1.jarní procházka- údolím Klabavy

Sejdeme se 23.3. 2019 v 11:15 hodin na úvodních souřadnicích, kde společně probereme novinky. Připraven pro vás bude teplý čaj.

K dispozici bude eventové CWG.

Přibližně v 11:45 hod. bude event oficiálně ukončen a my se vydáme na 1. jarní procházku, tentokrát údolím Klabavy. Čeká nás pohodová procházka  zhruba 5 km (není vhodná pro kočárky) a stihnout bychom ji měli přibližně za hodinu a půl. Zakončíme ji u Staré hospody, kde na nás bude čekat salónek.

Tentokrát se nejedná o okruh, ale o cestu jedním směrem.

Nejjednodušší varianta je zanechat auta na parkovišti a autobusem se přesunout do stanice Strašice – Mikulíkův mlýn, která se nachází zhruba 700 metrů od výchozích souřadnic. Autobus vyjíždí z Dobříva od parkoviště v 10:54 hod. Na místě je v 11:01 hod.

Další varianta je naskládat co nejvíce lidí do aut, převézt je na výchozí souřadnice a po obědě se pro auta vrátit .

Poslední varianta je dojet na úvodní souřadnice autem a po obědě si pro něj dojít stejnou trasou.

Potvrďte prosím nejen účast, ale i zájem o jídlo. Chtějí znát přibližný počet strávníků.

Procházka se bude konat za každého počasí s výjimkou vytrvalého deště. O případném zrušení byste byli včas informováni.

Těšíme se na vás

Pavla (Hrádci11) a Petr (chrzatka)

Několik zajímavostí o místech, kterými budeme procházet

Řeka Klabava

Klabava, někdy též Klabavka, je řeka v Plzeňském kraji, pravostranný přítok Berounky. Její délka je 51,2 km, plocha povodí činí 373 km čtverečních.

Řeka pramení v Brdech severozápadně od vrchu Praha, nedaleko samoty Na Rovinách, a teče nejprve na jihozápad. Napájí Gangloffův náhon odvádějící vodu na jih do Bukové. U Hořejšího Padrťského rybníka se stáčí na sever a v následujícím úseku protéká v blízkosti hranic Plzeňského a Středočeského kraje. Následně vtéká definitivně na území Plzeňského kraje a zleva přijímá Padrťský potok přitékající z Dolejšího Padrťského rybníka a severní směr si udržuje až k obci Strašice. Poté pokračuje jeho tok na západ k Dobřívi, Hrádku, dále k Rokycanům, která protéká městem a za ním přijímá zprava Holoubkovský potok. Protéká vesnicemi Klabava, Ejpovice, Dýšina-Nová Huť a Chrást. U Chrástu přes tok přechází železniční trať ocelovým mostem o třech polích. Pod Chrástem se vlévá do řeky Berounky; toto ústí je trojmezím okresů Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-sever.

Zřícenina hradu Vimberk

Mezi obcemi  Strašice a Dobřív se nalézá zaniklý hrad zvaný Vimberk. Ze silnice ,která spojuje tyto dvě obce ,vede modá TZ právě do těcho míst,kde se hrad nacházel.Hrad byl vybudován ve vojensky výhodné poloze. Stál na skalnaté   terase nad brodem staré cesty,která vedla v údolí potoka Klabavy. Část úvozu směřující k bývalému brodu pod hradem je patrná dodnes. V areálu hradu již nejsou patrné podstatnější zbytky staveb. Dnes zde můžeme nalézt jen jejich zbytky v podobě vyvýšenin a různých prohlubní,které jsou různých velikostí.Více znatelné jsou v severní části. Objekt hradu obklopuje ze dvou stran hluboký příkop a val. V místě,kde je val přerušen,byl pravěpodobně původní vstup do hradu.Zbývající obvod chránil skalní sráz a potok.Množství vypálené mazanice /směs jílu a slámy,kterou se omazávaly dřevěné kostrukce za účelem izolace a ochrany proti ohni/ a také nepřítomnost zbytků zdiva vypovídají o tom,že stavby na hradě byly převážně dřevěné.Keramika,která zde byla nalezena potvrzuje,že hrad zde již existoval ve 2 pol. 13.stol. Zánik hradu způsobil  požár cca kolem poloviny 14 stol.

Pramen František

Pramen železité vody se nachází v místě bývalé těžby rudy pro dobřívskou huť, od 17. stol. je ložisko rudy vyčerpané. Pracovníci muzea mají v úmyslu okolí pramene upravit tak, aby sloužil jako připomínka lokality, kde se ruda těžila.
Na podzim 2014 pracovníci hamru Dobřív pramen trochu zkulturnili.

