„Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Takové je motto projektu Poslední adresa, který vznikl jako občanská iniciativa v Rusku a v roce 2017 byl spuštěn také v České republice.
Projekt se inspiroval obdobnou snahou o připomínání památky obětí holocaustu pokládáním Stolpersteine, Kamenů zmizelých, v mnoha evropských zemích. V ruské realitě si lidé od roku 2014 připomínají oběti sovětského režimu, především z období stalinských represí 30. až 50. let 20. století, a to kovovými plaketami umístěnými na zdech domů.
Česká Poslední adresa usiluje především o připomenutí obětí českých politických represí, mezi něž patří lidé popravení v komunistickém Československu, zemřelí ve vězeních a táborech při výkonu trestu, ale i osob zavlečených do SSSR a tam popravených.
Projekt nemá připomínat pouze osudy významných lidí, chce být také památníkem běžných občanů. Iniciovat umístění tabulky může kdokoliv - příbuzní, obyvatelé domu nebo studenti, kteří se osudy pronásledovaných zabývají. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí).
Dnes se podíváme na tabulku, která se nachází
na domě č. 387/2 v ulici Trojická v Praze 2
Karel Bacílek
*25.3.1920, Zdice
†24.5.1949, věznice Pankrác
Studenti práv Karel Bacílek a Boris Kovaříček se stali po únoru 1948 členy ilegálních skupin Šeřík a Pravda zvítězí. Na konci prosince 1948 přišla mohutná vlna zatýkání, kterému padlo za oběť téměř dvě stě lidí, mezi nimi i generál Karel Kutlvašr, někdejší vojenský velitel Pražského povstání. Karla Bacílka zadržely orgány StB 17.12.1948 a podrobily ho brutálním výslechům, při nichž z něj vyšetřovatelé StB vymlátili doznání o protistátní činnosti. Protože počet zatčených byl takový, že nebylo v silách vyšetřovatelů ani soudců zabývat se jimi najednou, rozdělili je do několika skupin, žalovaných a souzených samostatně.
Karel Bacílek byl zařazen do třináctičlenné skupiny, v jejímž čele stanul generál Kutlvašr. Hlavní líčení proběhlo před senátem Státního soudu v Praze na Pankráci ve dnech 12. až 16.5.1949. Všichni byli prokurátorem, jímž byl gen. justiční služby Jan Vaněk, žalováni z velezrady, čtyři z nich navíc i z vyzvědačství. Tresty, které padly, odpovídaly představám komunistické justice o třídní spravedlnosti a o nutnosti tvrdě se vypořádat s vnitřní reakcí. Karel Bacílek byl odsouzen za zločin velezrady (§ 1 zák. č. 231/1948 Sb.) a vyzvědačství (§ 5 zák. č. 231/1948 Sb.) k trestu smrti, dále ke ztrátě čestných práv občanských a ke konfiskaci celého jmění. Stejný rozsudek si vyslechl i Boris Kovaříček a Josef Hruška. Generál Kutlvašr dostal doživotí.
Politický proces v roce 1949 se dotkl šedesáti šesti obžalovaných, z nichž byla více než polovina mladých lidí, většinou studentů, ve věku od 17 do 26 let.
Event se bude konat ve čtvrtek 11. dubna 2019 od 18,00 hodin do 18,30 hodin. Nejméně po tuto dobu bude také k dispozici logbook.
CWG budou za obvyklých 10,- Kč, a to systémem, kdo dřív přijde...
Na eventu vzpomeneme na toho, jemuž je věnována dnešní tabulka, pokecáme o geocachingu, o keších, budeme měnit CWG, TB, GC, atd., prostě klasika.
Historické fotografie získány ze stránek www.posledniadresa.cz, www.ceskatelevize.cz, www.iforum.cuni.cz, www.menetekel.cz
|