umístěna socha žehnajícího Krista, nad kterým se na krakorcích zvedá hranolová kamenná zvonice s jehlancovou střechou a vročením 1910. Ve zvonici je umístěn bílý kamenný kříž.
Příčná loď je plochostropá. Po levé straně kaple se nachází přístavba s bytem hrobníka a po pravé márnice. Ve sklepení pod bytem se nachází nezamrzající studna. Střecha je zakončena sanktusní věžičkou se zvonem.
Cache
Vlastní cache je umístěna kousek mimo kapličku, aby místním nepřekážela.
Zdroje: Wikipedie, Severní polaví - obce ústecka Chlumec obec