KDE SE TO TU VZALO?
Amoniti jsou vyhynulí draví hlavonožci žijící v mořích od siluru do konce křídy. Tedy před 425 až 65,5 miliony lety. Vyznačují se stočenou schránkou, rozdělenou na jednotlivé komůrky. Vlastní živočich žil pouze v poslední, v tzv. obytné komůrce, do které se mohl v případě nebezpečí stáhnout a uzavřít ji víčkem. Amoniti žili od konce siluru a vyhynuli během velkého křídového vymírání. Zkameněliny amonitů patří k nejoblíbenějším fosiliím u odborné i laické veřejnosti.
V mořských usazeninách se nám do dnešních dnů z amonitů dochovaly jejich schránky z uhličitanu vápenatého. Největší nalezený exemplář měří na výšku 2,3m. Obvykle však dosahovali velikosti v řádu několik centimetrů až desítek centimetrů. Zajímavostí je, že nejstarší nálezy pocházejí z našeho území, a to z okolí Prahy.
Amoniti s tenkostěnnými, štíhlými a hladkými schránkami se pokládají za dobré plavce a dravce, kteří žili v prostorách volné vody. Rody se silnostěnnými, širokými a skulpturovanými schránkami patrně žili při mořském dně.
Množství chapadel, která obklopovala ústní otvor a spolu s hlavovou částí živočicha vyčnívala ze schránky, napomáhalo lovu kořisti i pohybu. Rychlý pohyb amonitům umožňovala schopnost prudce vystřikovat vodu, což bychom mohli označit za jakousi formu reaktivního pohybu. Dodnes tento princip slouží k rychlému pohybu většině hlavonožců. Díky své pohyblivosti se amoniti rychle rozšířili do všech světových moří.
Fosilizované schránky amonitů jsou natolik hojné, že slouží geologům a paleontologům jako časové měřítko k určování stáří hornin (stratigrafie). Takovéto zkameněliny, které mají stratigrafický význam, nazýváme jako " vůdčí fosilie " nebo " vůdčí zkameněliny ". Mezi stratigraficky nejvýznamnější amonity náleží: Amaltheus, Hildoceras, Harpoceras, Perisphinctes, Dactylioceras, Hoplites, Macrocephalites, Parkinsonia, Cardioceras.
Zkameněliny amonitů znali již starověcí učenci nejpozději v 1. století n. l. Sehráli také jistou úlohu v mytologii, kdy některé jejich zkameněliny byly považovány za magické „hadí kameny“. Amoniti dnes zdobí četné sbírky po celém světě. Mohou být otesané pro zvýraznění vnějšího tvaru schránky, vyleštěné pro odhalené vnitřní struktury, ale nejčastěji je můžeme vidět rozříznuté ve dví a na řezu vyleštěné. Jsou také hojným obchodním artiklem v mnoha muzeích i jinde. Mezi největší naleziště patří Maroko nebo Madagaskar, poměrně běžní jsou však i u nás v České republice.
Amonit je symbolem druhohor, nezapomeňte si ho oživit!
https://www.geoparkzh.cz/cs/geoturistika/kde-se-to-tu-vzalo/
OPIŠTE SI BONUSOVÉ ČÍSLO Z LOGBOOKU, BUDE SE VÁM HODIT PRO ODLOVENÍ BONUSOVÉ KEŠKY.
Další kešky z geologické série:
Trilobit (GC849TV)
Zoophycos (GC83VRX)
Kalcit (GC84B1R)
Křemen (GC83VVY)
Pyrit (GC849TD)
Ústřice (GC84B1N)
Stříbro (GC83VV8)
Loděnka (GC83VTB)
Graptoliti (GC83VTH)
BONUS (GC84B20)