Když se řekne (v souvislosti s našimi dějinami) příjmení „Mašín“, většině z lidí okamžitě naskočí osoba statečného vojáka Josefa Mašína staršího, jednoho z legendárních Tří králů (spolu s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem). Další z nás si vzpomenou na bratry Ctirada Mašína a Josefa Mašína mladšího, syny tohoto statečného muže, ale málokdo si už vybaví jejich sestru Zdenu Mašínovou, která si zaslouží naprosto stejný obdiv, stejně jako její matka Zdena Mašínová starší, manželka Josefa Mašína staršího.
Rod Mašínů má dlouhou historii. Jeho výjimečnost pramení ze vzorů, které se předávaly z generace na generaci, z rodičů na děti. Správné vzory v dnešní společnosti bohužel chybí a protože si celé této statečné rodiny vážím, rozhodl jsem se jí věnovat tuto kešku.
Úvodní souřadnice nemohou být pochopitelně jinde, než v Mašínově ulici v Praze 8, Kobylisích, pojmenované po Josefu Mašínovi starším.
Josef Mašín starší se narodil 26.8.1896 v Lošanech u Kolína a dne 30.6.1942 byl popraven na kobyliské střelnici v Praze. Byl příslušníkem československých legií v Rusku, důstojníkem prvorepublikové Československé armády a členem protinacistické odbojové organizace Obrana národa.
Dne 14.3.1939 byl suspendován a obžalován pro vzpouru, když se odmítl podrobit rozkazu neklást odpor okupantům (v rozporu s rozkazem vrchního velení zamýšlel vyhodit do povětří sklad zbraní v ruzyňských kasárnách, aby nepadly do rukou Němců, a neváhal fyzicky inzultovat nadřízené, kteří mu v jeho úmyslu bránili). Po obsazení Československa nacistickým Německem se pokoušel o sabotáže, zprvu samostatně, později v rámci odbojové organizace Obrana národa. Společně s pplk. Josefem Balabánem a škpt. Václavem Morávkem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové. Pomocí velké sítě spolupracovníků členové skupiny sbírali významné informace, které potom předávali vysílačkou československé exilové vládě do Londýna. V roce 2005 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora.
Zdena Mašínová starší se narodila 20.5.1907 v Olomouci a zemřela 12.6.1956 ve věznici v Pardubicích. Byla manželka Josefa Mašína a matkou Josefa, Ctirada a Zdeny Mašínových.
Po maturitě vystudovala ČVUT, obor zeměměřičství, a to jako vůbec první žena. Po okupaci Československa byla pro odbojovou činnost svého manžela sledována a od ledna 1942 vězněna nacisty. Propuštěna byla teprve po manželově smrti v červnu 1942.
V době soudního procesu s Miladou Horákovou organizovala podpisovou petici za její omilostnění a dne 26.11.1953 byla zatčena za odbojovou činnost svých synů. Dne 3.6.1955 byla v samostatném vykonstruovaném procesu, už těžce nemocná, odsouzena na 25 let žaláře za údajný čin velezrady a špionáže, přičemž obžaloba požadovala trest smrti. V táboře nucených prací v Pardubicích, kam byla umístěna, se její špatný zdravotní stav ještě více zhoršil a zde také zemřela. Pohřbena byla do hromadného hrobu v Praze-Ďáblicích.
Dne 27.2.1991 byla rehabilitována a v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy za zásluhy o rozvoj demokracie.
Zdena Mašínová mladší se narodila 7.11.1933 v Praze.
Poté, co její otec přešel po obsazení Československa nacistickým Německem do ilegality, vídala jej jen sporadicky, a to při občasných tajných nočních návštěvách rodiny. Jako šestiletá zažila během protektorátu každodenní výslechy ze strany nacistů u nich doma a ještě před otcovým zatčením byla celá rodina přinucena opustit během 24 hodin Prahu a odstěhovat se do rozestavěného domu v Poděbradech. I zde pak pokračovaly nečekané přepady gestapa ve snaze zastihnout Mašína při tajné návštěvě rodiny. Oba rodiče byli později drženi na Pankráci, otec jako zločinec, matka jako rukojmí. Po zatčení Zdeny Mašínové starší plánovalo gestapo odvést všechny tři děti do říše na převýchovu. Toto by v praxi znamenalo, že by Ctirad a Josef přišli do nacistické rodiny a Zdena by skončila v plynové komoře. Trpěla totiž zdravotním postižením a takoví lidé byli v té době v nacistické říši likvidováni. Tehdy zasáhla do osudu dětí jejich babička Emma, která uměla výborně německy a slíbila gestapu, že bude děti vychovávat tak, aby z nich vyrostli řádní občané říše. Po zatčení Zdeny Mašínové starší tedy začala děti vychovávat jejich babička Emma. Krátce po popravě Josefa Mašína byla jeho manželka propuštěna domů.
