Díky nabídce pomoci s údržbou od kačerů STAUSICI (za což jim patří velké díky) se v tuto chvíli plánovaná archivace série v letošním roce odkládá.
ZMIZELÁ PRAHA IV. - BONUS: MAX URBAN (VELKÁ IDEÁLNÍ PRAHA)
Vítám Vás na poslední části Zmizelé Prahy. V této poslední části se budeme věnovat ne tak úplně zaniklým objektům, jako spíše záležitostem, které nebyly realizovány a jejichž plány zůstaly na papíře.
A je tu závěr poslední čtvrté části, kterou uzavírá tento bonus, věnovaný Max Urbanovi a jeho rozsáhlému projektu Ideální velká Praha
Max Urbanse narodil 24.8.1882 v Praze. Byl českým architektem a filmařem. V letech 1924-1939 byl významným pracovníkem Státní regulační komise. I za druhé světové války byl spolupracovníkem tehdy existující plánovací komise. Byl autorem velkého utopistického projektu Ideální velká Praha. Po roce 1918 byl tento projekt publikován, jenže nebyl přijat. Ve druhé polovině 20. let pak projektoval pro Miloše Havla regulační plán - vilovou zástavbu na Barrandově. Z toho pak osobně projektoval filmové ateliéry a restauraci Barrandovské terasy. Od roku 1954 byl zaměstnán ve Státním ústavu pro projektování hlavního města Prahy. Max Urban zemřel 17.7.1959 v Praze.
Projekt ideální velká Praha
Projekt Ideální velká Praha vznikl Maxem Urbanem v letech 1915-1917. Šlo o velmi utopistickou vizi hlavního města. Byl jedním z dokumentů, který komplexně řešil celé území města (obsahuje celkem MM mapových listů doplněných třicetistránkovým rukopisným textem). Listy tvoří pečlivě propracované urbanistické studie. doplněné typologickými návrhy významných městských objektů a perspektivními pohledy do nově vznikajících městských prostorů. Projekt byl velmi brutální, Urban v podstatě boural téměř celé město a na místo toho projektoval po vzoru Paříže široké bulváry a velkorysá kruhová náměstí. Urban také předběžně spočítal cenu svého záměru, celková přestavba by stála stejně jako 10 dnů války. Například na vrcholku Petřína zakreslil autor ohromný „Přístav vzdušných lodí“ coby součást čtvrti zvané „Cosmopolis“. Přístav měl pojmout 12 vzducholodí a ve své centrální středové dispozici byl prostor pro čtyři hotely (nazvané dle destinací vzdušné plavby), obrazárnu, divadlo, koncertní síň, knihovny, přednáškové síně, sportoviště a obchody. Provoz komplexu si autor představoval následovně: Z přístavu by denně odjíždělo několik lodí do světových měst. Podnikaly by se odtud cesty zábavné a výzkumné do všech zemí a přes všechny oceány. Praha by tak byla osou světa. Prostor při levobřežním konci mostu Legií mělo zase zaujímat oválné „Náměstí nadšení“, ukončené osově umístěným „Sloupem nadšení“ na začátku petřínské stráně. Oválný veřejný prostor na plánu obklopovalo několik koncertních síní („Velký sál“ pro 6.000 osob, „Sál České filharmonie“, „Sál České hudební akademie“ s „Hudebním muzeem, „Sál pro komorní hudbu“ a „Sál pro klavírní a písňové koncerty“). V místě dnešních Dejvic umístil čtvrť s názvem „Mírové město“, které mělo obsahovat muzeum Země a jejich Národů, několik hotelů a samozřejmě obytné domy. V prodloužení Čechova mostu (tedy náš známý průkop Letnou) řešil jako náměstí Svornosti zakončené budovou parlamentu. Na východní straně náměstí měl být sokolský stadion a na západní měla stát budova Moderní galerie.
Projekt nebyl přijat ani odborníky ani veřejností. Velmi kriticky se k němu vyjadřoval i Karel Čapek. V roce 1919 byl vystaven v Lucerně. Od té doby nebyl publikován a nadlouho se ztratil. Až v roce 1989 byl objeven v archívu Národního technického muzea umístěném v Invalidovně. Část plánů tak byla po 70 letech opět vystavena v roce 1989 v Galérii J.Fragnera na výstavě Praha nepostavená. Několik z plánů se také objevilo na výstavě pořádané na přelomu století ve Valdštejnské jízdárně. I tak je tento projekt dosti opomíjen a zatím jsem neobjevil žádnou publikaci, která by se mu podrobněji věnovala, což je docela škoda.
K získání souřadnic tohoto bonusu budete potřebovat získat dvě bonusová čísla (K a L) z keší čtvrté části Zmizelé Prahy a najít odpověď na jednu otázku:
- Kolik mapových listů obsahuje Urbanův projekt Ideální velké Prahy? (M)
N 49° 56. (K x M)-136 E 014° 20. (L x M)+69
Pro představu s ohledem na odlov keší je bonus umístěn nedaleko chatové osady, která se nachází kousek severně od Jíloviště.
Více obrázků a informací najdete v přílohách!!
Zdroj informací a obrázků:
- časopis Architektura (1990 číslo 5-6)
- Klára Brůhová "Pražské vize"
- wikipedie
A stejně jak megalomansky vypadal Urbanův projekt Ideální velké Prahy, tak i tato keš je trochu větších rozměrů. Prosím vkládejte do ní třeba věci související s architekturou. A prosím chovejte se k ní velmi přívětivě, hlavně k jejímu úkrytu, protože lepší umístění pro ni v okolí lze jen těžko hledat.
Na závěr několik obecných rad k odlovu:
- Celá „série“ nebyla komponována jako klasický trail, ale vznikala postupně, takže umístění je různorodé. Hlavním záměrem bylo najít pokud možno co nejvíce bezpečné úkryty, které nebudou potřebovat příliš velkou úpravu. V poslední době celá oblast prochází rozsáhlou těžbou dřeva. Z toho důvodu se může stát, že některé keše můžou mít nějaký problém, dobré je tedy se podívat na aktuální stav. Z tohoto důvodu dávejte i pozor při odlovech, zejména ve všedních dnech. Pro pěší není problém, s kočárkem počítejte, že k některým keším budete muset sejít trochu z cesty a nemusíte mít úplně na něj dohled. To samé platí pro cyklo, i když s kolo se dá většinou vždy ke keši dotlačit nebo kousek donést.
- Zaměření bylo prováděno přístojem Garmin eTrex touch 35 a to většinou na 3x přesto jsme pokaždé naměřili rozdílné hodnoty v rozmezí 8-15 m je tedy zřejmé že signál v těchto místech dosti litá, občas mírný rozdíl byl i při kontrolním měření s GPS na mobilním telefonu.
- Po odlovení prosím zase keš řádně zamaskujte, aby nedošlo k prozrazení a také nebyla poničena zvěří.
- Odlov neprovádějte v noční a brzkých ranních hodinách. I když touto oblastí vede turisticky značená cesta, je zde velké množství mysliveckých posedů.
- V celé oblasti se pohybuje množství zvěře (hlavně divoká prasata) pokud tedy sebou berete psa není úplně vhodné jej v některých částech ponechat na volno.