Vodní hamr Dobřív

U říčky Klabavy zde byl v 16. století vystavěn vodní hamr. V českých zemích bylo typické využívání síly vodních toků v mlýnech a později v elektrárnách, ale co proboha může být vodní hamr? Jedná se o kovací stroj, který se v našich končinách začal objevovat ve 14. století.

Vodní hamr v Dobřívě je unikátní a dosud funkční technickou památkou. Jeho vybavení pochází z 19. století. Během své historie zažil vyplenění Švédy i řadu požárů. Zděnou se jeho budova stala až v 18. století. Roku 1963 byl zahrnut mezi státem chráněné technické památky a od roku 1971 jej spravuje rokycanské muzeum.

V dobřívském hamru tak dnes uvidíte živou expozici kovářského řemesla, včetně ukázek kovářské práce či překování a přeostření ručního nářadí. Zároveň zde můžete projít „zrychleným kurzem“ kovářského řemesla, po jehož absolvování dokonce dostanete „výuční list“. Vždy třetí sobotu v květnu se zde koná tradiční Hamernický den, akce spojená se soutěží pro kovářské učně a studenty středních škol „Dobřívský cvoček“.

Stará hospoda

V cíli naší cesty najdeme v krásné roubené chalupě Starou hospodu, kterou navštěvoval herec Národního divadla Jindřich Mošna. V této chalupě se nachází i jeho pamětní síň. Od roku 2005 je možné v Dobřívi navštívit stálou expozici, která je věnována životu a dílu Jindřicha Mošny. Jindřich Mošna (1837 – 1911) byl český divadelní herec. Narodil se v Praze jako syn kováře původem ze Šťáhlav a kvůli otci se vyučil mosazníkem. Po čtyřech letech ve Vídni se vrátil do Prahy a nastoupil jako tovaryš u svého strýce. Táhlo ho to však k divadlu, a tak si u režiséra Pavla Švandy ze Semčic vyjednal soukromé hodiny dramatického umění. Brzy začal kočovat divadelními společnostmi, v letech 1863 – 1864 úspěšně vystupoval v kamenném divadle v Plzni. Odtud odešel do pražského prozatímního divadla a později se stal jedním z předních herců Národního divadla. Byl hercem velmi komplexním – hrál vážné charakterní role i veselohry, ovládal zpěv, tanec, akrobacii a žonglování. Na divadelních prknech ztvárnil více než 500 postav. Dne 22. listopadu 1869 se oženil s Josefinou Jedličkovou, dcerou hospodského a řezníka z Dohřívá a od té doby do této obce často a rád jezdil. Toulával se po lesích a chodil na houby. Rád sedával se sousedy v hospodě a dokázal prý napodobit všechny její pravidelné návštěvníky. Z nich také čerpal inspiraci ke svým divadelním postavám. (Část textu čerpána z knihy Brdy opět otevřené) Pamětní síň je otevřena vždy v době otevření vodního hamru, v sezóně od 1.4. do 31. 10., ve středu až neděli od 9 do 17 hodin. Pamětní síň patří pod muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. V expozici je možné využít elektronického průvodce ( v jazykové mutaci české německé a anglické) a je zde možno zakoupit i tištěný leták představující Jindřicha Mošnu v jeho hereckých úlohách. Dále je zdokumentován pobyt J. Mošny v Dobřívě, osobní památky, dokumentace hereckých rolí.

Švédský most

Most překlenuje Padrťský potok. Je postaven z lomového kamene. Jedná se o most jednoobloukový s výrazně vzepjatou mostovkou. Most je dlouhý 20m, široký 4m a jeho výška nad hladinou potoka činí 4m. vlastní oblouk mostu má sedmimetrové rozpětí. Na středu mostu na parapetní zídce je osazena socha ženské postavy držící v rukou kalich a květy, pravděpodobně sv. Barbory. Vpravo před vstupem na most stojí socha sv. Jana Nepomuckého na jejímž podstavci jsou na všech čtyřech stranách umístěny sluneční hodiny. V hamru v Dobřivi byly podle pověsti za třicetileté války odlévány koule pro švédská děla, tato munice pak byla údajně přepravována po našem mostě – odtud jeho jméno Švédský most. Most zde však stál zřejmě již roku 1379 a tvořil součást přístupové cesty k hamru.
.