Po útěku bratří Mašínů do Berlína v roce 1953 byla Zdena Mašínová celoživotně perzekvována komunistickým režimem. Nikdy však neohnula páteř a žádného svého rozhodnutí nelituje. Je hrdá na to, že je Mašínová, ne však na to, že je Češka.
Ctirad Mašín se narodil 11.8.1930 v Olomouci a zemřel 13.8.2011 v Clevelandu v USA.
Josef Mašín mladší se narodil 8.3.1932 v Lošanech u Kolína a v současné době žije v USA.
Na počátku padesátých let založil Ctirad s bratrem Josefem protikomunistickou skupinu. V srpnu 1952 byl odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státní hranice. Až do propuštění v červnu 1953 byl vězněn v jáchymovských uranových dolech.
Skupina bratří Mašínů byla odbojová (pro někoho kontroverzní) antikomunistická ozbrojená skupina operující v letech 1951 až 1953 na území komunistického Československa a během svého exodu také v Německé demokratické republice. Jejími nejznámějšími členy byli Ctirad Mašín a Josef Mašín, dále do ní patřili Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. Se skupinou přepadli dvě služebny Sboru národní bezpečnosti, při nichž byli zabiti celkem dva příslušníci SNB, dále pak přepadli vůz s výplatami, kdy zastřelili pokladníka.
V říjnu 1953 se celá skupina rozhodla emigrovat přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína. Na území NDR došlo k jejich odhalení a pronásledování příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20000 příslušníků Volkspolizei a Sovětské armády. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a následně v Československu popraveni.
V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté a následně se stali frekventanty americké armády. Do USA se pak dostali v březnu 1954, kde následoval vojenský výcvik, po němž se bratři Mašínovi a Milan Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Jejich působištěm se stala základna Fort Bragg v Severní Karolíně, jako příslušníci 77. Special Forces Group se zúčastnili několika manévrů a poté nastoupili oba bratři jako instruktoři do 82. výsadkové divize.
Po uplynutí pětiletého závazku služby v americké armádě, jenž byl potřebný pro získání amerického občanství, odešli oba bratři do civilu a začali se věnovat podnikání.
Členové skupiny, stejně jako část české veřejnosti, k níž patřím i já, považují její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti komunistickému režimu. Další část české veřejnosti vnímá členy skupiny jako vrahy. Jiní zastávají názor, že členové skupiny se sice postavili proti zločinnému režimu, ale používali přitom nepřiměřené prostředky a způsobili mnoho utrpení nevinným. Je proto na každém z nás, jaký přístup ke členům skupiny zvolí.
V roce 2008 český premiér Mirek Topolánek ocenil odbojovou činnost bratrů Mašínů a Milana Paumera soukromou iniciativou – Plaketou předsedy vlády. V roce 2011 udělil ministr obrany ČR Alexandr Vondra na pohřbu Ctirada Mašína oběma bratrům Vyznamenání Zlaté lípy.
Tak to byly základní informace, získané zejména ze stránek www.cs.wikipedia.org,, časopisu Téma č.7/2017 a knihy Odbojová kniha bratří Mašínů od Jiřího Padevěta (fotografie ze stejných zdrojů)
a teď jak na finálku:
1) PSČ Lošan je 280 0A
2) Josef Mašín st. sloužil u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Ruzyni ve funkci zástupce velitele pluku od roku 192B
3) Zdena Mašínová st. se provdala za Josefa Mašína st. v roce 192C
4) Zdena Mašínová ml. začala studovat Vyšší zdravotnickou školu v Olomouci v roce 195D
5) Josef Mašín ml. obdržel od prezidenta Beneše medaili Za chrabrost v roce 19E5
6) Ctirad Mašín obdržel Masarykovu cenu v roce 200F
Keš najdete na souřadnicích (POZOR od 1.5.2021 nový vzorec):
N 50° 0(C-D).(F-E-D)B(C-B-D)' E 014° 2C.(A-D)(C-B)F'